Zeman se dočkal, před poslanci podpořil zákon o prokazování majetku

Prezident Miloš Zeman na plénu dolní komory podpořil vládní návrh zákona o prokazování původu majetku. Norma, k jejímuž přijetí se kabinet zavázal v programovém prohlášení, patří mezi hlavní body Zemanovy prezidentské agendy. Podle novely by od roku 2016 měly finanční úřady kontrolovat majetek nad sedm milionů korun.

„Jsem velice rád, že tento zákon mohu při svém dnešním vystoupení podpořit a požádat vás, abyste jej přijali,“ prohlásil ve sněmovně prezident. „Ti, kdo argumentovali tím, že tento zákon obtěžuje své poctivé občany, zřejmě zahrnovali mezi poctivé občany i ty, kteří získávali krabici od vína, kde nebylo víno, a ty, komu připluli kapříci, kteří nebyli kapry,“ dodal.

Projednávaná norma novelizuje zákon o daních z příjmu a drobně také trestní zákoník, změny by měly začít platit od příštího roku. Předloha předpokládá, že finanční správa dostane možnost analyzovat výši majetku v souvislosti s daňovým přiznáním. Pokud hodnota neevidovaného majetku převýší sedm milionů korun, finanční správa vyzve k prokázání původu majetku a případně jej zdaní. Po původu majetku budou moct úřady pátrat i zpětně, daň ale mohou podle zákona vyměřit jen tři roky nazpátek.

Ačkoliv hlava státu nedisponuje zákonodárnou iniciativou, Miloš Zeman se k prosazení zákona o prokázání původu majetku opakovaně zavazoval v rámci kampaně před prezidentskými volbami. Projednávaná norma tak představuje jednu z jeho hlavních priorit na Pražském hradě, prezident v ní spatřuje cestu, jak v zemi snížit korupci. Vláda se ke vzniku příslušného zákona zavázala v programovém prohlášení, předkládaná novela se ovšem rozchází s opatřeními, která navrhoval Hrad.

Zemanova představa:

  • Prokazovat majetek nad 20 milionů (prezident argumentoval tím, že lidé běžně vlastní byt, dům, auto nebo chatu a s nižší částkou by je mohly úřady obtěžovat)
  • Neprokázaný majetek zabavit

Vládní záměr:

  • Prokazovat majetek nad 7 milionů
  • Neprokázaný majetek dodatečně zdanit

Za tvrdý postih, včetně zabavení majetku, se Zeman přimlouval i dnes, stejně tak požadoval, aby úřady zpětně sledovaly co nejdelší možné období, během kterého se majetek kumuloval. Ocenil naopak to, že se důkazní břemeno přesouvá na „sprostého podezřelého, vyjádřeno právnickou terminologií na důvodně podezřelého“. Vítá také, že o výši případných pokud nebude rozhodovat soud, ale finanční úřady. Řízení to podle něj zefektivní, některé soudce navíc považuje za zkorumpované.

„V rámci projednávání ve výborech bude možné přihlédnout i k argumentům pana prezidenta,“ reagoval předseda dolní komory Jan Hamáček. „Je reálné, aby druhé čtení proběhlo v září, a to by mělo dát dostatek času pro Senát i podpis pana prezidenta do konce roku.“

TOP 09: Schválíte zákon – a my připravíme ústavní stížnost

Opoziční TOP 09 návrh odmítá; příčí se jí Zemanova slova o zkorumpovaných soudcích i vlastní povaha normy. Stranický místopředseda Miroslav Kalousek považuje za absurdní, že důkazní břemeno neleží na státu, ale na občanovi. Norma podle TOP 09 odporuje ústavě, což prý potvrdila i Legislativní rada vlády. Pokud by měl zákon projít, chce strana připravit ústavní stížnost.

„Nikdo nechce podporovat ty, kteří páchají trestnou činnost a mají z ní majetkový užitek, ale jsme přesvědčeni, že už nyní máme dostatek nástrojů,“ konstatoval šéf poslanců občanské demokracie Zbyněk Stanjura. „Zákon je napsaný špatně, nebude fungovat a přispívá jen ke všeobecné atmosféře hlídání a hlášení. Podporuje udávání, protože podnět na konkrétní finanční úřad můžou dávat občané.“

Vláda výhrady opozice nebere

Zástupci vládní koalice se ovšem normy zastávají a v důkazním břemenu nespatřují problém. „Ten, kdo je podezřelý, by měl doložit důkazy, jak ke svému majetku přišel. Žádný zásadní rozpor tam necítím. Pro hnutí ANO je to jeden z nejdůležitějších zákonů, považujeme ho za zásadní pilíř protikorupčních aktivit,“ prohlásila Jaroslava Jermanová.

„Podvod na státě – na nás všech – je prostě zločin a je potřeba ho potrestat,“ dodal šéf lidovců Pavel Bělobrádek a na adresu důkazního břemene dodal: „Pro člověka, který nemá co skrývat, to zas takový problém není. Nevidím v tom šikanózní rozměr, má to svou logiku a v této úpravě nejsme unikátní.“ S normou souhlasí i opoziční komunisté. „Zákon je velmi důležitý a potřebný, jeho absence vedla k divokým devadesátým letům,“ řekl šéf strany Vojtěch Filip.

Podle Libora Kyncla z Katedry finančního práva a národního hospodářství z Masarykovy univerzity leží hlavní nástraha vládní předlohy v tom, že zákon počítá pouze se situací, kdy finanční správa o poplatníkovi ví (a na základě svých dokumentů tak může deklarovaný a skutečný majetek porovnat). „Zákon neřeší situaci, kdy poplatník není finanční správě vůbec známý, kdy se k finančnímu úřadu vůbec nedostane.“

Prezident ve sněmovně

Zeman navštívil sněmovnu už čtyřikrát. První, pozdravnou návštěvu vykonal krátce po zvolení, v květnu 2013, ještě během působení Nečasovy vlády. O čtvrt roku později zamířil na plénum dolní komory podruhé, aby před poslanci podpořil hradní kabinet premiéra Jiřího Rusnoka při hlasování o důvěře.

Loni v únoru promluvil před poslanci před hlasováním o vyslovení důvěry Sobotkově vládě, ocenil výdajové záměry kabinetu, zároveň nad nimi zapochyboval větou: „Milí moji, kde na to vezmete peníze?“ V září potom vystoupil s hodnocením tehdy projednávaného služebního zákona a odmítl funkci takzvaných politických náměstků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...