Klaus: Východiskem k řešení energetických sporů je vzestup jaderné energie

Praha - Prezident Václav Klaus dnes večer jednal se svým polským protějškem Lechem Kaczyńským mimo jiné o konfliktu v pásmu Gazy, Lisabonské smlouvě, ale také hlavním tématu setkání, rusko-ukrajinském sporu o dodávky plynu do Evropy. Oba státníci se shodují na snaze apelovat na obě strany spolu a pokračovat ve vyjednávání za účelem co nejrychlejšího ukončení sporu mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle prezidenta Klause je klíčovou podmínkou řešení energetických problémů v Evropě vzestup využítí jaderné energie.

Značná část tiskové konference po společném jednání se vedla v duchu možného řešení krizové situace na poli přepravy zemního plynu. „Nedá se to vyřešit jednou dimenzí, musíme zapojit politickou i ekonomickou sféru. Věřím, že tato otázka bude poměrně rychle vyřešena,“ vyjádřil se Klaus.

Jeho polský protějšek zdůraznil potřebu společného postupu při složitém vyjednávání a vyjádřil České republice plnou podporu při mezinárodním jednání.

Brífink Lecha Kaczyńského a Václava Klause (zdroj: ČT24)

Polský prezident zastává názor, že by Evropská unie měla proti Rusku postupovat razantněji a Polsko by se mělo postavit na stranu Ukrajiny. To je ale v rozporu s prohlášením polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského, který prohlásil, že Varšava nebude zaujímat žádné stanovisko, které by mohlo situaci vyhrotit. 

Kaczyński se kvůli plynu sejde příští týden i s ukrajinským prezidentem Viktorem Juščenkem. Poláci jsou připraveni ihned vyslat experty na rusko-ukrajinskou hranici, kteří prověří situaci na místě. Zatím spoléhají na vlastní dodávky plynu, který k nim proudí Jamalským plynovodem přes Bělorusko.

V tuto chvíli jsou zásobníky naplněny na osmdesát procent, což by Polákům mohlo vystačit zhruba na sedm týdnů, přesto vláda premiéra Donalda Tuska přijala omezení, které v případě potřeby sníží dodávky pro velkoodběratele. Snížení už pocítila například polská firma PKN Orlen, která vlastní český Unipetrol.

Ruský gigant Gazprom od Nového roku zavřel kohoutky s plynem Ukrajině poté, co o Silvestru ztroskotala jednání o uzavření nového kontraktu na letošní rok. Obě strany se nemohou dohodnout na ukrajinském dluhu za předchozí dodávky, na nové ceně plynu a výši tranzitních poplatků za plyn přepravovaný přes ukrajinské území.

Krize vyvrcholila středečním přerušením dodávek plynu evropským odběratelům. Z odpovědnosti za situaci se vzájemně obviňují Moskva a Kyjev.