Praha - Česko chce do roku 2017 přijmout 1500 uprchlíků. Vláda v tomto rozsahu udělila mandát ministru vnitra Milanu Chovancovi (ČSSD), který bude o problematice běženců ve čtvrtek jednat s unijními ministry v Lucemburku. Česká vláda chce Evropskou unii vyzvat ke zvýšení ochrany jižní hranice schengenského prostoru, stejně jako k posílání utečenců bez azylu zpět do země původu.
Česká republika hodlá přijmout 400 běženců ještě letos, příští rok 700 a v roce 2017 zbylých 400. Jednat se bude o dvě rozdílné skupiny uprchlíků – ty, kteří se již nacházejí na území osmadvacítky a ty z uprchlických táborů na Blízkém východě.
Běženci z EU: Jedenáct set uprchlíků se už nyní nachází na území EU a žádají zde o azyl. Vláda chce jejich přijetím ulevit Itálii, Maďarsku a Řecku. Azylovou procedurou by prošli v některém z českých detenčních zařízení, ještě předtím je chtějí české úřady nechat projít screeningem, který má vyřadit osoby s případnými bezpečnostními riziky.
„I po proběhnutí azylového řízení se dá předpokládat, že ne všichni, kteří již nyní jsou na území Evropské unie, budou splňovat podmínky pro uprchlíka. Někteří budou vraceni zpátky do země, kde byli zachyceni, tedy většinou Itálie a Řecka. Chceme jasnou garanci,“ řekl v pořadu Události, komentáře vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). S Evropskou unií chce nyní česká vláda vyjednávat i o tom, jak bude nastaveno vracení uprchlíků, kteří v se žádostí o azyl neuspějí.
Běženci z Blízkého východu: Zbylých čtyři sta běženců má přijít přímo ze zemí mimo osmadvacítku – z táborů v Sýrii, Jordánsku a Kurdistánu. Jednat se bude o osoby, které mají nárok na mezinárodní právní ochranu. Do táborů chce kabinet ve spolupráci s církvemi nebo neziskovými organizacemi vyslat odborníky, kteří běžence bezpečnostně prověří, budou s nimi vést pohovory a tříměsíční přípravný kurz.
Sobotka: EU musí zajistit hranice Schengenu
„Je to mandát, který je stanoviskem české vlády, ale ještě musí být dohoda celé Evropské unie,“ konstatoval po večerním zasedání kabinetu Bělobrádek. Mandát podle něj neobsahuje žádná kritéria výběru, s omezeními se ale prý počítat dá. Ministr vnitra Milan Chovanec zmiňuje například profesní zaměření konkrétního uprchlíka – a jeho šance uplatnit se na českém trhu práce.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) akcentoval, že půjde o jednorázovou solidární akci. „Přerozdělení uprchlíků vnímám jako naši nezbytnou pomoc v současné krizové situaci, která odpovídá možnostem České republiky, nikoliv jako řešení problému, který má dnes Evropa s migrací,“ řekl.
Unie se podle něj nyní musí „primárně věnovat zajištění řádného fungování schengenské hranice a realizaci návratové politiky u nelegálních ekonomických migrantů“. Za důležitý považuje také razantní zásah proti pašeráckým sítím a stabilizaci země, které jsou zdrojem migračních vln – včetně vybudování zařízení pro žadatele o azyl mimo hranice Evropské unie.
Pravicová opozice plán kritizuje, není podle ní třeba jasné, kdo bude uprchlíky přerozdělovat nebo jaká bude další strategie Unie po roce 2017. „Považuji za špatnou myšlenku, že máme přijímat uprchlíky ze severní Afriky či Blízkého východu. Tváříme se, jako by Česká republika byla sobecká a nikoho nepřijímala. Po celá léta přijímáme stovky a tisíce uprchlíků ročně, z oblastí, kde je také potřeba pomáhat,“ kritizuje vládu předseda ODS Petr Fiala.
Čeští politici k přijímání uprchlíků:
„Chci jasně říct, že do Evropy jedeme ne jen s nabídkou čísla, ale i s požadavky: návratová politika, hlídání hranice, hlubší bezpečnostní screening,“ vysvětlil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).
„Dohadovat se, jestli bude uprchlíků o stovku víc nebo míň, je skoro nedůstojné. Situace v České republice není nijak špatná, nečelíme žádnému zásadnímu problému s integrací cizinců,“ uvedl ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD).
„Každá země má nějakou uprchlickou tradici, u nás máme Ukrajince. Preferuju lidi slovanského původu, které potřebujeme, aby zde manuálně pracovali. Je potřeba, abychom přijímali uprchlíky, kteří se zapojí do pracovního procesu a nebudou brát podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky,“ pronesl ministr financí Andrej Babiš (ANO).
„Uprchlíky přijímat chceme, pouze si chceme vybírat, odkud přijdou. Měli bychom přijímat uprchlíky, kteří jsou nám kulturně blízcí, kteří mají podobnou kulturu, historii. Výrazným faktorem je i náboženské vyznání, na které bychom se měli ohlížet. V zemích, které mají koloniální zkušenosti, se ukázalo, že projekt multikulturalismu, který Evropa dlouho dobu prosazovala, nefunguje. Nelze začlenit každého,“ řekla místopředsedkyně sněmovny Jaroslava Jermanová (ANO).
„Rozhodně nehodláme přijímat žádné radikální muslimy, teroristy, žádné lidi, kteří nám budou dělat problémy, ty tady nechceme,“ pronesl místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
„Vláda by měla trvat na tom, že si uprchlíky vybere. Měla by se zaměřit zejména na ty, u kterých bude minimální bezpečnostní riziko,“ řekla poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09).
„Tento přístup je z našeho pohledu podrazem. Vláda lidí přijme, kolik bude chtít, aniž by o tom kohokoliv informovala,“ zkritizoval Sobotkův kabinet poslanec Marek Černoch (Úsvit).
„Je to spousta mladých mužů, kteří prostě přijedou za lepším životem do Evropy a kteří si myslí, že tady lepší život dostanou. A já myslím, že není žádnou naší povinností, abychom jim toto umožňovali. Není řešením lidstva, že se z každé země, kde se nedaří, bude utíkat někam jinam. Věci se musí řešit tam, kde vznikají,“ uvedl bývalý prezident Václav Klaus.
Chovanec české rozhodnutí ve čtvrtek představí na neformálním zasedání ministrů spravedlnosti a vnitra zemí Evropské unie. Osmadvacítka se pokouší situaci v jižních zemích bloku řešit návrhy na přerozdělení běženců. Členské státy na červnovém summitu odmítly možnost povinných kvót, přijímání uprchlíků chtějí zachovat na dobrovolné bázi.
Země by si měly během dvou let rozdělit 40 000 uprchlíků z Itálie a Řecka. Dále by unijní státy měly přijmout 20 000 běženců, kteří jsou v uprchlických táborech mimo evropské území. Podle původní představy Evropské unie mělo Česko letos a příští rok přijmout dohromady přes 1850 běženců.
