Lidovci vyslyšeli české biskupy a podpoří přijetí uprchlíků

Lidovci budou ve spolupráci s církvemi pomáhat migrantům, kteří prchají před Islámským státem. Předseda strany Pavel Bělobrádek to řekl v reakci na výzvu České biskupské konference. Ta v sobotu nabídla pomoc s uprchlíky, kteří jsou v ohrožení života.

Lidovci podpoří přijetí uprchlíků, kteří utíkají před Islámským státem. Pomoci jim chtějí ve spolupráci s církvemi a neziskovými organizacemi. Uvedl to místopředseda vlády Pavel Bělobrádek. „Jsme připraveni v rámci občanské společnosti, neziskového sektoru a samozřejmě církví spolupracovat na tom, abychom se prioritně zaměřili na uprchlíky před radikálním islámem, před Islámským státem,“ řekl Bělobrádek.

Reagoval tak na výzvu České biskupské konference, která v sobotu nabídla vládě pomoc s křesťanskými migranty, kteří jsou v ohrožení života. Katoličtí biskupové vyzvali farnosti, aby po dohodě s radnicemi přijaly běžence.

Podle Pavla Bělobrádka se jedná o lidi, kteří jsou zásadními nepřáteli islámských radikálů a nehrozí tak jejich vlastní radikalizace. Neutíkají kvůli své ekonomické situaci, ale kvůli násilí, poznamenal šéf lidovců. „Na svou loďku můžeme přijmout jenom tolik trosečníků, aby se loďka nepotopila s námi,“ řekl dále Bělobrádek.

6 minut
Pavel Bělobrádek o přijímání uprchlíků
Zdroj: ČT24

Předseda KDU-ČSL zároveň připomněl demografické potíže, které Česku kvůli nízké porodnosti do budoucna hrozí. Nevadilo by mu proto, kdyby se tito uprchlíci po skončení násilí v jejich domovině rozhodli v České republice zůstat.

Česko by podle Bělobrádka mělo být také připraveno na případnou imigrační vlnu z Ukrajiny, u které by se Česká republika, na rozdíl od běženců z Asie či Afriky, mohla stát cílovou zemí. „Měli bychom je přijmout s otevřenou náručí,“ řekl s tím, že má Česko mnoho zkušeností s Ukrajinci jako s pracovitými a slušnými lidmi.

Ministr Chovanec připravuje návrh pro vládu

O přijetí uprchlíků bude ve středu jednat vláda. Bělobrádek očekává, že se bude jednat řádově o stovky běženců. Stejný počet v neděli zmínil i ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), jehož ministerstvo zpracovává pro vládu návrh. Kolik utečenců navrhne přijmout, nechtěl zatím přiblížit. Číslo prozradí až ve středu na vládě.

Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier uvedl: „Měli bychom se v zásadě blížit tomu číslu, které už bylo veřejně diskutováno, tedy 1800 a méně uprchlíků.“ Dodal, že integraci takového počtu cizinců Česká republika bez problémů zvládne.

Přijímání uprchlíků se bude ve čtvrtek řešit na zasedání ministrů spravedlnosti a vnitra členských států EU v Lucemburku. Chovanec chce na jednání jet s návrhem, o kolik běženců se Česko postará. Chce se bavit také o dalších aspektech uprchlictví: „Chceme slyšet, co bude s ochranou hranice, chceme slyšet, jestli si ty lidi budeme moci vybírat. Jestli je budeme moci vracet, pokud je naše bezpečnostní složky vyhodnotí jako vysoce rizikové.“

Babiš: Řešení by měla zastřešit OSN

Hnutí ANO bude podle místopředsedkyně Jaroslavy Jermanové po Chovancovi chtít odpověď na několik otázek, například na to, jestli se budou posilovat hlídky na hranicích, jakou kapacitu pro uprchlíky Česko může nabídnout a jestli bylo jednáno s lidmi z oblastí u českých uprchlických táborů. Podle místopředsedy vlády Andreje Babiše (ANO) by měla být svolána konference všech států, kterých se uprchlický problém týká.

„Podle mě to je největší ohrožení Evropy,“ zopakoval svůj názor Babiš. Za stůl by si podle něj měli sednout zástupci EU, USA, Ruska, Číny i třeba Saudské Arábie a další. Řešení by podle něj měla zastřešit OSN, vytvořen by měl být fond na budování uprchlických táborů mimo Evropu a přivítal by i vojenský zásah proti pašerákům lidí.

Vrcholní zástupci členských států unie se dohodli na dobrovolném přemístění celkem 40 tisíc uprchlíků z Itálie a Řecka za dva roky. Povinné kvóty navrhované Evropskou komisí odmítli. Řešení se ale bude týkat celkem 60 tisíc lidí, unijní státy přijmou i 20 tisíc osob s nárokem na mezinárodní ochranu, které se nyní nacházejí mimo evropské území. Pokud by platily kvóty, na Česko by připadlo 1328 a 525 lidí během dvou let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...