Protest, který před závody v Novém Městě na Moravě připravuje český novinář usazený v Norsku Andrej Ruščák, má norskou veřejnost upozornit na problém s její službou pro ochranu dětí (Barnevernet) a jejím postupem v případu sourozenců Michalákových. Ti byli před čtyřmi lety, když rodina žila v Norsku, odebráni rodičům, v současnosti jsou dva bratři vychováváni ve dvou oddělených norských pěstounských rodinách, o jejich osudu během čtyř let úřady nerozhodly.
Podle Ruščáka, stejně jako například spolupracovníka ČT v Norsku Yngvara Brenny, široká norská veřejnost o případu neví. Podobné případy podle Brenny takřka nedostávají do celostátních médií. „Většinou zůstávají v místním deníku a lidé v celém Norsku se o tom nedozvědí,“ řekl. Stejné to je i v případě chlapců odebraných české rodině. Zatímco v Česku plní hlavní strany nejvýznamnějších novin, v Norsku zaujal pouze některé menší zpravodajské weby a bloggery.
Docela opačná situace však nastává, když přijde na biatlon. „Biatlon je v Norsku sledovaný tak, jako je například v České republice hokej,“ řekl Andrej Ruščák Českému rozhlasu. Očekává proto, že by norsky psané transparenty mohly norskou společnost na kauzu upozornit. Mezi navrženými hesly je například upozornění, že „Norsko porušuje konvenci OSN o právech dítěte“, „Vaše pověst je zničená. Pomozte ji obnovit!“ nebo „Norsko je bezcitné“. Později však Andrej Ruščák zveřejnil výzvu, aby protestující – aby nepoškodili obraz biatlonu – ukazovali transparenty pouze mimo lyžařský areál. „Tato iniciativa je snahou o informování norské veřejnosti tam, kde v povinnosti informovat norská média selhávají,“ poznamenal.
Děti jsou u pěstounů téměř čtyři roky
Norský Barnevernet odebral rodičům Michalákovým syny v květnu 2011. Policie později upřesnila, že rodiče vyšetřovala kvůli trestním oznámením, že dětem ukazují pornografické materiály a fyzicky je týrají. V obou případech bylo trestní oznámení odloženo, ačkoli matka přiznala, že syny výchovně plácla, což je v Norsku zakázáno zákonem. Později byla matka dětí vyšetřována pro údajné pohlavní zneužívání. Ačkoli policie všechna trestní oznámení odložila, děti se rodičům nevrátily, naopak v únoru 2012 zbavily norské úřady Michalákovy práva na péči. Soud na základě psychologických posudků konstatoval, že rodiče nejsou na výchově dětí emočně zainteresováni, jak vyplývá z částí rozsudku, které zveřejnil web Echo24.cz. Každý z bratrů nyní žije v jiné pěstounské rodině. Matka dětí neuspěla se stížnostmi u norských soudů, Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku se její žalobou odmítl zabývat. V tomto týdnu začalo jednání o možné trvalé adopci dětí, které zatím nedospělo k žádnému závěru.
V prosinci jednala o situaci Michalákových Poslanecká sněmovna, později také Senát. Obě parlamentní komory vyzvaly vládu k zásahu. Ministerstvo zahraničí koncem minulého roku předalo norské ambasádě verbální nótu, která patří k nejsilnějším diplomatickým nástrojům. Ve středu přišla odpověď, Norsko sdělilo, že jeho úřady jsou ochotné spolupracovat s odpovídajícími českými institucemi. Ministerstvo zahraničí nyní připravuje druhou nótu. „Budeme žádat norskou stranu o další upřesnění, další zprostředkování, další umožnění styku s norskými úřady,“ uvedl náměstek ministra zahraničí Rudolf Jindrák.
