Správná citace je základ každé akademické práce, zejména to platí pro diplomové práce, s jejichž pomocí student dosahuje na titul. Tomáš Foltýnek z Mendelovy univerzity sice mluví o nanejvýš jednotkách procent zjištěných případů opisování, plagiátorství je i tak pro vysoké školy problém k zamyšlení. Na světové konferenci v Brně si odborníci z 26 zemí vyměňují zkušenosti a hledají inspiraci. Podle Foltýnka potřebuje český systém třeba změnu ve způsobu zpětného odebírání titulu. Řešit to má nový vysokoškolský zákon.
Boj s akademickými plagiáty: je potřeba zjednodušit odebrání titulu
„Na odhalení plagiátu máme softwarové nástroje, které univerzity používají. Pokud je to plagiát, který opíšete z již existující práce, technicky není odhalení až takový problém. Potíž je, že doposud univerzity neměly nějaký jednotný postup, který by jim říkal, co mají v tomto případě dělat,“ prohlásil akademický pracovník z Mendelovy univerzity Tomáš Foltýnek.
Možnost zpětně odebrat titul, pokud se ukáže, že závěrečná práce byla opsána, má značně ulehčit novela vysokoškolského zákona. Ta navrhuje, aby odebrání titulu bylo v kompetenci rektora vysoké školy. „Teď je proces poměrně složitý, je potřeba, aby to řešily soudy. Když si vzpomeneme na příklad plzeňských práv, tak dosud nejsou některé procesy o odebrání titulu dokončeny, přestože to je už několik let,“ připomněl Foltýnek.
O plagiátorství na akademické půdě budou diskutovat odborníci z celého světa na brněnské konferenci organizované Mendelovou univerzitou. Podle Foltýnka je vždycky možné se inspirovat v zahraničí, zmiňuje třeba Spojené státy americké nebo Velkou Británii. „Ve Velké Británii mají speciálního referenta, který řeší jakýkoli prohřešek se studentem. U nás je to často role učitele nebo vedoucího práce,“ přiblížil Foltýnek. V Anglii je situace pružnější a umožňuje rychlejší nápravu. „Když jde student v České republice před disciplinární komisi, tak připadají v úvahu pouze tři možnosti: student může být napomenut, podmínečně vyloučen nebo vyloučen ze studia. V Británii je to pestřejší. Může dojít ke snížení známky z daného předmětu nebo mohou studentovi nařídit, aby si zapsal speciální předmět, který se týká citací, akademické poctivosti,“ popsal Foltýnek. I u Britů ale v úvahu připadají prostředky vyloučení.
Jedna věc je práci opsat, druhá si vypracování objednat
Stejně jako ve světě i v Česku představuje složitější věc odhalení práce ne zkopírované, ale zakoupené. „Existují i softwarové nástroje, které dokáží ze stylu vyjadřování autora odhadnout, kdo je autorem daného textu, a pokud máte k dispozici dostatečně velký vzorek prací, který dotyčný člověk napsal, dá se softwarově přijít na to, že nějaká práce vybočuje,“ uvedl Foltýnek s tím, že technologie ale ještě nejsou zcela dopracované. Podezření také vzbudí, když student práci průběžně nekonzultuje nebo s pedagogem nekomunikuje, ale odevzdá ji až na poslední chvíli.
I když je věc opisování akademických textů zdánlivě záležitostí hlavně škol, pozorní by měli být i zaměstnavatelé. Existují studie, které dokazují, že studenti, kteří podvádějí u zkoušek nebo opisují práce, si tento způsob uvažování přenášejí i do budoucího zaměstnání. „Kdo nevystudoval poctivě, tak je určitá šance, že bude podvádět i svého zaměstnavatele v práci,“ řekl Foltýnek. Naštěstí počty plagiátů mezi závěrečnými vysokoškolskými pracemi nejsou dramaticky vysoké, Foltýnek mluví o jednotkách promile, nanejvýš jednotkách procent.