Litvínov - Část obyvatel severočeského sídliště Janov se obrací na vládu s peticí, která volá po řešení zhoršující se situace. Jedna z nejznámějších vyloučených lokalit v České republice se totiž i sedm let od masových nepokojů dál propadá do sociální tísně, a na severu tak znovu hrozí protiromské nálady.
Janov ve varu: Na sídlišti stojí i Romové proti Romům
168 HODIN: Bez východiska - sídliště Janov (zdroj: ČT24)
Není to poprvé, co se sídliště Janov stává centrem celorepublikového zájmu. Vyhrocené občanské soužití mezi majoritou a sociálně slabými, zejména Romy, zde v roce 2008 vedlo k masovým nepokojům, které vyvrcholily pochodem neonacistů a jejich střetem s tisícovkou těžkooděnců. Z tříhodinového boje o litvínovské sídliště vzešlo čtrnáct zraněných a patnáct zadržených.
Část obyvatel čtyřicet let staré čtvrti mezi krušnohorskými kopci a dolem ČSA nyní varuje, že se vyhrocená situace může opakovat; ani po sedmi letech totiž nedošlo ke změně k lepšímu; v současnosti v Janově žije zhruba 6 000 obyvatel, z toho víc než polovina jsou sociálně slabí. Šestnáct set starousedlíků proto do Strakovy akademie minulý týden odeslalo petici, ve které vládu varují před rostoucím napětím mezi jednotlivými částmi janovského obyvatelstva a žádají Sobotkův kabinet o pomoc.
Krušnohor: Hrozí malá občanská válka
„Romské rodiny jsme zvládali do deseti, patnácti procent. Dneska to je pětadvacet procent. Vzniklá petice měla usměrnit to, aby zde lidé nevyšli do ulic – a aby byla aspoň nějaká akce,“ uvádí organizátor podpisové akce a ředitel bytového družstva Krušnohor František Ryba; bez řešení nevyhovující sociální situace totiž podle něj hrozí malá občanská válka. „Situace tady vážná je, ostatně jde o sociálně vyloučenou lokalitu,“ potvrzuje i velitel litvínovských strážníků Zdeněk Urban.
Štěpnou linii mezi obyvateli vyloučeného litvínovského sídliště ovšem navzdory Rybovým slovům netvoří výlučně barva pleti a proti sobě zde nestojí jen Romové a majoritní společnosti, ale i romští starousedlíci proti nově příchozím. „Starousedlíci jsou na zdejší život zvyklí a vědí jak žít – ale ti noví ne,“ říká jedna z romských obyvatelek Janova.
Zmíněné bytové družstvo Krušnohor je potom jedním z účastníků současného krizového stavu; na janovském sídlišti spravuje asi 1300 bytů a současně s tím eviduje od neplatičů více než čtyřicetimilionový dluh. Domy se potýkají s potkany i se štěnicemi, vybydlené byty nikdo nechce ani za čtyřicet tisíc korun a návštěvník janovských paneláků může spatřit stopy požáru ale i byty, kde jejich obyvatelé vybourali všechny příčky, jen aby se dostali ke kabelům pro rozvod elektřiny a mohli je prodat ve sběru.
„Když se nájemník odstěhuje, tak na to vzápětí někdo přijde, vykopne dveře a ukradne, co se dá, většinou baterie, vodoměry ze stupaček a jiné kovové věci,“ uvádí zdejší asistentka prevence kriminality Erika Giňová.
Kořeny problému? Divoká devadesátá
Přeměnu Janova v sociálně vyloučenou lokalitou způsobilo několik faktorů. Za soustavně se zvyšujícím počtem Romů stojí praxe realitních kanceláří, jejichž makléři mnohdy nabídku bydlení pro Romy na Janov přímo omezují. Situaci samozřejmě nepomáhají ani tradiční problémy Ústeckého kraje – nedostatek pracovních příležitostí a s ním související vysoká míra nezaměstnanosti.
Na samém počátku janovského problému potom stála divoká privatizace v devadesátých letech, kdy tehdejší samospráva rozprodala bytový fond soukromníkům. Podle Ondřeje Kocoura, terénního pracovníka z neziskovky Společný život, tím ale zároveň přestala mít přehled o tom, kdo se do Janova stěhuje. Za to ostatně město v minulých dnech kritizoval i krajský radní pro bezpečnost Martin Klika, podle kterého litvínovská radnice rezignovala na kontrolu migrace a sociální práce.
Vedení Litvínova ovšem výhrady kraje obrací, podle starostky Kamily Bláhové z hnutí ANO dělají vše, co je v jejich silách a chyba prý spočívá v systému, který nemotivuje sociálně slabé k práci. Pokud někdo vhání lidi do ulic, tak je to prý družstvo Krušnohor, protože svou peticí vyvolává paniku. „V minulosti městu oznámilo, že bude opouštět správu několika domů, kterou v Janově momentálně zajišťuje. Můžu se domnívat, že se snaží tímto upozornit na dlouho neřešené problémy - a možná se i vyvinit z toho, že opouští tu situaci v tak vážném stavu,“ konstatuje starostka, a dává tak za pravdu i některým starousedlíkům, kteří se podivují nad tím, proč družstvo nechalo situaci dojít tak daleko, že jsou některé byty zdemolované a zadlužené.
Výhrady proti petiční aktivitě Krušnohoru potom vznáší i terénní pracovník Kocour, je prý nešťastná, protože „situaci v Janově může jedině zhoršit“.
GALERIE
Ubytovna v litvínovské čtvrti Janov autor: Eric Herchaft, zdroj: isifa/Reporters
Pomůže zákon?
Krušnohor naopak po městu a kraji žádá navýšení počtu asistentů prevence kriminality; současní čtyři „preventisté“ jsou podle něj zoufale nedostačující, navrhuje navýšení o desetinásobek. Pokud se družstvo s radnicí na něčem shodnou, je to požadavek na změnu legislativy. Předseda Krušnohoru Ryba žádá, aby obyvatelé domů, ať už vlastníci, družstevníci nebo nájemníci, v budoucnu získali právo vyjádřit se k tomu, kdo se pod jejich střechu v budoucnu nastěhuje – a případně mohli toto stěhování zastavit.
„To je samozřejmě jedna z variant,“ připouští ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Za prioritu ale označuje zákon o sociálním bydlení. „Jeho smyslem je, aby to byla obec, kdo rozhodne, které byty budou určeny pro sociální, neboli dostupné bydlení, a do kterých tudíž půjde státní příspěvek, protože kdyby s sebou sociálně slabí lidé dnes státní dotaci na bydlení nenesli, tak by je spekulanti nikdy nesestěhovávali.“ V důsledku by se tak dalo zabránit i současnému výbušnému koktejlu, který znovu hýbe severočeským sídlištěm Janov.