Senátní výbor podpořil více pravomocí pro tajné služby

Rozšíření pravomocí zpravodajských služeb podpořil senátní ústavně-právní výbor. Zpravodajci by nově mohli žádat informace přímo od telekomunikačních operátů, snazší přístup budou mít i k chráněným bankovním tajemstvím. Návrh také prolamuje daňové tajemství. Podle předsedy ústavně-právního výboru Miroslava Antla (nestraník za ČSSD) je rozšíření pravomocí postaveno na důvěře ve funkci zpravodajských služeb, zdůraznil, že by ruku v ruce mělo jít posílení kontrolních mechanismů nad zpravodajci.

Je potřeba rozšířit pravomoci zpravodajců, aby mohli efektivněji pracovat a lépe chránit stát i občany, shodla se většina členů ústavně-právního výboru senátu. Podle jeho předsedy Miroslava Antla jsou ale s většími pravomocemi nezbytné i větší kontroly. „Pokud komukoliv zvětšíte pravomoci, musíte také rozšířit kontrolu. My věříme, že je na cestě zákon, který by posílil kontrolní mechanismy ve vztahu ke zpravodajským službám,“ řekl Antl. Důležité podle něj ale také bude, kdo a jak dobře bude kontrolu vykonávat.

Tajné služby budou moci k daním i účtům

Mezi nejradikálnější změny v novele patří prolomení daňového tajemství. Zpravodajci by tak mohli žádat Generální finanční ředitelství o informace ze správy daní. Nově by také mohli v souvislosti s odposlechy získat údaje o klientech od telefonních operátorů. Dosud totiž mohly tajné služby odposlouchávat, kde telefonické hovory probíhají, ale nemohly zjistit, komu čísla patří.

Zrušit by se také mohlo omezení u údajů chráněných bankovním tajemstvím, které dosud zpravodajcům umožňovalo získat tyto informace pouze v případech týkajících se financování terorismu. Tajné služby budou podle předlohy moci žádat informace také od spořitelních a úvěrních družstev. Novela slibuje usnadnění cesty zpravodajců k lidem ze struktur organizovaného zločinu a zlepšit by se měly i podmínky pro odhalování korupce či finanční podpory terorismu. Nadále však budou moci zpravodajci o údaje z bank žádat pouze s povolením soudce.

Omezení soukromí, nebo zachování svobod?

Jediným kritikem návrhu mezi devíti členy ústavně-právního výboru byla bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (nestraník SZ). Ta se obávala, že by zpravodajské služby mohly příliš narušovat soukromí občanů. Ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Lang však upozornil, že novela nepředstavuje žádný podstatný zásah do svobod. Zpravodajské služby totiž budou muset mít povolení soudu pro přístup k bankovním i telekomunikačním informacím. Podle Miroslava Antla je novela postavena na důvěře ke zpravodajským službám a také k soudcům, kteří jim budou povolení vydávat.

Jen v loňském roce zpravodajské služby získaly s povolením soudu 214 705 telekomunikačních údajů. Podle Miroslava Antla byly tyto informace zpravodajcům důvodně poskytnuty, problém ale vidí v tom, že se přepisy odposlechů dostávají na veřejnost. „To číslo zní trochu děsivě, ale já věřím, že vše bylo v pořádku. Mně spíš vadí, že obsahy některých rozhovorů jsou zveřejňovány a jsou zneužívány bulvárem," řekl Antl.

Vydáno pod