K vyřazeným patří profesor Ján Mlynárik, kterého navrhoval Svaz Slováků v ČR. Mlynárik nedodal zákonem požadované čestné prohlášení, že nebyl členem KSČ, uvedl Pavlata. Historik a signatář Charty 77 to ani učinit nemohl, neboť v komunistické straně působil. Byl vyloučen za politickou a publicistickou činnost v letech 1968 a 1969. Dále byli vyřazeni Jaroslav Čvančara a Zdeněk Pavlík.
Potíže má i disident a bývalý důstojník Bezpečnostní informační služby Vladimír Hučín, kterého nominovala přerovská Konfederace politických vězňů. Místo lustračního osvědčení zatím předložil jen potvrzení o tom, že o tento dokument 8. října požádal ministerstvo vnitra. „V případě, že do dne volby toto lustrační osvědčení bude předloženo, tak samozřejmě bude na kandidátce. Zatím tam je, protože splňuje všechny ostatní podmínky,“ uvedl Pavlata.
Horní komora členy rady vybere podle zákonem stanoveného klíče. Největší naději na zvolení má předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová, kterou jako svou jedinou kandidátku navrhl prezident Václav Klaus. Poloviční šanci na zvolení mají čtyři kandidáti sněmovny, z nichž mohou uspět pouze dva. Exministra životního prostředí Ivana Dejmala poslanci navrhli na popud Strany zelených, socialisté prosazují historika a bývalého poslance ČSSD Vladimíra Cisára, rektora Masarykovy univerzity Petra Fialu sněmovna navrhla na podnět ODS a děkana Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michala Stehlíka prosazují KDU-ČSL a Národní muzeum.
Zbývající čtyři členové rady vzejdou ze čtyř desítek návrhů od spolků odbojářů a bývalých politických vězňů či občanských sdružení a společností, které působí v oblasti historie, vzdělávání nebo ochrany lidských práv. Mezi jejich kandidáty patří ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma, člen protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů Milan Paumer, bývalý disident a diplomat Jiří Gruša nebo exposlankyně za KSČM Jitka Gruntová. Nejvíc nominací, a to devět od odbojářů a legionářů, získal brněnský nakladatel Šimon Ryšavý. Sedm nominací od židovských organizací má novinář Petr Brod, dalších pět získal bývalý šéf pražské Židovské obce Tomáš Jelínek.
Ústav, o jehož vznik svedli souboj pravicoví zákonodárci s levicovou opozicí, má lépe než dosud shromažďovat, analyzovat a zpřístupňovat dokumenty o období komunismu a nacistické okupace. Rada bude mít na starosti plán činnosti ústavu nebo jmenování jeho ředitele. Vážným uchazečem na tuto funkci je současný ředitel archivu bezpečnostních složek ministerstva vnitra Pavel Žáček, kterého vláda pověřila přípravou vzniku ústavu.
