Nepřiměřená rychlost, nevěnování se řízení a vjetí do protisměru – podle policie se příčiny dopravních nehod nemění. Čísla mrtvých řidičů a spolujezdců se ale zvyšují. Podle předběžných údajů jich loni zemřelo 669, což je oproti předchozímu roku o 40 víc. Celoroční počty mrtvých klesaly vytrvale od roku 2008, tento trend se ale zastavil v roce 2014, kdy začaly opět růst.
Na silnicích loni zemřelo skoro 700 lidí. Příčiny nehod jsou stále stejné
Události: Na českých silnicích loni zemřelo skoro 700 lidí (zdroj: ČT24)
Před rokem 2008 se počet obětí havárií v Česku pohyboval většinou nad hranicí jednoho tisíce. I přes nárůst smrtelných nehod je tak počet úmrtí za loňský rok třetí nejnižší od roku 1961. Nejvíce lidí zemřelo na silnicích v roce 1969, kdy si nehody vyžádaly 1758 životů, a nejméně ve zmíněném roce 2013 s 583 mrtvými.
Nejtragičtějším dnem roku 2015 na českých silnicích byl pravděpodobně čtvrtek 17. září, kdy zahynulo dohromady 11 lidí, z toho pět při srážce nákladního auta a dodávky na dálnici D1 na Vyškovsku.
Počítají se i výjezdy záchranek
S počty mrtvých ale rostou také ztráty a náklady státu – nejde samozřejmě o vyčíslení hodnoty lidského života, ale o náklady na lékařskou péči, na výjezdy hasičů, policistů, ale i čistě ekonomické ztráty. Ty nejvíce pociťuje ministerstvo financí, v jehož případě jde především o ztráty na daních.
Náklady spojené s dopravními nehodami
Centrum dopravního výzkumu odhaduje, že se dnes ekonomické ztráty v případě usmrceného člověka při dopravní nehodě pohybují kolem 20 milionů korun, v roce 2013 to bylo přitom o zhruba tři milion míň. Celkové celospolečenské ztráty by se měly za loňský rok přehoupnout dokonce přes rekordních 58 miliard korun.
Chybí tu systém prevence
Podle odborníků jsou dána vysoká čísla dopravních nehod tím, že Česku chybí systémové řízení preventivních akcí. „My musíme pochopit, kdo bourá, co se za tím skrývá, co na chování těch účastníků působí, a pak adekvátně zvolit cestu,“ vysvětluje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
Ideální postup by pak vypadal následovně – došlo by k nehodě, zjistilo by se, co bylo její příčinou a pak by ministerstva, krajské úřady, obce a BESIP navrhly, jak daný úsek silnice upravit, ať už snížením rychlosti nebo například zákazem předjíždění.
Takový materiál ale přitom už existuje, jen s ním nikdo nepracuje. „Připravili jsme nový akční plán BESIPu, a to i ve spolupráci s experty z policie,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold s tím, že aby se ustanovily jasně stanovené úkoly pro kraje, resorty a obce, je nutné, aby to prošlo přes Radu vlády. A k tomu by mělo dojít během ledna.
- Řidiči jsou v Česku od roku 2006 trestáni za dopravní přestupy podle takzvaného bodového systému.
- Pokud řidiče, který se dopustil přestupku, zastaví policista, dostane pokutu a policista přestupek oznámí na úřad, který následně řidiči připíše trestné body. Když přestupek zaznamená radar, úřad podle registrační značky zjistí, komu auto patří. Pak může začít vyšetřovat, kdo řídil, aby mu dal pokutu a připsal body. V praxi ale většinou úřady volí druhou možnost – a sice že jen vyzvou majitele auta, aby zaplatil takzvanou určenou částku. Ta bývá nižší než pokuta – a když ji zaplatí, úřad věc dál neřeší. Body tak nedostane nikdo.
- Po nasbírání 12 bodů je člověku odebrán řidičský průkaz. Pokud ho chce zpět, může o něj po roce zažádat. Podmínkou je ale znovu absolvovat autoškolu a navíc psychologické vyšetření.
- Pokud má ale řidič do 10 bodů, může absolvovat kurz bezpečné jízdy, díky čemuž se mu několik bodů umaže.