Rekonstrukci i rušení přejezdů, ale také zvýšení pokut za jízdu proti výstražným světlům připravuje ministerstvo dopravy. Po jednání s vedením Správy železniční dopravní cesty a Drážního úřadu to řekl ministr Dan Ťok. Zatímco změny v zabezpečení přejezdů či jejich rušení má navrhnout pracovní skupina, pro zvýšení pokut již ministerstvo vzor má – Dan Ťok se chce inspirovat Slovenskem, kde se za přestupky platí zhruba třikrát více než v Česku.
Bezpečnost na přejezdu chce ministerstvo zvýšit i přísnějšími pokutami
Zvýšení pokut se nemá týkat pouze přejezdů, má být plošné. Myšlenku však ministr Ťok spojuje s havárií na přejezdu ve Studénce, kam řidič kamionu vjel v době, kdy už svítila výstražná světla a obdobně se řidiči na místě chovali i po nehodě. „Dnes je podle správního řádu možná pokuta 2500 korun, což nám přijde jako velmi nízké a neodrazující. Budeme navrhovat – nejenom na přejezdy, ale všeobecně – zvýšení pokut,“ řekl Dan Ťok. Pro zvýšení pokut se na počátku týdne v Interview ČT24 vyslovil i ředitel dopravní policie Tomáš Lerch. „Sankce, které jsou za hrubé přestupky, považujeme za nedostatečné,“ řekl.
Konkrétně na přejezdech by podle předpokladů ministerstva k intenzivnějšímu vybírání pokut mělo pomoci rozmístění kamer fungujících podobně jako při měření rychlosti, které policii ihned upozorní na registrační značku. Podle mluvčího SŽDC Jakuba Ptačinského ale zatím většina přejezdů kamerami vybavena není. Na koridorech sice vesměs u přejezdů jsou, ale neslouží k represi. Záznam z nich se podle mluvčího Ptačinského maže po třech dnech a policie ho automaticky k dispozici nedostává, ačkoli si jej může vyžádat.
V případě přestupků navíc nemohou záznamy sloužit jako důkaz, jiné je to v případě páchání trestných činů, například ničení vybavení železnice, kde už se záznamy jako důkazní materiál používají.
Přejezdů jsou i na koridorech desítky
Ministr ale uznává, že represe není vše a chce také nalézt způsob, jak přejezdy lépe zabezpečit. Jenom na trati mezi Prahou a Ostravou je podle něj 88 úrovňových přejezdů, zatímco nadjezdů či podjezdů je pouze 22. „Ne všechny přejezdy umožňují přejezd v rychlosti 160 km/h, jako bylo ve Studénce,“ podotkl však ministr. Z přehledu přejezdů SŽDC přesto vyplývá, že nejméně na deseti místech křižují vlaky jedoucí na I. nebo II. koridoru 160kilometrovou rychlostí silnici II. třídy anebo silnice nižšího formálního významu, kde však lze vzhledem k trase a poloze očekávat i kamion. Je tomu tak například v Pardubicích-Slovanech, Moravském Písku nebo tolikrát již zmíněné Studénce.
Zmizí přejezdy?
Co s přejezdy udělat, má Danu Ťokovi napovědět expertní skupina. Ta má především zhodnotit návrhy, které ministerstvo po nehodě dostalo, i některé další myšlenky, například dosazení čidel, která by zpomalila vlaky, kdyby se před ně chystal někdo vjet. Na pohled jednoduché opatření, které si podle odhadů vyžádá na každém přejezdu investici 200 až 500 tisíc korun, má však vadu v prodloužené čekací době pro auta. „Na tomto koridoru máme průměrně denně více než 300 vlaků. Když spočítáme dobu, kdy na přejezdu bliká červené světlo nebo je zavřený, tak je to za den 9,5 hodiny,“ upozornil Dan Ťok s tím, že snímání provozu by celkovou dobu uzavření přejezdu zvýšilo až o další tři hodiny denně.
Dalším úkolem pro pracovní skupinu má být posoudit, kde je možné nahradit přejezdy mimoúrovňovým křížením, a zda není možné některé přejezdy zrušit bez náhrady. „Když vezmu příklad Studénky, tam máme dva přejezdy a jeden nadjezd a je otázka, jestli musí mít každá obec tolik přejezdů,“ uvedl ministr.
Konkrétní návrhy by mělo mít ministerstvo v říjnu. Potom také bude moci začít počítat, kolik přesně bude vše stát, a kolik opatření tedy uskuteční. Peníze jsou ostatně důvod, proč zůstala na nejrychlejších tratích v Česku úrovňová křížení – stavba nadjezdu či podjezdu je až desetinásobně dražší než rekonstrukce přejezdu.