Počet obyvatel rostl, díky vyšší porodnosti i přistěhovalcům

Počet obyvatel České republiky se v loňském roce vrátil k růstu. Na konci roku zde žilo o zhruba 25 900 lidí víc než o rok dřív. Jde o největší přírůstek od roku 2010. Vzrostl jednak počet nově narozených oproti množství úmrtí a jednak přírůstek obyvatel významně podpořili přistěhovalci. Informoval o tom Český statistický úřad.

Na svět loni v Česku přišlo přibližně 109 900 dětí, což byl nejvyšší počet za čtyři roky. Proti roku předchozímu je to nárůst o 3100 novorozeňat. „Tato společnost, přestože si pořád stěžujeme, je bohatá a má určitou perspektivu. Děti se rodí tehdy, když je ve společnosti určitá naděje,“ uvedla socioložka Jiřina Šiklová. Zemřelých podle předběžných údajů v loňském roce ubylo o zhruba 3500 na 105 700, což bylo dokonce nejméně za posledních šest let. Podle ČSÚ se na tom mohl podílet i nízký počet úmrtí v prvních měsících roku 2014, které se obešly bez větších epidemií respiračních chorob. Na dosud nejlepší úroveň se pak dostala kojenecká úmrtnost, kdy z tisíce živě narozených zemřelo v přepočtu 2,4 dítěte.

Odhadovaný počet obyvatel ČR v roce 2014: 10 538 275

Zahraničním stěhováním se loni počet obyvatel v Česku zvýšil o přibližně 21 700 lidí. Z ciziny přišlo víc než čtyřicet jedna tisíc lidí, tedy o zhruba dvanáct tisíc víc než předloni a zatím nejvíc po roce 2008. Vystěhovaných pak ubylo zhruba o třetinu na téměř dvacet tisíc. V obou směrech migrace převládali Ukrajinci. Právě ukrajinská revoluce sem přivedla Oleksandra Kozlovského. Při dramatických událostech ho postřelili a přišel o nohu. Do Česka se dostal společně s matkou v rámci vládního programu Medevac. Teď tady studuje a o návratu zpět neuvažuje. „Ne, nechci se vrátit na Ukrajinu, protože tam bude nebezpečno,“ prohlásil Kozlovskij. Mezi přistěhovalci byli dále nejčastěji Slováci a Rusové, mezi odcházejícími občané České republiky a Vietnamu.

Je letošní nárůst zvláštní?

"Výkyvem byl spíš pokles v roce 2013. Loňský nárůst počtu obyvatel o necelých 26 tisíc byl srovnatelný s rokem 2010, za poslední čtyři roky je tak nejvyšší. Nicméně byl nižší než například v letech 2007 a 2008, kdy vrcholily nedávná vlna vyšší plodnosti i přírůstky zahraničního stěhování," zhodnotila demografka z Českého statistického úřadu Michaela Němečková.

Populační situace se ale liší v jednotlivých regionech. „Nejvyšší přírůstek obyvatel byl v kraji Praha a dále ve Středočeském kraji. Naopak tradičně ubývá obyvatel v Moravskoslezském kraji,“ uvedla demografka Němečková. Lidé přibývali i v Jihočeském, Jihomoravském, Plzeňském nebo Pardubickém kraji. Středočeský kraj pak zůstává nejlidnatější.

Neměnná zůstávají čísla ohledně počtu lidí, kteří se v rámci České republiky přestěhovali. Loni změnilo bydliště skoro 240 tisíc lidí. Statistiky sice neuvádí důvod, mnohdy ale může jít o práci. Přes devět tisíc, tedy nejvíc lidí, přibylo právě ve Středočeském kraji, kde vyrábí dvě velké automobilky. Je pravděpodobné, že většina se přestěhovala kvůli zaměstnání. Naopak lidé odchází z Moravskoslezského a Ústeckého kraje, které trpí nejhorší nezaměstnaností okolo deseti procent. V prvním si meziročně změnily bydliště tři tisíce lidí, v druhém skoro tisíc dvě stě lidí.

Pokračuje stárnutí a zlepšil se poměr sňatků vůči rozvodům

„Pokračoval však proces stárnutí obyvatelstva, když vzrostl průměrný věk obyvatel (o 0,2 na 41,7 let) i podíl seniorů ve věku 65 a více let (na 17,8 procenta),“ uvedl ČSÚ. Nízký počet úmrtí také vedl ke zvýšení naděje dožití zhruba o půl roku z předloňských 75,2 roku u mužů a 81,1 roku u žen.

ČSÚ vydal i další údaje, například ohledně manželství. Sňatků loni přibylo o téměř 2100 na necelých 45 600. Pro porovnání o rok dřív zaznamenali statistici nejnižší číslo od roku 1918. Naopak množství rozvodů se po předloňském růstu loni snížilo. Podle předběžných údajů tak rozvodů ubylo o asi 1100 na 26 800. Nejčastěji se manželství takto rozpadala po šesti letech a hlavně mezi muži a ženami na prahu čtyřicítky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...