Špidla: Migrační krizi musí řešit EU, země nedosáhnou za hranice Evropy

Nahrávám video

„Základem pro zvládnutí migrační krize je Evropská unie,“ domnívá se šéf poradců premiéra a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla. „Jen Unie má totiž dost sil na to, aby uspořádala blízké okolí,“ upozornil Špidla na to, že klíčem k řešení současné migrační krize je právě zvládnutí situace nejen v Evropě, ale také v okolních zemích, přes které se běženci dostávají na evropské území.

Evropská unie přitom již nyní se zeměmi za svými hranicemi pracuje. „Unie vytváří takzvané svěřenecké fondy,“ poukázal Špidla na fondy, které finančně pomáhají zemím potýkajícím se s velkým přílivem uprchlíků. „Unie jim poskytne prostředky k tomu, aby mohli nával uprchlíků zvládnout,“ vysvětlil. Zároveň existuje dohoda se zeměmi, do kterých budou evropské země uprchlíky vracet.

„Nedá se říci, kolik to bude stát, protože tento proces bude trvat ještě dlouho,“ zmínil Špidla například finanční i organizační podporu Turecka, kde se v současné chvíli nachází asi dva miliony Syřanů.

Zdaleka není pozdě, migrační pohyb nás bude provázet velmi dlouhou dobu, protože je v prvé řadě vyvolán válkou. A ta válka nekončí, může trvat ještě měsíce, možná i roky. Takže připravovat a měnit dosavadní politiku je velmi rozumné.
Vladimír Špidla

„Česká republika chce v první řadě dosáhnout toho, aby se především vyvinula účinná politika vůči zemím, odkud běženci přicházejí,“ řekl Špidla k prioritám české vlády pro nadcházející summit k migrační krizi.

V druhé řadě pak česká vláda podporuje účinnou ochranu evropských hranic. „Jsme toho názoru, že by měla vzniknout jednotná ochrana hranic,“ řekl Špidla s tím, že tuto ochranu by měla zajišťovat agentura Frontex ve spolupráci s jednotlivými zeměmi na evropské hranici. V tomto bodě podle Špidly již došlo k některým úspěchům, mezi které patří například společné hlídkování na moři

obrázek
Zdroj: ČT24

.

Ve třetí fázi pak Česko prosazuje funkční systém registrace běženců. Právě to je nyní velkým problémem, protože nefungují hotspoty a lidé přicházející do Evropy tak nejsou řádně identifikováni. „Myslím si, že to neběží tak rychle, jak by mohlo. Pokud si ale uvědomíme, jak je to složitý problém, rozhodně nemohu říci, že se nic neděje,“ shrnul dosavadní postup Špidla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 35 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 2 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 3 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 8 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 9 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.