V dědických otázkách vládne v unii chaos, Česko to chce změnit

Praha - V rozhodování o dědictví panuje v Evropské unii chaos. Mohou za to odlišné právní úpravy v jednotlivých členských zemích. Zatímco v Česku může dědit manželka i dlouholetá družka, například ve Francii má ta druhá smůlu a nedostane nic. Změnit to má nové unijní nařízení, se kterým teď přispěchalo Česko.

„O majetku jednoho a téhož zůstavitele probíhají různá dědická řízení v několika státech s rozdílným výsledkem a s rozdílným okruhem účastníků,“ upozornil na problémy s dědickým řízením přes hranice notář Jiří Svoboda.

Jeden příklad za všechny: Když před rokem a půl zemřel, zanechal po sobě český podnikatel dvě tučná konta v německé bance a v závěti dva jasné dědice - své potomky z Čech. Tuzemský soud je uznal, ten saský ale nikoli.

Mohlo by se zdát, že takových případů není moc. Opak je ale pravdou. Evropa je stále provázanější, její obyvatelé stále mobilnější. Podle průzkumů má v Evropské unii přeshraniční rozměr každé desáté dědické řízení. Ročně se tak jedná o téměř půl milionů případů.

Claudie Hahn, generální ředitelství Evropské komise pro spravedlnost

„Přes 8 milionů Evropanů žije v jiných členských státech, než se narodili, přes 10 procent dědických sporů přesahuje hranice států.“

Co navrhuje Česko?

Česko chce vnést do dědického chaosu jasno. Rozhodovat by podle návrhu, který se nyní dolaďuje, měl soud země, ve které majitel závěti žil. „Tam většinou půjde o možnost zůstavitele zvolit si právní režim, podle kterého bude dědické řízení vyřešeno,“ upřesnil ministr spravedlnosti v demisi Jiří Pospíšil (ODS).

V praxi by to fungovalo tak, že by třeba francouzský soud mohl rozhodovat podle českého práva. Tahle myšlenka se zamlouvá i Evropské komisi. Pokud vše půjde hladce, měla by nová pravidla fungovat do dvou let.

Vydáno pod