Praha - Přesně před dvěma lety porazil Miloš Zeman ve druhém kole prezidentské volby Karla Schwarzenberga. Do úřadu hlavy státu kandidoval s vizí prezidenta „sjednotitele“ a „zprostředkovatele“ a také jako zástupce takzvaných „dolních deseti milionů“. Za dva roky jej ale také provázela řada kontroverzních politických gest a výroků.
Dva roky od zvolení Zemana prezidentem: Jaké byly?
Politolog Václav Bubeníček z České zemědělské univerzity řadí mezi klady Zemanova působení na Hradě příklon k Evropské unii. Hned z počátku svého působení se totiž Zeman sešel s tehdejším předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem a pří té příležitosti také podepsal dodatek k Lisabonské smlouvě známý jako tzv. euroval. Nad Hradem také zavlála vlajka Evropské unie, což bylo oproti Klausově působení významné gesto. „Obě události jsou významným signálem zapojení ČR do hlavního proudu Evropské unie,“ chválil tehdy Barroso. Mezi další pozitiva řadí Bubeníček stabilizaci Ústavního soudu.
Podle něj se ale snadněji mluví o Zemanových minusech: „Z politologického hlediska bych viděl jako nejproblematičtější jmenování Rusnokovy vlády ve chvíli, kdy byla připravena jiná alternativa,“ uvedl Bubeníček ve Studiu 6. Koalice ve složení ODS, TOP 09 a LIDEM totiž ve sněmovně disponovala většinou.
Zeman se už ale v průběhu prezidentské kampaně vůči Nečasově vládě vymezoval a jeho soupeř ve druhém kole Karel Schwarzenberg byl členem této vlády – proto prý šlo v případě jmenování úřednické vlády ze strany prezidenta o logický krok. „Nicméně tímto zpochybnil parlamentní model dělby moci, na kterém stojí Česká republika. Takže to bych viděl jako velké minus,“ dodává politolog. Bubeníček připomněl i Zemanovu roli v tzv. lánském puči, kdy se část vedení ČSSD těsně po volbách do sněmovny vymezilo vůči premiéru Sobotkovi.
GALERIE
videogallery_503092
Miloš Zeman prý ale příliš nenaplňuje roli prezidenta sjednotitele, se kterou kandidoval. „Společnost je rozdělena na dvě nesmiřitelné skupiny. Rozdíly mezi oběma tábory ještě znásobila přímá volba hlavy státu,“ tvrdí politolog. Podle průzkumů patří mezi největší příznivce prezidenta Zemana lidé nad 60 let, a především voliči ČSSD a KSČM. „Prezidentovi příznivci konečně vidí člověka, který mluví jejich řečí – dříve tady nebyl, je to první levicový prezident. Naproti tomu Zemanovi odpůrci – nemohu říct, že by to byli jen pravicoví voliči – ale mají jinou představu, jak by se měl chovat pan prezident,“ vysvětluje Bubeníček.
Počet zmínek o Miloši Zemanovi
Z úkolů, o kterých mluvil hned po zvolení, stihl například obsadit nekompletní Ústavní soud. V prvních projevech také sliboval, že některé tradice ukončí - například udělování amnestie nebo milostí. Právě u nich přesunul podstatnou část agendy na ministerstvo spravedlnosti. Resort mu na oplátku nabídl tři žádosti o milost, kterým ani v jednom případě nevyhověl. Výjimku je připraven udělat jen v případě nevyléčitelně nemocných.
Miloš Zeman sliboval politikům i to, že bude šetřit prezidentským vetem. Do teď ho využil třikrát. Napříkald Václav Havel vrátil zákon za dvě volební období 26krát, Václav Klaus pak více než 50krát. U Miloše Zemana bylo nejdiskutovanějším vetem to, které udělil služebnímu zákonu. Po přehlasování sněmovnou se obrátil na Ústavní soud.
Velkým tématem byla i diskuse o tom, jak upravit volební systém. Miloš Zeman několikrát kritizoval volební účast nebo systém výběru kandidátů ve volbách. Účast by podle hlavy státu vyřešilo zavedení volební povinnosti s možností udělení pokuty tomu, kdo nepřijde. Volby by zase zatraktivnila možnost vybírat osobnosti napříč kandidátkami, tak jako se volí do obecních zastupitelstev.
Dva premiéři a lánský puč
Pokud se podíváme, které prezidentovy kroky nejvíce rezonovaly v médiích, tak je to vedle březnového nástupu do úřadu právě červen 2013, kdy rezignoval premiér Petr Nečas a Zeman pověřil jako úřednického premiéra Jiřího Rusnoka. Další vlna mediálního zájmu následovala o dva měsíce poté, kdy Rusnokova vláda nezískala ve sněmovně důvěru a prezident vyhlásil předčasné volby.
Novoroční oběd premiéra s prezidentem
V říjnu 2013 se pak novináři hojně věnovali již zmiňovanému lánskému puči. Michal Hašek, Milan Chovanec, Zdeněk Škromach, Jeroným Tejc a Jiří Zimola navštívili prezidenta republiky na zámku v Lánech krátce po uzavření volebních místností ve chvíli, kdy jejich stranický šéf Bohuslav Sobotka seděl ve volebním studiu. Podle Sobotkových stoupenců uvnitř strany měl být v Lánech dohodnut plán, jak ho sesadit, protože následující den předsednictvo Sobotku vyzvalo k rezignaci a vyňalo ho z povolebního vyjednávacího týmu. Sobotka ale nakonec situaci ustál a na letošním sjezdu se očekává hladká obhajoba předsednického postu. Naopak rebelové s výjimkou Chovance uvnitř strany oslabili.
Loni na konci ledna jmenoval prezident Zeman Sobotkovu vládu, šéf ČSSD se ale jmenování dočkal až 95 dnů od voleb, což je v novodobé historii rekord. A rekordně dlouho vládla v demisi také Rusnokova vláda – celkem 169 dnů. Jmenování vlády se protáhlo i kvůli šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi, který čelil na Slovensku soudu ohledně údajné spolupráce s StB. Nesplňoval tak podmínku čistého lustračního osvědčení. Nakonec poslanci splnili požadavek Miloše Zemana a schválili v prvním čtení služební zákon, čímž problém s lustracemi pominul. (Soud v Bratislavě nakonec Babiše stejně očistil.)
Návštěva Číny: Podle Zemana ČR uznává územní celistvost
Koncem loňského října vyvolala velkou mediální pozornost návštěva prezidenta Zemana v Číně, svůj čínský protějšek Si Ťin-pchinga ujistil o tom, že Česko uznává územní celistvost Číny včetně Tibetu a Tchaj-wanu. Zeman tak navázal na kroky ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD), který při dubnové návštěvě Číny prohlásil, že Česko nebude podporovat nezávislost Tibetu. Jenže podle kritiků vláda i prezident upřednostňují hospodářské zájmy ČR oproti lidským právům, na která kladl důraz exprezident Havel.
Miloš Zeman s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem
Ten se s tibetským vůdcem dalajlamou dokonce přátelil, Zeman k němu však tak blízko nemá: „Kdybych byl náboženským vůdcem, bylo by mi potěšením se s dalajlamou setkat. Ale pokud vím, nikdo z mých spolupracovníků ani z mých oponentů mě za náboženského vůdce neoznačil,“ prohlásil prezident. „Další možnost by byla, kdyby dalajlama byl velkým investorem.“ Právě ekonomická spolupráce byla hlavním tématem návštěvy, s prezidentem jela do Číny početná podnikatelská delegace a bylo dojednáno několik projektů.
7 minut
Bára Procházková o mediálním obrazu Miloše Zemana
Říjnová vyznamenání: Winton s Churchillem i Sedláček s Renčem
Vzápětí po návratu uděloval prezident státní vyznamenání u příležitosti státního svátku 28. října. Z Číny se proto místo prezidentského speciálu vracel tryskáčem soukromé společnosti. Také to vyvolalo kritiku – podle Hradu to však byl nutný krok, aby prezident stihl všechny své povinnosti. V rámci oslav 28. října totiž musel stihnout hned dvě ceremonie, nejprve udělil nejvyšší české vyznamenání – Řád bílého lva – siru Nicholasi Wintonovi, který v roce 1939 zachránil 669 židovských dětí z Československa před nacisty. Stejné vyznamenání obdržel in memoriam také bývalý britský premiér a ikona boje proti nacismu Winston Churchill.
Při tradičním večerním ceremoniálu pak prezident ocenil dalších 33 jmen, mimo české vojáky zabité v Afghánistánu, kněze Josefa Toufara, který se stal obětí komunistického pronásledování, nebo zpěváka Karla Kryla. Jenže některá další jména vyvolala vlnu kritiky: Zeman ocenil také Nataliji Gorbaněvskou, která se zúčastnila moskevského protestu proti okupaci Československa v srpnu 1968. Další účastníci tohoto protestu Viktor Fajnberg a Pavel Litvinov však prezidenta kritizovali kvůli jeho postoji v rusko-ukrajinské krizi a oba pozvání na předávání cen odmítli.
Filip Renč a Robert Sedláček dostali medaili Za zásluhy
Kritiku vzbudilo ocenění i pro dva filmové režiséry: Filipa Renče a Pavla Sedláčka. Renč totiž pro Zemana točil předvolební spot pro prezidentskou kampaň, Sedláček zase o Zemanovi natočil dokument „Miloš Zeman - nekrolog politika a oslava Vysočiny“. Druhý jmenovaný si navíc pro medaili přišel ve flísové mikině.
Hovory z Lán plné vulgarit
Hned začátkem listopadu však spory okolo vyznamenaných Zeman přebil svým vystoupením v rozhlasovém pořadu Hovory z Lán, kde vědomě použil hned několik vulgarit. Nezvykle explicitní výrazy volil prezident při komentování aktivit členek dívčí punkové skupiny Pussy Riot. S odkazem na kontroverzní protesty vůči ruské vládnoucí moci je přirovnal k výtržníkům. Vzápětí ale hlava státu neváhala použít mnohem jadrnější výrazy. „Víte, co je to pussy v angličtině?“ „K**da. Takže s prominutím v textech této skupiny je k**da sem, k**da tam.“
Zeman také v rozhovoru kritizoval Sobotkovu vládu v souvislosti se služebním zákonem, podle prezidenta podlehla tlaku opozice a služební zákon „zku*vila“. Prezident vysvětloval opakované použití vulgarit tím, že tak prý činí i předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. V reakci na tento rozhovor přestal Český rozhlas Hovory z Lán vysílat, rada totiž kritizovala použití vulgarit v živém vysílání a ČRo navrhoval rozhovory předtáčet, což ale Zeman odmítl. Od začátku tohoto roku tak prezident promlouvá na Frekvenci 1.
Vývoj důvěry/nedůvěry v prezidenta
V listopadu loňského roku v průzkumech výrazně poklesla důvěra lidí v prezidenta, jak je vidět na grafu. Ta rostla během celého loňského roku a v říjnu dosahovala 58 procent, v listopadu však přišel pád na 37 procent a v prosinci klesla důvěra v prezidenta na 34 procent, což je nejméně za jeho funkční období.
Nespokojenost Zemanových odpůrců vyvrcholila při příležitosti oslav 17. listopadu na Národní třídě, kde se sešlo odhadem několik tisíc lidí, aby vystavili prezidentovi červenou kartu a vyzvali ho k abdikaci. Část protestujících se pak přesunula na Albertov, kde byla za účasti Zemana i dalších prezidentů středoevropských zemí odhalena pamětní deska na připomínku studentského pochodu z roku 1989. Protestující však pískáním narušili slavnostní ceremoniál a při Zemanově projevu létala na pódium vajíčka i další předměty.
