Miloslav Ransdorf (KSČM) skutečně jednal ve švýcarské bance jménem Vladimíra Huňka, který byl několikrát odsouzen za podvody a varoval před ním i pořad Na stopě. Vyplývá to z exkluzivního rozhovoru, který poskytl zpravodaji České televize Bohumilu Vostalovi. Stále také věří, že dokumenty předložené bance jsou pravé. Huněk chce podle něj navíc dávat peníze na humanitární účely. Ransdorf také uvedl, že pozastaví své členství v krajně levicové frakci Evropského parlamentu.
Ransdorf jednal ve Švýcarsku jménem Huňka, dokumenty považuje za pravé
Česká televize v pondělí upozornila, že se Ransdorfův případ podobá kauzám spojeným s Vladimírem Huňkem. Ten nabízel různým lidem prospěch z rozsáhlého dědictví po příbuzné ve Švýcarsku, pokud mu ho pomohou zprostředkovat. Europoslanec ale opakovaně odmítl, že naletěl.
Další banky a majetky v Brazílii
„Pro mě je podstatné, zda ty dokumenty jsou pravé a zda ten člověk je v právu nebo není, pokud jde o nárok na svůj účet. Jsem přesvědčený, že dokumenty pravé jsou a nic mě nepřesvědčilo ze strany švýcarské policie, že by tomu mělo být jinak,“ tvrdí Ransdorf. Dědictví je podle něj i v dalších bankách. „Jde i o obrovské majetky v Brazílii,“ dodal.
Informace o Huňkovi podle svých slov má. Trvá ale na tom, že je pro něj důležitý tento konkrétní případ: „A tam ty dokumenty sedí.“ Huněk se podle něj pokoušel o komunikaci s bankou od roku 2006, ale neúspěšně. „Po poslední návštěvě banky se pokusil o sebevraždu,“ tvrdí europoslanec, který se s ním ale osobně nesetkal.
Provizi z dědictví Ransdorf odmítá
Huněk Ransdorfa zaujal svým přístupem: „Co vím od jeho manažera, tak chce dávat peníze na humanitární účely včetně zdravotní péče, protože on je údajně handicapovaný člověk.“ Odmítl proto, že by měl za zprostředkování komunikace s bankou nějakou provizi: „Pro mě bylo dostatečné to, že peníze by byly použité na produktivní účel.“ V této souvislosti poukázal i na takzvané spící účty, ke kterým se nikdo nehlásí. „Mohly by se využít třeba na řešení problémů s uprchlickou krizí,“ poznamenal.
Jméno Vladimíra Huňka se ale v policejních spisech objevuje už nejmíň dvanáct let. Zpronevěřil mimo jiné peníze klientů jako realitní makléř. Další částky získával od úvěrových společností na základě falešných dokumentů. V poslední době pak nabízel právě prospěch z dědictví. „Kdysi byl tento člověk předmětem soudu. Soud si vyžádal verifikaci dokumentů a ty byly soudem přijaty. To je jeden z podpůrných argumentů a mám i další,“ řekl na jeho obhajobu Ransdorf.
Ransdorf byl kvůli účtu v kontaktu i s bývalým starostou Ivanky u Nitry Peterem Guzmickým, který je jako jediný ve švýcarské vazbě. Stejně jako Huněk ani on nemá problémy se zákonem poprvé. Za podezřelé obchody už stál třikrát před soudem. „Nezajímá mě čistota toho kterého člověka, ale fakta. Byl čtyřikrát zvolený starostou, a to dokazuje, že měl důvěru občanů,“ konstatoval k jeho osobě europoslanec.
Okolnosti svého zadržení v bance tak musí Ransdorf vysvětlit i kolegům z europarlamentu. „Pozastavím své členství a uvidíme, jestli se do frakce někdy vrátím. Jsem ale přesvědčen, že nic špatného jsem neudělal,“ řekl ČT. Pokud nebude členem žádné frakce, přijde například o možnost předložit důležitý legislativní návrh. Ransdorf je také místopředsedou výboru pro energetiku, výzkum a průmysl, kam ho nominovala právě jeho frakce. Bude tedy otázka, zda tento post udrží.
Ransdorf: V bance jsem viděl jen recepční
Ransdorfa a tři Slováky zadržela švýcarská policie minulý čtvrtek v curyšské bance. Podle prvních sdělení švýcarských a slovenských úřadů přivolala policii, protože zadržení předožili údajně zfalšované doklady.
„Mé hluboké přesvědčení je, že obvinění ze zfalšování dokumentů prostě nesedí a vůči mně už nemůže sedět vůbec,“ řekl Ransdorf ČT. Kopie dokumentů získal podle svých slov až těsně před návštěvou banky. Na policii mu poté řekli, že je trestné i předkládání zfalšovaných materiálů. „I kdyby zfalšované byly, já jsem nikomu v bance neměl ani možnost je předložit. Nikdo z banky nepřišel, měl jsem pouze kontakt s recepční,“ dodal.
Švýcarsko má za podvod mírnější sazby
Kvůli nejasnostem kolem samotného obvinění tak nelze zatím říct, jaký trest Ransdorfovi může hrozit a zda vůbec nějaký hrozí. Švýcarsko má ale v případě podvodů mírnější sazby než Česká republika. „Ve Švýcarsku je pro podvod, pokud se nepletu, horní hranice pět let. U nás deset let,“ uvedl advokát Miroslav Krutina.
KSČM ale stále za svým reprezentantem v europarlamentu stojí. „Pro nás je podstatné, že nevidíme doloženou přímou vazbu na trestní chování,“ řekl místopředseda komunistické strany Jiří Dolejš.