„Jiří Paroubek tvrdí, že ČSSD nikdy nebyla pro radar a nikdy ho nevyjednávala. Přitom exministr obrany za ČSSD Jaroslav Tvrdík u těch jednání přece byl. Nepochybně v té době komunikace o radaru na té expertní a úřednické rovině probíhala,“ řekl Gross.
Debata o radaru podle bývalého premiéra začala v letech 2000 až 2001. „V té době začaly první sondáže a v té době jsme tedy nedávali najevo, že je pro nás radar na našem území nepřijatelný. Když to vezmu věcně, pozitiva pro radar převládají,“ uvedl Gross, který byl v letech 2004 a 2005 premiérem a od března do září 2005 předsedou ČSSD. V letech 2000 až 2004 byl ministrem vnitra.
Na předchozí jednání o radaru upozorňovala i ODS
Na skutečnost, že první česko-americké kontakty o radaru začaly v době, kdy byl ministrem obrany Jaroslav Tvrdík, několikrát upozornili politici vládní ODS. Tyto kontakty dali politici do protikladu k nynějšímu odporu ČSSD k radaru. Například vicepremiér Petr Nečas už loni na jaře v parlamentní debatě uvedl, že Tvrdík, ministr obrany v letech 2001 až 2003, nabídl USA jednání o základně a že za vlády premiéra Jiřího Paroubka pro ni američtí experti v ČR vybírali lokalitu. Paroubek byl premiérem v letech 2005 až 2006.
Stanislav Gross:
„Osobně jsem u jednání o radaru nebyl. Povědomí o tom, že se vedou určité technické konzultace a že se o této možnosti jedná, jsem samozřejmě měl.“
Socialisté: Nikdo nic nenabízel ani nesliboval
Paroubek a stínový ministr zahraničí ČSSD Lubomír Zaorálek ale už loni popřeli, že by sociálnědemokratické kabinety Američanům umístění základny nabízely. Tvrdík podle nich nic nesliboval, pouze dohodl předběžné technické konzultace, po nichž by se česká vláda a parlament rozhodly.
„Domnívám se, že by České republice slušelo, aby se kolem radaru nerozpoutávalo takové politické peklo. V dlouhodobém zájmu Česka je, abychom byli ve středu zájmů Spojených států. To znamená, aby tu byl umístěn radar. To by jen přispělo k většímu zájmu velkých hráčů o Česko. Chtělo by to chladnější hlavu. Kdybych měl možnost tuto věc více ovlivnit, patřil bych k těm, kteří budou zdůrazňovat pozitiva, která by výstavba radaru v ČR přinesla,“ řekl Gross LN.
Radar má chránit USA a jeho spojence před raketami vypálenými například ze zemí, jako je Írán či Severní Korea. S radarem, který by byl umístěn v Brdech, by byla spojena raketová základna v Polsku, odkud by startovaly střely naváděné radarem na nepřátelské rakety. USA již s ČR a Polskem podepsaly dohody o zřízení těchto základen. Proti jejich vzniku je ale ostře Rusko, které tvrdí, že radar a rakety budou namířeny proti němu. To Američané popírají. Proti radarové základně je i česká levicová opozice a většina veřejnosti. Naopak většina polské veřejnosti je podle posledních průzkumů pro základnu.
