Podle ministra kultury Václava Jehličky (KDU-ČSL) se tak splnil Tlustého požadavek. Jehlička uvedl, že společně s Gandalovičem doplnili důvodovou zprávu k církevnímu zákonu. „Vláda dnes předloží doplnění důvodové zprávy poslancům a oni by měli rozhodnout o tom, kterým výborům návrh zákonů přikážou k projednání,“ uvedl. Tlustý podle něj požadoval buď výčet majetku, nebo výpočet. „My dáváme výpočet,“ řekl Jehlička s tím, že výčet všech položek není možný. „Jsou to tisíce a tisíce katastrálních čísel, to není možné předložit. Všechny vlády, které se tím zabývaly, od výčtové metody ustoupili. Tento zákon není výčtový, ale je zde přesný výpočet, jak jsme k tomu dospěli,“ dodal. „Tyto analýzy vycházejí z odborných publikací, nejsou to žádná čísla vytažená z prstu, jsou to cenové mapy a hlášení,“ uvedl Gandalovič.
Kvůli církevnímu zákonu se dnes dopoledne sešel ve sněmovních kuloárech Gandalovič s Tlustým, o situaci pak jednal ministr zemědělství i s premiérem Mirkem Topolánkem (ODS) a předsedou poslanců ODS Petrem Tluchořem. „Obsah těch jednání nebudu komentovat,“ uvedl Gandalovič. Stejně jako Tluchoř nechtěl říct, zda doplnění zákona bude skupině kolem Tlustého stačit. Poslanec z této skupiny Jan Schwippel, ale ČT řekl, že doplněný návrh nesplňuje to, co od něj očekávali. Vláda přesto doufá, že nespokojení poslanci návrh pustí do dalšího čtení.
Projednávání vládního návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi poslanci na včerejší schůzi přerušili právě kvůli chybějící definici a ocenění majetku, který chce církvím vydat. Dolní komora tak hlasy opozice, ale i tří občanských demokratů rozhodla na návrh poslance ODS Vlastimila Tlustého. Kabinet měl podle něj doplnit předlohu tak, aby byl jasný rozsah či definice majetku, kterého se předloha týká. „Schválit zákon, ve kterém zbudou tyto pochybnosti, a čekat na arbitráže a rozhodnutí Ústavního soudu, je nepředstavitelné riziko,“ prohlásil Tlustý.
Podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče je tento požadavek v rozporu s duchem dosavadní vládní předlohy. Verze církevního zákona počítá s vrácením asi třetiny majetku zabaveného za komunistické vlády církevním řádům, zbytek by měla nahradit finanční částka ve výši 83 miliard korun. Za šedesát let by to mělo být i s úrokem celkem asi 270 miliard korun.
