Evropa počítá s jistou mírou migrace a musí s ní počítat i ČR, pokud je to řízený jev, koordinovaný a pod kontrolou, uvedl ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček v Interview ČT24. Se současnou uprchlickou krizí se ale situace mění. Říká, že každý ekonomický uprchlík je částečně politický a každý politický uprchlík je částečně ekonomický, protože mění svoji ekonomickou situaci. Vidí ale jinou motivaci mezi uprchlíky ze Sýrie, kteří skutečně utíkají z občanské války, a Eritrejci. Afričtí uprchlíci jsou primárně ekonomičtí, myslí si.
„Evropa nikdy nežila úplně bez emigrantů. Všichni jsme emigranti, Češi, kteří přišli ze západního Balkánu v šestém století, byli také emigranti. Patří to k lidské společnosti,“ uvedl ředitel prezidentova zahraničního odboru Hynek Kmoníček. „Je ale něco jiného, když přestane fungovat systém, který vás má chránit před tím, aby celá Evropská unie a schengenský prostor byly ohroženy několika velkými pašeráckými bandami kvůli tomu, že jeden Etiopan s jedním Eritrejcem se rozhodnou z jedné pláže v Libyi vydělávat šedesát milionů dolarů každý měsíc,“ dodal.
Právě Eritrejci jsou pro něj příklad toho, že afričtí uprchlíci jsou primárně ekonomičtí. „V Eritreji žádná válka není, skončila v roce 1993. Politický uprchlík z Eritreje, jak se ukázalo, trpí pod tamním režimem natolik, že v okamžiku, kdy se nechá zaměstnat ve Velké Británii, tak dvě procenta svého platu odvádí zpět vládě, pod kterou trpěl,“ řekl Kmoníček.
Většinou se v souvislosti s Eritrejci mluví v případě motivu odchodu o prodlužované vojenské službě, která místo osmnácti měsíců trvá i mnoho let. Zavedena však byla už v roce 1995. „Proč se z toho objeví najednou taková vlna uprchlíků v roce 2015. Co se změnilo v té době? Změnily se dvě věci. Za prvé je cesta,“ přiblížil. Eritrejci podle něj mohou uniknout přes Súdán do Libye zničené občanskou válkou a z jednoho přístavu, o kterém se podle Kmoníčka dobře ví, se za pomoci pašeráků dostanou do Evropské unie. Právě pašeráci, kteří se cestu naučili využívat, jsou druhá změna.
Pohled upřený na OSN
Nebyl by tudíž tak kritický vůči OSN jako třeba Alexandr Vondra, podle kterého jde o tragickou instituci. Tato organizace má totiž hrát nezastupitelnou úlohu díky tomu, že je nestranná. „V tuto chvíli každý z nás bude vnímán jako zainteresovaný na řešení konfliktu. Jediná nestranná bude OSN. Proč? Protože bude bezbarvá, bez chuti, prostě OSN. Právě proto to může udělat,“ zdůraznil.
Řeč je přitom třeba o libyjské válce, kterou převaděči zneužívají. OSN už v této chvíli podle ředitele prezidentova zahraničního odboru odvádí solidní práci. „Je jediná, která je tam schopná vytvořit nějaký kompromis, který bude znamenat, že budeme moci vstoupit do libyjských teritoriálních vod a začít řešit, přeloženo potápět, ty prázdné lodě, které by nám dovezli uprchlíky, kteří jsou obětmi převaděčů,“ dodal.
I kvůli tomu je podle Kmoníčka nezbytné hovořit s Ruskem. Přestože má vlastní zahraniční politiku, která nemusí být vždy přátelsky nakloněná, má svou pozici v Radě bezpečnosti OSN. „Bez mandátu Rady bezpečnosti nelze vyřešit Libyi, nelze vyřešit emigraci a bez zprostředkování OSN v syrské krizi bychom se také nedostali k žádnému výsledku, protože při veškeré bídě OSN jiný nástroj nemáme,“ doplnil Kmoníček.
