Lidovci budou ve spolupráci s církvemi pomáhat migrantům, kteří prchají před Islámským státem. Předseda strany Pavel Bělobrádek to řekl v reakci na výzvu České biskupské konference. Ta v sobotu nabídla pomoc s uprchlíky, kteří jsou v ohrožení života.
Lidovci vyslyšeli české biskupy a podpoří přijetí uprchlíků
Lidovci podpoří přijetí uprchlíků, kteří utíkají před Islámským státem. Pomoci jim chtějí ve spolupráci s církvemi a neziskovými organizacemi. Uvedl to místopředseda vlády Pavel Bělobrádek. „Jsme připraveni v rámci občanské společnosti, neziskového sektoru a samozřejmě církví spolupracovat na tom, abychom se prioritně zaměřili na uprchlíky před radikálním islámem, před Islámským státem,“ řekl Bělobrádek.
Reagoval tak na výzvu České biskupské konference, která v sobotu nabídla vládě pomoc s křesťanskými migranty, kteří jsou v ohrožení života. Katoličtí biskupové vyzvali farnosti, aby po dohodě s radnicemi přijaly běžence.
Podle Pavla Bělobrádka se jedná o lidi, kteří jsou zásadními nepřáteli islámských radikálů a nehrozí tak jejich vlastní radikalizace. Neutíkají kvůli své ekonomické situaci, ale kvůli násilí, poznamenal šéf lidovců. „Na svou loďku můžeme přijmout jenom tolik trosečníků, aby se loďka nepotopila s námi,“ řekl dále Bělobrádek.
Pavel Bělobrádek o přijímání uprchlíků (zdroj: ČT24)
Předseda KDU-ČSL zároveň připomněl demografické potíže, které Česku kvůli nízké porodnosti do budoucna hrozí. Nevadilo by mu proto, kdyby se tito uprchlíci po skončení násilí v jejich domovině rozhodli v České republice zůstat.
Česko by podle Bělobrádka mělo být také připraveno na případnou imigrační vlnu z Ukrajiny, u které by se Česká republika, na rozdíl od běženců z Asie či Afriky, mohla stát cílovou zemí. „Měli bychom je přijmout s otevřenou náručí,“ řekl s tím, že má Česko mnoho zkušeností s Ukrajinci jako s pracovitými a slušnými lidmi.
Ministr Chovanec připravuje návrh pro vládu
O přijetí uprchlíků bude ve středu jednat vláda. Bělobrádek očekává, že se bude jednat řádově o stovky běženců. Stejný počet v neděli zmínil i ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), jehož ministerstvo zpracovává pro vládu návrh. Kolik utečenců navrhne přijmout, nechtěl zatím přiblížit. Číslo prozradí až ve středu na vládě.
Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier uvedl: „Měli bychom se v zásadě blížit tomu číslu, které už bylo veřejně diskutováno, tedy 1800 a méně uprchlíků.“ Dodal, že integraci takového počtu cizinců Česká republika bez problémů zvládne.
Přijímání uprchlíků se bude ve čtvrtek řešit na zasedání ministrů spravedlnosti a vnitra členských států EU v Lucemburku. Chovanec chce na jednání jet s návrhem, o kolik běženců se Česko postará. Chce se bavit také o dalších aspektech uprchlictví: „Chceme slyšet, co bude s ochranou hranice, chceme slyšet, jestli si ty lidi budeme moci vybírat. Jestli je budeme moci vracet, pokud je naše bezpečnostní složky vyhodnotí jako vysoce rizikové.“
Babiš: Řešení by měla zastřešit OSN
Hnutí ANO bude podle místopředsedkyně Jaroslavy Jermanové po Chovancovi chtít odpověď na několik otázek, například na to, jestli se budou posilovat hlídky na hranicích, jakou kapacitu pro uprchlíky Česko může nabídnout a jestli bylo jednáno s lidmi z oblastí u českých uprchlických táborů. Podle místopředsedy vlády Andreje Babiše (ANO) by měla být svolána konference všech států, kterých se uprchlický problém týká.
„Podle mě to je největší ohrožení Evropy,“ zopakoval svůj názor Babiš. Za stůl by si podle něj měli sednout zástupci EU, USA, Ruska, Číny i třeba Saudské Arábie a další. Řešení by podle něj měla zastřešit OSN, vytvořen by měl být fond na budování uprchlických táborů mimo Evropu a přivítal by i vojenský zásah proti pašerákům lidí.
Vrcholní zástupci členských států unie se dohodli na dobrovolném přemístění celkem 40 tisíc uprchlíků z Itálie a Řecka za dva roky. Povinné kvóty navrhované Evropskou komisí odmítli. Řešení se ale bude týkat celkem 60 tisíc lidí, unijní státy přijmou i 20 tisíc osob s nárokem na mezinárodní ochranu, které se nyní nacházejí mimo evropské území. Pokud by platily kvóty, na Česko by připadlo 1328 a 525 lidí během dvou let.