Dva roky od zvolení Zemana prezidentem: Jaké byly?

Praha -  Přesně před dvěma lety porazil Miloš Zeman ve druhém kole prezidentské volby Karla Schwarzenberga.  Do úřadu hlavy státu kandidoval s vizí prezidenta „sjednotitele“ a „zprostředkovatele“ a také jako zástupce takzvaných „dolních deseti milionů“. Za dva roky jej ale také provázela řada kontroverzních politických gest a výroků.

Politolog Václav Bubeníček z České zemědělské univerzity řadí mezi klady Zemanova působení na Hradě příklon k Evropské unii. Hned z počátku svého působení se totiž Zeman sešel s tehdejším předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem a pří té příležitosti také podepsal dodatek k Lisabonské smlouvě známý jako tzv. euroval. Nad Hradem také zavlála vlajka Evropské unie, což bylo oproti Klausově působení významné gesto. „Obě události jsou významným signálem zapojení ČR do hlavního proudu Evropské unie,“ chválil tehdy Barroso. Mezi další pozitiva řadí Bubeníček stabilizaci Ústavního soudu.  

Podle něj se ale snadněji mluví o Zemanových minusech: „Z politologického hlediska bych viděl jako nejproblematičtější jmenování Rusnokovy vlády ve chvíli, kdy byla připravena jiná alternativa,“ uvedl Bubeníček ve Studiu 6. Koalice ve složení ODS, TOP 09 a LIDEM totiž ve sněmovně disponovala většinou.  

Zeman se už ale v průběhu prezidentské kampaně vůči Nečasově vládě vymezoval a jeho soupeř ve druhém kole Karel Schwarzenberg byl členem této vlády – proto prý šlo v případě jmenování úřednické vlády ze strany prezidenta o logický krok. „Nicméně tímto zpochybnil parlamentní model dělby moci, na kterém stojí Česká republika. Takže to bych viděl jako velké minus,“ dodává politolog. Bubeníček připomněl i Zemanovu roli v tzv. lánském puči, kdy se část vedení ČSSD těsně po volbách do sněmovny vymezilo vůči premiéru Sobotkovi.  

Miloš Zeman prý ale příliš nenaplňuje roli prezidenta sjednotitele, se kterou kandidoval. „Společnost je rozdělena na dvě nesmiřitelné skupiny. Rozdíly mezi oběma tábory ještě znásobila přímá volba hlavy státu,“ tvrdí politolog. Podle průzkumů patří mezi největší příznivce prezidenta Zemana lidé nad 60 let, a především voliči ČSSD a KSČM. „Prezidentovi příznivci konečně vidí člověka, který mluví jejich řečí – dříve tady nebyl, je to první levicový prezident. Naproti tomu Zemanovi odpůrci – nemohu říct, že by to byli jen pravicoví voliči – ale mají jinou představu, jak by se měl chovat pan prezident,“ vysvětluje Bubeníček. 

Počet zmínek o Miloši Zemanovi
Zdroj: ČT24/Newton media

Z úkolů, o kterých mluvil hned po zvolení, stihl například obsadit nekompletní Ústavní soud.  V prvních projevech také sliboval, že některé tradice ukončí - například udělování amnestie nebo milostí. Právě u nich přesunul podstatnou část agendy na ministerstvo spravedlnosti. Resort mu na oplátku nabídl tři žádosti o milost, kterým ani v jednom případě nevyhověl. Výjimku je připraven udělat jen v případě nevyléčitelně nemocných.

Miloš Zeman sliboval politikům i to, že bude šetřit prezidentským vetem. Do teď ho využil třikrát. Napříkald Václav Havel vrátil zákon za dvě volební období 26krát, Václav Klaus pak více než 50krát. U Miloše Zemana bylo nejdiskutovanějším vetem to, které udělil služebnímu zákonu. Po přehlasování sněmovnou se obrátil na Ústavní soud.

Velkým tématem byla i diskuse o tom, jak upravit volební systém. Miloš Zeman několikrát kritizoval volební účast nebo systém výběru kandidátů ve volbách. Účast by podle hlavy státu vyřešilo zavedení volební povinnosti s možností udělení pokuty tomu, kdo nepřijde. Volby by zase zatraktivnila možnost vybírat osobnosti napříč kandidátkami, tak jako se volí do obecních zastupitelstev.

Dva premiéři a lánský puč

Pokud se podíváme, které prezidentovy kroky nejvíce rezonovaly v médiích, tak je to vedle březnového nástupu do úřadu právě červen 2013, kdy rezignoval premiér Petr Nečas a Zeman pověřil jako úřednického premiéra Jiřího Rusnoka. Další vlna mediálního zájmu následovala o dva měsíce poté, kdy Rusnokova vláda nezískala ve sněmovně důvěru a prezident vyhlásil předčasné volby.  

Novoroční oběd premiéra s prezidentem
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

V říjnu 2013 se pak novináři hojně věnovali již zmiňovanému lánskému puči. Michal Hašek, Milan Chovanec, Zdeněk Škromach, Jeroným Tejc a Jiří Zimola navštívili prezidenta republiky na zámku v Lánech krátce po uzavření volebních místností ve chvíli, kdy jejich stranický šéf Bohuslav Sobotka seděl ve volebním studiu. Podle Sobotkových stoupenců uvnitř strany měl být v Lánech dohodnut plán, jak ho sesadit, protože následující den předsednictvo Sobotku vyzvalo k rezignaci a vyňalo ho z povolebního vyjednávacího týmu. Sobotka ale nakonec situaci ustál a na letošním sjezdu se očekává hladká obhajoba předsednického postu. Naopak rebelové s výjimkou Chovance uvnitř strany oslabili. 

Loni na konci ledna jmenoval prezident Zeman Sobotkovu vládu, šéf ČSSD se ale jmenování dočkal až 95 dnů od voleb, což je v novodobé historii rekord. A rekordně dlouho vládla v demisi také Rusnokova vláda – celkem 169 dnů. Jmenování vlády se protáhlo i kvůli šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi, který čelil na Slovensku soudu ohledně údajné spolupráce s StB. Nesplňoval tak podmínku čistého lustračního osvědčení. Nakonec poslanci splnili požadavek Miloše Zemana a schválili v prvním čtení služební zákon, čímž problém s lustracemi pominul. (Soud v Bratislavě nakonec Babiše stejně očistil.)

Návštěva Číny: Podle Zemana ČR uznává územní celistvost

Koncem loňského října vyvolala velkou mediální pozornost návštěva prezidenta Zemana v Číně, svůj čínský protějšek Si Ťin-pchinga ujistil o tom, že Česko uznává územní celistvost Číny včetně Tibetu a Tchaj-wanu. Zeman tak navázal na kroky ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD), který při dubnové návštěvě Číny prohlásil, že Česko nebude podporovat nezávislost Tibetu. Jenže podle kritiků vláda i prezident upřednostňují hospodářské zájmy ČR oproti lidským právům, na která kladl důraz exprezident Havel.

Miloš Zeman s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem
Zdroj: ČTK/AP/Parker Song

Ten se s tibetským vůdcem dalajlamou dokonce přátelil, Zeman k němu však tak blízko nemá: „Kdybych byl náboženským vůdcem, bylo by mi potěšením se s dalajlamou setkat. Ale pokud vím, nikdo z mých spolupracovníků ani z mých oponentů mě za náboženského vůdce neoznačil,“ prohlásil prezident. „Další možnost by byla, kdyby dalajlama byl velkým investorem.“ Právě ekonomická spolupráce byla hlavním tématem návštěvy, s prezidentem jela do Číny početná podnikatelská delegace a bylo dojednáno několik projektů.

7 minut
Bára Procházková o mediálním obrazu Miloše Zemana
Zdroj: ČT24

Říjnová vyznamenání: Winton s Churchillem i Sedláček s Renčem

Vzápětí po návratu uděloval prezident státní vyznamenání u příležitosti státního svátku 28. října. Z Číny se proto místo prezidentského speciálu vracel tryskáčem soukromé společnosti. Také to vyvolalo kritiku – podle Hradu to však byl nutný krok, aby prezident stihl všechny své povinnosti. V rámci oslav 28. října totiž musel stihnout hned dvě ceremonie, nejprve udělil nejvyšší české vyznamenání – Řád bílého lva – siru Nicholasi Wintonovi, který v roce 1939 zachránil 669 židovských dětí z Československa před nacisty. Stejné vyznamenání obdržel in memoriam také bývalý britský premiér a ikona boje proti nacismu Winston Churchill.

Při tradičním večerním ceremoniálu pak prezident ocenil dalších 33 jmen, mimo české vojáky zabité v Afghánistánu, kněze Josefa Toufara, který se stal obětí komunistického pronásledování, nebo zpěváka Karla Kryla. Jenže některá další jména vyvolala vlnu kritiky: Zeman ocenil také Nataliji Gorbaněvskou, která se zúčastnila moskevského protestu proti okupaci Československa v srpnu 1968. Další účastníci tohoto protestu Viktor Fajnberg a Pavel Litvinov však prezidenta kritizovali kvůli jeho postoji v rusko-ukrajinské krizi a oba pozvání na předávání cen odmítli.  

Filip Renč a Robert Sedláček dostali medaili Za zásluhy
Zdroj: ČT24/ČTK

Kritiku vzbudilo ocenění i pro dva filmové režiséry: Filipa Renče a Pavla Sedláčka. Renč totiž pro Zemana točil předvolební spot pro prezidentskou kampaň, Sedláček zase o Zemanovi natočil dokument „Miloš Zeman - nekrolog politika a oslava Vysočiny“. Druhý jmenovaný si navíc pro medaili přišel ve flísové mikině.

Hovory z Lán plné vulgarit

Hned začátkem listopadu však spory okolo vyznamenaných Zeman přebil svým vystoupením v rozhlasovém pořadu Hovory z Lán, kde vědomě použil hned několik vulgarit. Nezvykle explicitní výrazy volil prezident při komentování aktivit členek dívčí punkové skupiny Pussy Riot. S odkazem na kontroverzní protesty vůči ruské vládnoucí moci je přirovnal k výtržníkům. Vzápětí ale hlava státu neváhala použít mnohem jadrnější výrazy. „Víte, co je to pussy v angličtině?“ „K**da. Takže s prominutím v textech této skupiny je k**da sem, k**da tam.“ 

Zeman také v rozhovoru kritizoval Sobotkovu vládu v souvislosti se služebním zákonem, podle prezidenta podlehla tlaku opozice a služební zákon „zku*vila“. Prezident vysvětloval opakované použití vulgarit tím, že tak prý činí i předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. V reakci na tento rozhovor přestal Český rozhlas Hovory z Lán vysílat, rada totiž kritizovala použití vulgarit v živém vysílání a ČRo navrhoval rozhovory předtáčet, což ale Zeman odmítl. Od začátku tohoto roku tak prezident promlouvá na Frekvenci 1. 

Vývoj důvěry/nedůvěry v prezidenta
Zdroj: ČT24/CVVM

V listopadu loňského roku v průzkumech výrazně poklesla důvěra lidí v prezidenta, jak je vidět na grafu. Ta rostla během celého loňského roku a v říjnu dosahovala 58 procent, v listopadu však přišel pád na 37 procent a v prosinci klesla důvěra v prezidenta na 34 procent, což je nejméně za jeho funkční období.

Nespokojenost Zemanových odpůrců vyvrcholila při příležitosti oslav 17. listopadu na Národní třídě, kde se sešlo odhadem několik tisíc lidí, aby vystavili prezidentovi červenou kartu a vyzvali ho k abdikaci. Část protestujících se pak přesunula na Albertov, kde byla za účasti Zemana i dalších prezidentů středoevropských zemí odhalena pamětní deska na připomínku studentského pochodu z roku 1989. Protestující však pískáním narušili slavnostní ceremoniál a při Zemanově projevu létala na pódium vajíčka i další předměty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Azylová a migrační pravidla patrně čeká zpřísnění

Azylová a migrační pravidla pravděpodobně čeká zpřísnění. Senát schválil novelu, jejímž cílem je podle předkladatelů z řad koaličních poslanců zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Horní komora podpořila také koaliční návrh zákona, podle kterého zaměstnavatelé pravděpodobně budou muset od ledna příštího roku přispívat do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika. Senátoři odsouhlasili i jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které má nahradit až 25 současných formulářů.
09:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Stát znovu zvažuje aukci zámku Štiřín, obec Kamenice má zájem o část areálu

Majetkový úřad by mohl v budoucnu vyhlásit novou elektronickou aukci zámku Štiřín. Nabízel by ho ale s menším areálem než teď. O část nemovitosti má dlouhodobě zájem obec Kamenice. Její vedení jedná s úředníky o bezúplatném převodu. Kolem zámku vede cesta, chodník však chybí, obec má projekt hotový, ale pozemek patří státu. Kromě chodníku chce Kamenice získat i další část zámeckého areálu pro školku. Jednání se státem pokračují.
před 2 hhodinami

Tichý hrdina odboje. František Moravec se narodil přesně před 130 lety

Přesně před sto třiceti lety se narodil brigádní generál František Moravec. Jako šéf tajné služby byl mozkem operace vedoucí k likvidaci říšského protektora Reinharda Heydricha. Výrazně tak přispěl k uznání československé exilové vlády a zrušení mnichovské dohody. Po únoru 1948 musel znovu uprchnout na Západ. V roce 2022 se do země, kterou pomáhal zachránit, vrátil. Jeho ostatky spočinuly v rodné Čáslavi. Dnes patří k legendám vojenského zpravodajství.
před 2 hhodinami

„Cítil jsem, že mi ochrnulo tělo.“ S létem přibývá úrazů po skocích do mělké vody

S létem v Česku opět přibývá těžkých úrazů po skocích do mělké vody. Jen na jihu Čech se v červenci staly tři takové případy. Z toho dva o minulém víkendu. Pro zraněné lidi tyto úrazy končí často poraněním krční páteře, porušením míchy a někdy také ochrnutím.
před 2 hhodinami

Benzen v Hustopečích musíme odčerpat do zimy, řekl Hladík

Více než polovina uniklého benzenu z cisteren v Hustopečích nad Bečvou je stále v přírodě. Potřebujeme zvládnout odčerpat maximum do zimy – jakmile klesne teplota, benzen tuhne a pak už to nepůjde, uvedl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Zhruba sto tun benzenu se už podle něj odvezlo. Ministr předpokládá, že se sanace během letních měsíců výrazně zrychlí. Zároveň dodal, že přes zasažené území jezdí železniční doprava a bylo prioritou ji obnovit.
před 2 hhodinami

Soud zastavil trestní stíhání pohraničníka Muzikáře

Obvodní soud pro Prahu 1 zastavil trestní stíhání bývalého zástupce náčelníka pohraniční stráže Jana Muzikáře. Podle lékařského posudku trpí jednadevadesátiletý muž demencí a není schopný chápat účel trestního řízení. ČT to sdělil zástupce obětí a pozůstalých Lubomír Müller. Státní zástupkyně může proti rozhodnutí podat stížnost. Muzikáře vinili žalobci z toho, že pod jeho vedením pohraničníci zranili a usmrtili několik lidí snažících se za komunismu o přechod státní hranice.
před 4 hhodinami

Dívám se na to trochu jinak, debata s vládou o Gaze přijde, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel předpokládá debatu s vládou o stanovisku Česka v souvislosti s válkou v Pásmu Gazy. Tuzemsko se nepřipojilo ke skupině 29 zemí, které tento týden ve společném prohlášení vyzvaly k okamžitému zastavení války a odsoudily zabíjení civilistů i zadržování izraelských rukojmí teroristickým hnutím Hamás. Zástupci vlády později řekli, že je potřeba situaci v Pásmu Gazy stabilizovat a že civilistům je nutné doručovat humanitární pomoc. Co se převodu téměř miliardy korun z rozpočtu ministerstva obrany na platy hasičů a policistů týče, vládní rozhodnutí prezident označil za „nesystémové řešení“.
09:57Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Exšéf policie Husák získal post u Frontexu. Hlásil se jako jediný, píší Seznam Zprávy

Bývalý policejní prezident Vladislav Husák se letos v dubnu stal styčným důstojníkem české policie u agentury Evropské unie Frontex (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž), uvedl server Seznam Zprávy. Jedná se o nově zřízený post, výši platu odmítla policie zveřejnit. Husák se do výběrového řízení na funkci přihlásil jako jediný, řekl serveru mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán. Exšéf policie musel v minulosti opustit několik postů po aférách například s rychlou jízdou nebo účastí na večírku za pandemie.
před 6 hhodinami
Načítání...