Obžalovaný exnáměstek ministra zdravotnictví Antonín Pečenka odmítl, že chtěl zneužít svou pravomoc při uzavření miliardové smlouvy VZP s protonovým centrem. VZP dlouhodobě tvrdí, že podepsání smlouvy bylo nestandardní, rozhodčí soud ji zrušil a VZP nyní připravuje novou. Pečenka u soudu nedokázal uspkojivě vysvětlit, proč smlouvu nekonzultoval. Trvá na tom, že jeho záměrem bylo zavést v Česku nejmodernější technologii léčby.
Smlouva VZP s firmou Proton Therapy Centre Czech (PTCC) z roku 2006 zaručovala Protonovému centru na 15 let miliardu korun ročně (přibližně polovina veškerých výdajů, které jdou v České republice na léčbu ozařováním) za léčení 1650 klientů pojišťovny s rakovinou. Uzavřel ji tehdejší náměstek ministra zdravotnictví Antonín Pečenka, který byl zároveň nucený správce Všeobecné zdravotní pojišťovny. V této funkci však skončil jen několik dnů poté. Že se jeho působení chýlí ke konci, neměl vědět. Uzavření dohody přitom údajně náležitě neprojednal a navíc ji hned potvrdil razítkem ministerstva zdravotnictví.
Pečenka: Pojišťovna by ušetřila miliardy
Pečenka nyní u soudu řekl, že jeho záměrem bylo přinést do českého zdravotnictví nemodernější technologii léčby pro onkologické pacienty, a bránil se, že nezneužil svou pravomoc. Pojišťovna by podle jeho výpočtů ročně ušetřila tři miliardy korun. „Neprodražuje systém onkologické léčby, naopak ho velmi výrazně zlevňuje. Jeden pacient by stál 400 tisíc až 600 tisíc korun, zatímco pacient léčený chemoterapií stojí 2,5 milionu. Pravděpodobnost vyléčení je u protonu navíc řádově vyšší,“ řekl.
Pečenka dříve prohlásil, že podle něj je smlouva platná a podepsal by ji znovu, protože podle něj není nevýhodná. U soudu nyní řekl, že ji považoval jen za příslib investorovi, který zaplatí celou investici a v České republice bude protonové centrum. „Myslel jsem, že konečná smlouva bude vypadat úplně jinak,“ podotkl. Všechny údaje v návrhu prý byly podmíněny nějakým krokem a smlouva nezajišťovala budoucímu provozovateli ani korunu.
Obrátil se jenom na právníka firmy, ne VZP
Lékař však nedokázal uspokojivě vysvětlit, proč s právním oddělením VZP nebo jiným odborníkem neřešil vypracování či posouzení smlouvy. Obrátil se pouze na právníka placeného firmou PTCC. Pečenka reagoval, že další konzultaci nepovažoval za nutnou, protože dotyčného právníka znal jako kvalitního odborníka.
Nevysvětlil také, proč se smlouva v dokumentaci VZP vůbec nenašla. „Denně jsem podepisoval řadu dokumentů, jezdil jsem z ministerstva na pojišťovnu a zpět. Kde byla smlouva uložena, nevím,“ sdělil. Státní zástupce Pavel Prygl ale zdůraznil, že Pečenka ve VZP pracoval dávno před tím, než se stal jejím nuceným správcem, a byl tedy obeznámen s interními předpisy včetně sjednávání smluv. Do pojišťovny nastoupil v roce 2000, a to na pozici vrchního ředitele zdravotního úseku.
Státní zástupce zastává názor, že Pečenka uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí „neoprávněně, nedůvodně a nekoncepčně“ a v úmyslu opatřit protonovému centru značný prospěch. K uzavírání smluv se zdravotnickými zařízeními prý nebyl oprávněn a uzavření smlouvy podle něj bylo v rozporu i s příslušnými vyhláškami ministerstva zdravotnictví. Upozornil na to, že vědecká rada ministerstva se prý navíc shodla, že protonová léčba je v ČR vhodná jen pro 200 pacientů ročně. Smlouva jich přitom přislíbila osmkrát tolik.
Případem smlouvy mezi VZP a protonovým centrem se zabývali také Reportéři ČT.
Přehledně vývoj okolo protonového centra
- 2006 – Antonín Pečenka jmenován nuceným správcem VZP tehdejším ministrem zdravotnictví Davidem Rathem.
- Únor 2013 – Policie začíná řešit spornou smlouvu o smlouvě budoucí mezi VZP a pražským protonovým centrem, kterou uzavřel Antonín Pečenka bez vědomí správní rady VZP.
- Listopad 2013 – Protikorupční policie obvinila Antonína Pečenku ze zneužití pravomocí veřejného činitele. Podle Pečenky byla smlouva v pořádku, platná a měla právní audit.
- Červenec 2014 – Rozhodčí soud rozhodl, že smlouva mezi VZP a protonovým centrem je neplatná.
- Listopad 2014 – VZP uvedla, že bude pacienty vyžadující protonovou léčbu posílat do Mnichova. Tamější centrum je podle pojišťovny zhruba o polovinu levnější.
- Podzim 2014 – Pražské protonové centrum jednostranně navýšilo cenu zákroků u šesti pacientů z 26 tisíc na 39 tisíc korun za jedno ozáření.
- Březen 2015 – Protonovou léčbu má v Praze podstoupit desetiletá dívka, centrum však chce za léčbu 1,8 milionu korun (dvakrát tolik, než si účtovalo před pár měsíci) a chce peníze předem, protože podle svých slov dluží VZP centru peníze za předchozí pacienty z konce minulého roku. Pojišťovna se brání tím, že centrum zvedlo ceny bez oznámení a v průběhu léčby.
- Duben 2015 – Lidové noviny a Zdravotnický deník přinesly informace o tom, že Protonové centrum Praha lže o mnichovském zařízení, kam posílá VZP některé své pacienty. Proti nařčení o zastaralém zařízení se ohradili i zástupci z Mnichova, konkrétně Manfred Herbst, který dříve v pražském protonovém centru pracoval.
- Červenec 2015 – Začíná soud s Antonínem Pečenkou.
Pečenka pro protonové centrum také pracoval
Případ ozvláštňuje i to, že Pečenka necelé dva roky poté, co zavázal VZP k miliardovému plnění smlouvy, začal pro protonové centrum také pracovat jako projektový manažer. V rozhovoru pro Reportéry ČT v lednu 2013 uvedl, že fungoval jako poradce v organizaci zdravotnictví a jako chirurgovi mu onkologie nebyla vzdálená. Práci pro protonové centrum nepovažoval za střet zájmů.
Pojišťovna na požadavky zakotvené ve smlouvě o smlouvě budoucí z roku 2006 nakonec odmítla přistoupit. Spor o platnost dokumentu centrum u rozhodčího soudu prohrálo, pojišťovně nakonec podle obžaloby ani nevznikla škoda. Nicméně centrum začalo ceny pro VZP zvyšovat - za jedno ozáření požadovalo nejprve 39 tisíc korun, letos 55 tisíc korun. Nyní s pojišťovnou jedná o uzavření smlouvy, díky níž by se protonová terapie mohla dostat do seznamu výkonů pojišťovny. V nové smlouvě by podle představ pojišťovny měla být cena nižší. VZP však jako poškozená požaduje po Pečenkovi zhruba 1,6 milionu korun za právní zastoupení v soudním sporu s protonovým centrem.
Protonové centrum
Protonové centrum vzniklo za 3,5 miliardy korun v areálu Nemocnice Na Bulovce. Ve sporu mezi ním a VZP padlo několik trestních oznámení a žalob, a to z obou stran. VZP jako jediná ze sedmi zdravotních pojišťoven řádnou smlouvu s pražským protonovým centrem ještě nemá. I bez ní nicméně hradí ozařování protony každému svému pojištěnci s doporučením komplexního onkologického centra. Někteří z nich se léčí v Mnichově, kde je to údajně levnější. V Praze platí léčbu jen těm pacientům, kteří potřebují další léčbu v některém pražském zdravotnickém zařízení. V řádech týdnů nebo měsíců by ale mohla být jednání o nové smlouvě završena.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček pochválil současného ředitele pojišťovny Zdeňka Kabátka a správní radu za to, že podle něho dokázali čelit tlaku protonového centra. Byl podle ministra za hranou toho, kdy jsou pacienti využíváni jako rukojmí s cílem „vydojit“ peníze z veřejného zdravotního pojištění. „Vypadá to, že dostali trochu rozum a je šance, aby byl brzy konsenzus na výši úhrady,“ řekl Němeček. Původně předpokládané počty pacientů byly prý nereálné. Potrvá podmínka, aby indikace k protonové terapii dávala onkologická centra, dodal ministr.
