Více než milion migrantů dorazil letos do Evropy přes moře. Informoval o tom Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Zpráva dále konstatuje, že 3735 lidí při pokusu dostat se do Evropy přes moře zemřelo. Největší evropská migrační krize od druhé světové války nepolevuje ani s příchodem zimního počasí.
Podle OSN letos dorazilo do Evropy přes moře milion migrantů
Podle UNHCR připlulo letos do Evropy 1 000 573 migrantů, což je asi pětinásobek oproti roku 2014. Nejvíce lidí dorazilo letos do Řecka (844 176), většina z nich na ostrov Lesbos. Na 152 700 uprchlíků připlulo do Itálie, 3592 do Španělska a 105 na Maltu, uvádí UNHCR na svém webu.
Více než polovinu těchto migrantů tvořili muži (58 procent) a 25 procent děti.
Zhruba polovina uprchlíků pochází ze Sýrie, 21 procent z Afghánistánu a 8 procent z Iráku.
Minulý týden informovala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), že přes moře i po souši letos do Evropy přijelo 1 005 504 migrantů, z toho asi jen tři procenta po souši. Zhruba 821 000 lidí na kontinent podle IOM přišlo přes Řecko a většina z nich se následně vydala dál do západní a severní Evropy.
Norsko nebude vpouštět běžence bez schengenských víz
Norsko v rámci chystaného zpřísnění azylových zákonů nebude vpouštět do země uprchlíky bez schengenských víz, pokud z evropské zóny volného pohybu (Schengenu) přicházejí. Oznámila to norská vláda, napsal zpravodajský portál The Local. Připravované opatření, pokud bude schváleno, dolehne nejvíce na Švédsko, přes které uprchlíci do Norska přicházejí.
Norsko sice není členem Evropské unie, je ale součástí schengenského prostoru, v jehož rámci kontroly provádí pouze na vnějších hranicích. V celém systému pak platí jednotné schengenské vízum. Podle schengenských pravidel by navíc měli běženci požádat o azyl v té zemi, do které jako první vstoupí. To se ale neděje a uprchlíci míří na sever Evropy do bohatších států, především do Německa a do Švédska. Kvůli nynější uprchlické krizi se ale několik států rozhodlo částečně obnovit hraniční kontroly i uvnitř zóny.
Schengenské vízum
Norská vláda v úterý představila balík úprav azylových zákonů, které mají z tohoto skandinávského království učinit jednu ze zemí s nejpřísnějšími azylovými podmínkami v Evropě. Součástí návrhu je i odmítání běženců bez schengenských víz. Konzervativní menšinová vláda premiérky Erny Solbergové má pro změny azylových pravidel v parlamentu dostatečnou podporu, poznamenal The Local.
Norská ministryně pro imigraci a integraci Sylvi Listhaugová zpřísnění azylových zákonů považuje za nezbytné, neboť Norsko příští rok očekává až 100 000 žádostí o azyl, což bude znamenat značnou zátěž na sociální systém. V Norsku, které má 5,1 milionu obyvatel, letos požádalo o azyl zhruba 30 000 lidí.
Součástí změn bude mimo jiné prodloužení čekací doby na povolení k trvalému pobytu ze tří na pět let. Při žádosti o sloučení rodiny bude muset azylant napříště prokázat mnohem vyšší roční příjem než dosud a v Norsku bude muset pracovat nebo studovat více než čtyři roky.
Podmínky přijímání azylantů zpřísňuje i sousední Švédsko, které na jihu země dočasně zavedlo hraniční kontroly.