Značná část tiskové konference po společném jednání se vedla v duchu možného řešení krizové situace na poli přepravy zemního plynu. „Nedá se to vyřešit jednou dimenzí, musíme zapojit politickou i ekonomickou sféru. Věřím, že tato otázka bude poměrně rychle vyřešena,“ vyjádřil se Klaus.
Jeho polský protějšek zdůraznil potřebu společného postupu při složitém vyjednávání a vyjádřil České republice plnou podporu při mezinárodním jednání.
Brífink Lecha Kaczyńského a Václava Klause
Polský prezident zastává názor, že by Evropská unie měla proti Rusku postupovat razantněji a Polsko by se mělo postavit na stranu Ukrajiny. To je ale v rozporu s prohlášením polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského, který prohlásil, že Varšava nebude zaujímat žádné stanovisko, které by mohlo situaci vyhrotit.
Kaczyński se kvůli plynu sejde příští týden i s ukrajinským prezidentem Viktorem Juščenkem. Poláci jsou připraveni ihned vyslat experty na rusko-ukrajinskou hranici, kteří prověří situaci na místě. Zatím spoléhají na vlastní dodávky plynu, který k nim proudí Jamalským plynovodem přes Bělorusko.
V tuto chvíli jsou zásobníky naplněny na osmdesát procent, což by Polákům mohlo vystačit zhruba na sedm týdnů, přesto vláda premiéra Donalda Tuska přijala omezení, které v případě potřeby sníží dodávky pro velkoodběratele. Snížení už pocítila například polská firma PKN Orlen, která vlastní český Unipetrol.
Ruský gigant Gazprom od Nového roku zavřel kohoutky s plynem Ukrajině poté, co o Silvestru ztroskotala jednání o uzavření nového kontraktu na letošní rok. Obě strany se nemohou dohodnout na ukrajinském dluhu za předchozí dodávky, na nové ceně plynu a výši tranzitních poplatků za plyn přepravovaný přes ukrajinské území.
Krize vyvrcholila středečním přerušením dodávek plynu evropským odběratelům. Z odpovědnosti za situaci se vzájemně obviňují Moskva a Kyjev.
