Poslanci sice novelu podpořili v prvním čtení už loni v říjnu, pak se ale schvalování zadrhlo. Proto podle Ondráčky reálně hrozí, že se zákon do sněmovních voleb projednat nestihne. I kdyby podle něj další schvalování šlo hladce, bude velmi málo času, aby byl dohledový úřad zřízen.
Novela zavádí vedle kontrolního úřadu také povinné transparentní účty pro politické strany a počítá také s maximálním limitem na předvolební kampaň – ten se liší podle typu voleb. Pro sněmovní volby je limit 90 milionů, pro Evropské volby 50 milionů. V případě senátních voleb je strop nastaven pro každý obvod na dva miliony a u krajských voleb pro každý region na sedm milionů. Navíc by kandidující subjekty musely vést účetnictví a do tří měsíců od konce voleb zhotovit zprávu o financování volební kampaně.
Změna pravidel má platit až od roku 2017, na letošní krajské a senátní volby se tedy ještě vztahovat určitě nebude.
Strany už sice transparentní účty mají, jenže…
V současnosti sice politické strany zveřejňují informace o kampani i nad rámec zákona, což Transparency International ocenila. Jenže třeba zřízení transparentního účtu neznamená, že je o financích politických uskupení přehled.
TI: Koalice by měla urychleně přijmout novelu o financování stran
Strany podle pedagoga Vysoké školy ekonomické Petra Vymětala například „dotují“ transparentní účty z jiných neveřejných. „Některé strany transparentní účet zřídily pozdě, u některých se soustředí jen na příjmy. Získáte tak přehled o tom, kdo je dárcem, ale vedle toho mají strany další účty,“ řekl Vymětal. Z těch pak podle něj financují například běžný chod strany či marketingové kampaně.
Poprvé využívali transparentní účty kandidáti v přímé prezidentské volbě před třemi lety. Politické strany je zatím mít nemusí, většina to dělá dobrovolně.
