Praha – Za nárůstem potíží při snaze otěhotnět sice jsou také faktory blahobytu, našeho životního stylu a prostředí, zásadní ale stále zůstává věk. S rostoucím věkem klesá kvalita reprodukčních schopností žen i mužů a to by měli mít lidé při plánování rodičovství na paměti, připomněl ve Studiu 6 profesor Zdeněk Malý, přednosta Institutu reprodukční medicíny. Pokud jsou rozhodnuti mít potomky později, měli by uvažovat o zmrazení svých pohlavních buněk do devětadvacátého roku.
Profesor Zdeněk Malý patřil v roce 1982 do týmu profesora Ladislava Pilky, který přivedl nejen v bývalém Československu, ale v celém východním bloku jako první na svět dítě ze zkumavky. Srovnání dneška s osmdesátými lety není podle profesora Malého zcela jednoduché. Stěžejním důvodem, proč se tehdy uvažovalo o umělém oplození, byly problémy s průchodností vaječníků u jednotlivkyň.
Dnes ale představuje potíž především stárnutí prvorodiček, jejich průměrný věk se pohybuje kolem 29 let. Biologický věk se u lidí nezměnil, čím jsme starší, tím strměji klesá kvalita našich reprodukčních schopností. „V současném spektru se faktor neprůchodnosti vejcovodů objevuje stále. Ale to obrovské množství funkčních poruch související se stárnutím vaječníků a také bohužel výrazně se zhoršující kvalita spermií vede k tomu, že minimálně 75 procent indikací jsou problémy právě s kvalitou funkce vaječníků, vajíček a spermií,“ shrnuje profesor Zdeněk Malý.
Za nezanedbatelný faktor považuje blahobyt naší současné společnosti. Nedá se přesně ukázat, co reprodukční potíže způsobuje. Ale odhaduje se, že je ovlivňuje vyšší míra stresu, chemicky upravované potraviny, mobilní telefony a wifi sítě, to vše představuje vlivy. Ovšem tím klíčovým stále zůstává věk. „Kdyby ženy s problémy v 35 letech chtěly otěhotnět o 10 roků dřív, pravděpodobně by bez problémů otěhotněly,“ dodává přednosta Institutu reprodukční medicíny.
Zmražení pohlavních buněk je recept
Pokles kvality spermatu měl možnost profesor Malý pozorovat během let na dárcích, které tvoří převážně studenti vysokých škol. Zhruba kolem roku 2002 byl akceptovatelným dárcem z pohledu kvality mužských pohlavních buněk zhruba každý pátý, přibližuje profesor Malý. Ale už zhruba v roce 2011 to byl každý osmý.
Je podle něj ovšem těžké říct, jak se mají muži chovat, aby poklesu kvality spermií předcházeli. Byť o některých vlivech se ví; ukázalo se třeba, že kvalitu spermií nepříznivě ovlivňuje pití z plastových lahví. „Protože ale neumíme faktory, ať zevního prostředí, nebo věku ovládnout, nabízí se díky pokročilé vědě jako ideální varianta zhruba do dvacátého devátého roku u žen i mužů nechat si buňky zmrazit,“ soudí profesor Malý.
Pravděpodobnost úspěšnosti se pohybuje okolo 50 až 70 procent v rámci jednoho léčebného cyklu, což je velmi vysoké číslo. Lidé by s těmito čísly měli naložit podle vlastního uvážení. „Je sice pěkné sledovat v televizi seriály typu Sex in the City, kde čtyřicetileté ženy o dítěti neuvažují. Ale pořád nezapomínejme, že biologické hodiny tikají a my tento problém neumíme vyřešit,“ dodává na závěr odborník na reprodukční medicínu.
