Migrační krize je organizovaná invaze, kterou řídí Muslimské bratrstvo. V rozhovoru pro Český rozhlas Plus to prohlásil prezident Miloš Zeman. Své tvrzení opírá o osobní rozhovory s marockým ministrem zahraničí a korunním princem Spojených arabských emirátů.
Migrační krizi se prezident věnoval už ve svém vánočním poselství, když bez bližší specifikace uvedl, že příchod běženců do Evropy není spontánní pohyb uprchlíků, ale organizovaná invaze.
- Asociace muslimských bratří je panislámské hnutí požadující návrat ke kořenům islámu a ovládnutí světa muslimy.
- Organizaci založil v roce 1928 šajch Hasan al-Banná v Egyptě s cílem sjednotit muslimské národy a koordinovat jejich politickou činnost.
- V současné době působí v mnoha arabských zemích, jeho role vzrostla po pádu autoritářských režimů během arabského jara.
- V některých zemích je označováno jako teroristická organizace. Vedle charitativní a společenské činnosti stálo bratrstvo u zrodu fundamentalistických a teroristických organizací, například palestinského Hamasu nebo Islámského džihádu.
V aktuálním rozhovoru pro Český rozhlas Plus potom doplnil, že za ní stojí islámské hnutí Muslimské bratrstvo s cílem ovládnout Evropu. „Tuto invazi organizuje Muslimské bratrstvo s využitím finančních prostředků z celé řady států,“ prohlásil doslova.
Miloš Zeman se ve svém tvrzení opírá o rozhovor s korunním princem Spojených arabských emirátů Abúem Zabím Muhammadem bin Zajdem Nahajánem, s nímž jednal při své loňské cestě na Blízký východ, a o výpověď marockého ministra zahraniční Saláhaddína Mizuára, který Prahu navštívil v červenci.
„Když jsem byl na návštěvě ve Spojených arabských emirátech, korunní princ mi říkal, že střechovou organizací všech teroristických skupin je Muslimské bratrstvo. Uváděl příklady, že členem bratrstva je šéf Al-Káidy i šéf Talibanu,“ prohlásil Zeman. „Když tady byl marocký ministr zahraničí, tak mi říkal, že se Muslimské bratrstvo snaží ovládnout nejen celý muslimský svět, ale celý svět – má to ve své ideologii.“
Ve svém tvrzení prezident vychází i z toho, že desetitisíce převaděčů, kteří se na migrační krizi podílejí, musí někdo řídit: „Vyžaduje to důkladnou organizační přípravu.“ Kromě Muslimského bratrstva má pak podle něj vinu na příchodu běženců také Willkommenskultur, vstřícné postoje blíže nespecifikovaných evropských politiků.
Přicházejí jen mladí muži? Zeman se opírá o Chorvatsko
V souvislosti s migrací se prezident v rozhovoru pro ČRo Plus znovu vrátil i ke svému tvrzení, že většinu běženců tvoří zdraví mladí muži bez rodin. V tomto případě se opírá o osobní rozhovor s chorvatskou prezidentkou Kolindou Grabarovou Kitarovićovou a interview s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, jež přinesly Lidové noviny.
„(Chorvatská prezidentka) byla jedna z těch, která mi říkala, že osmdesát procent migrantů jsou mladí zdraví muži,“ řekl. „Viktor Orbán uváděl totéž číslo: osmdesát procent mladých zdravých mužů. Dodal, že novinářům se před objektiv vždy nastrčí několik žen a dětí.“
Podle prosincové zprávy Antonia Gueterrese, Vysokého komisaře pro uprchlíky při OSN, ovšem muži mezi migranty tvořili v roce 2015 většinu 58 procent, čtvrtina utečenců byly děti. Zeman k této statistice ale nechová přílišnou důvěru. „Je to člověk, který věci pozoruje zpovzdálí,“ prohlásil o Gueterresovi, „zatímco prezidentka a premiér mají vlastní, konkrétní zkušenost ze své vlastní země a já více věřím těmto zdrojům.“
Jiná procenta, než jaká s odkazem na Kitarovićovou předkládá Zeman, ovšem zveřejnila i samotná chorvatská vláda. Podle jejích říjnových statistik muži mezi běženci tvoří 54,8 procenta - čili číslo odpovídající spíše údajům komisaře Guterrese.
Tři nabídky pro běžence: Kurdové, irácká armáda a šíitské milice
Prezident republiky pak zopakoval i svou tezi, že by mladí muži přicházející z válčící Sýrie a Iráku měli v regionu zůstat a bojovat za svobodu své vlasti proti sunnitským radikálům z Islámského státu.
Zároveň jim navrhl hned několik bojujících stran, ke kterým by se mohli připojit: ke kurdským pešmergům, kteří ovládají pás syrského území při hranicích s Tureckem, k iráckým jednotkám, jimž se o Vánocích podařilo získat od IS město Ramádí, nebo k šíitským milicím. To ovšem Zeman považuje za problematické, protože po dobytí severoiráckého Kirkúku vyvraždily sunnitské obyvatelstvo.
