Lokomotiva Kyklop se rozjela vlastní silou zhruba po čtvrt století. Část jejího pohonného systému včetně spalovacího motoru je nová. „Uspořádání hlavních komponentů a celku zůstalo stejné,“ uvedl vedoucí opravy lokomotivy Arnošt Kohl. Již má za sebou zkušební jízdu z nymburské opravny do pražských Vysočan. Pro VÚŽ jde o jedinečný stroj nejenom vzhledem k tomu, že je jediný svého druhu, ale také proto, že je zánovní. „V dokladech se udává najeto něco přes sto tisíc kilometrů, což v životnosti lokomotivy neznamená téměř nic,“ poukázal ředitel ústavu Antonín Blažek.
Kyklopové československé koleje neovládli
V letech 1974 a 1975 opustily libeňskou lokomotivku ČKD dva diamanty. Lokomotivy T499.0001 a 2 se jmenovitým výkonem bezmála 1 800 kW byly na českých kolejích nepřekonatelné. Rychlost 176 km/h, které na velimském okruhu dosáhla starší z nich, je dodnes platným rychlostním rekordem československé lokomotivy nezávislé trakce. Brzy se ale ukázalo, že diamanty nejsou natolik obroušené, jak by bylo potřeba. Specializovaný web Prototypy.cz popisuje vážné závady na hnacím soukolí, pro lokomotivy, které dostaly výjimečný žluto-modrý lak, navíc chybělo vhodné využití. Byly těžké, jejich hmotnost odpovídala elitním elektrickým lokomotivám té doby a s výkonem, který až o polovinu překonával tehdejší běžné dieselové rychlíkové lokomotivy, by našly uplatnění především na tratích, které již byly elektrizované.
Byli dva, zbývá jediný
Ačkoli jsou známé fotografie ze zkušebního provozu lokomotiv, kterým výrazný hlavní reflektor vynesl přezdívku Kyklop, v osobní dopravě, zejména s expresem Ostravan, v pravidelném provozu se neuplatnily. Na hlavních tratích, které čekaly na elektrizaci do druhé poloviny 80. let nebo ještě déle – např. z Brna do České Třebové či z Prahy do Plzně a do Českých Budějovic, nakonec místo Kyklopů jezdila nová série konstrukčně starších, ale osvědčených Brejlovců.
Dnes zbývá již jen jeden Kyklop, VÚŽ dostal příležitost oživit toho mladšího. Lokomotivu číslo jedna postihl již v roce 1979 požár ve strojovně, dalších deset let sloužila jako zdroj náhradních dílů pro svého mladšího sourozence a zbytek byl nakonec sešrotován. „Dvojka“ sloužila na Železničním zkušebním okruhu a postupně chátrala. Pozdější snímky, které působí, jako by jela v čele vlaku, vznikaly při připojení Kyklopa na konec souprav. Nyní se ale nejsilnější z lokomotiv, jež nepotřebují k jízdě trolej, vrací na výsluní. Pro VÚŽ není jen výjimečným exponátem, ačkoli se jím bezpochyby pochlubí i na železničních výstavách. Vrátí se i do práce na zkušební okruh.
