Praha - Předseda senátní mediální komise Jiří Oberfalzer (ODS) chce navrhnout, aby v trestním řádu nebyl zákaz zveřejňování odposlechů. Své doporučení chce senátnímu ústavně-právnímu výboru formulovat příští středu. Sejít se má krátce před schůzí Senátu, na níž mají členové horní komory novelu trestního řádu a trestního zákona projednávat. Autor návrhu, aby se odposlechy nesměly zveřejňovat, byl přitom Marek Benda také z ODS. Oberfalzer argumentoval nadbytečností nové úpravy vzhledem k tomu, že problematiku řeší už současné zákony o ochraně utajovaných informací a o ochraně osobních údajů.
„Je to složitá záležitost, jedná se o princip svobody slova a princip ochrany soukromí,“ vysvětluje Oberfalzer a dodává: „Fakt, že unikají citlivé informace z policejních spisů, je škodlivá záležitost a je to trestný čin. Máme dostatek prostředků pro to, aby se tato činnost stíhala." Domnívá se tedy, že by se pouze přijalo ustanovení, které by říkalo, co už říkají jiné zákony.
Návrh zakazovat odposlechy podal poslanec ODS Benda, přesto není podle Oberfalzera nutné jednání uvnitř ODS: „Nejedná se jen o věc ODS, pro novelu hlasovala drtivá většina poslanců. Senát má třicet dní na projednávání každého zákona, takže svolávat nějakou debatu není reálné.“
Novináři jsou proti zákazu zveřejňování odposlechů
Proti úplnému zákazu zveřejňování odposlechů se postavili zástupci předních českých deníků a některých časopisů. Zákaz zveřejňování obsahu odposlechů nebo trestních spisů by se podle nich neměl vztahovat na informace o veřejných činitelích.
Zástupce šéfredaktora Mladé fronty Dnes Michal Musil navrhovanou úpravu, kterou ve sněmovně prosadil Marek Benda, označil za slepenec. Naznačil, že se mohlo jednat o reakci na zveřejnění přepisů policejních odposlechů ze spisu Krakatice, které se týkají ministra vnitra Ivana Langra. Langer kvůli tomu vydavatelství deníku zažaloval. Ke kritice se přidaly i Evropská asociace vydavatelů novin (ENPA) a Syndikát novinářů ČR.
Zákaz zveřejňování odposlechů je dílčí součástí novely zákona, která se zabývá ochranou svědků a ochranou obětí trestné činnosti. Ministerstvo spravedlnosti chce novelou dosáhnout pouze toho, aby byly více chráněny oběti zločinů před zveřejněním informací o jejich soukromí. Novela podle ministerstva umožní zveřejnění informací o obětech zločinů v podstatě jen v případech, jestliže by to bylo v jejich zájmu nebo ve veřejném zájmu, například kvůli identifikaci nebo při únosu. Tímto omezením jsou ale podle některých právníků chráněni i pachatelé.
