Praha - Velký pátek se s velkou pravděpodobností stane svátkem. Novelu, která vzešla z lidovecké poslanecké frakce, podpořila vláda. Nyní zákon půjde do sněmovny. Velký pátek, který připomíná biblické ukřižování Ježíše Krista, je svátkem v řadě evropských států. Patří mezi ně například Německo, Rakousko, Slovensko a skandinávské země. Předkladatelé také podotýkají, že Velikonoce podobně jako Vánoce pokládají za významné svátky vzhledem ke kulturním tradicím a zvykům i bezvěrci.
Návrh zákona podepsalo 90 zákonodárců ze všech klubů kromě KSČM. Podpis připojili i předsedové opozičních TOP 09 a ODS Karel Schwarzenberg a Petr Fiala a rovněž šéf poslanců Úsvitu Marek Černoch. „Tento svátek tu historicky byl a má ho většina zemí v Evropské unii,“ řekl vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) s tím, že zároveň zákon výrazně pomůže rodinám dětí, které mají v tento den prázdniny.
Autoři argumentují také sociální stránkou zařazení Velkého pátku mezi svátky, které jsou dny pracovního klidu. V základních a středních školách jsou v tento den prázdniny a novela by rodinám umožnila strávit čas pohromadě. Velký pátek byl jako svátek zrušen v bývalém Československu v 50. letech na počátku komunistické totality.
Ministerstvo financí podle důvodové zprávy spočítalo, že den volna by ekonomiku připravil o 0,4 procenta ročního hrubého domácího produktu. Reálný dopad by prý ale byl podle jiných výpočtů mnohem nižší, nejvýše 0,1 procenta. Dopady na hospodářství by tak byly údajně zanedbatelné.
Současný český kalendář obsahuje 13 svátků, přičemž dva z nich připadají na shodný den. Dnů pracovního klidu je tedy 12, některé z nich připadají na víkendy. Nejvíce veřejných svátků je v Japonsku a Indii (16 dní). Následuje Kypr, Slovensko a Jižní Korea (15 dní), Malta a Španělsko (14 dní). Nejméně veřejných svátků je ve Velké Británii, Austrálii a Nizozemí (8 dní).
Ve sněmovně ležel návrh, jenž by den Kristova ukřižování stanovil svátkem, už v předminulém volebním období. Senátní úpravu tehdy poslanci nestihli do voleb projednat. Nyní předkladatelé navrhují, aby dolní komora schválila novelu zrychleně už v prvním čtení.
Velký pátek: Den, kdy zemřel Kristus
Den, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus, je ve znamení přísného půstu, smutku, ticha a rozjímání. Podle evangelií zemřel Ježíš na kříži ve tři hodiny odpoledne. S Ježíšem byl veden krátký proces: Z hlediska historického je existence Ježíše Krista zaručena. Nicméně zda jde skutečně o mesiáše, to je podle historika Petra Kubína záležitost víry. Proti Ježíšovi byl veden jednoduchý proces. „Byl obviněn z velezrady, židovská velerada jej nařkla, že se považuje za židovského krále, a takto byl ten spor předložen civilnímu správci prefektu Pontiu Pilátovi, který ze strachu, aby nebyl obviněn, že toleruje vzpouru, vyhověl veleradě a dal Ježíše popravit,“ komentuje Kristovu smrt historik Kubín. Podle něj Ježíš zemřel s velkou pravděpodobností 7. dubna roku 30, a to ve věku 37 nebo 38 let.
