„Mohu potvrdit, že je zde odhodlání stížnost podat. Pracuje se na ní a podáme ji. Doufáme, že Ústavní soud Lisabonskou smlouvu prozkoumá důkladně a nikoliv tak povrchně, jako to udělal předtím. Budeme mít zájem podat takové podání, aby mohlo obstát,“ řekl Oberfalzer.
Lisabonskou smlouvu dnes podpořilo 54 ze 79 přítomných senátorů a senátorek (z toho 12 reprezentantů ODS), proti bylo 20. Pouť evropského dokumentu českým parlamentem tak skončila poté, co ji v únoru přijala Poslanecká sněmovna. Posledním stupněm k ratifikaci smlouvy je podpis prezidenta Václava Klause.
Události, komentáře
Podle právníka Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty Karlovy univerzity nesmí stížnost opakovat žádný z šesti bodů, jichž se týkala předchozí, podzimní stížnost. V tom případě by se jí totiž Ústavní soud nezabýval. Podotknul také, že ve chvíli, kdy by Ústavní soud zahájil proces ověřování ústavnosti Lisabonu, nesmí jej prezident republiky ze zákona podepsat. Václav Klaus přitom patří mezi zapřísáhlé odpůrce evropského reformního dokumentu.
Sám Klaus dal k jednání o Lisabonu pověření
Předseda Senátu Přemysl Sobotka označil některé dnešní výroky Václava Klause na adresu Lisabonu za překvapivé. „Všichni si pamatujeme, kdo podepsal přihlášku do EU. Byl to právě Václav Klaus. Sice neexistovala Lisabonská smlouva, ale byli jiné, z Nice a z Amsterodamu,“ řekl Sobotka.
Právník Kudrna také upozornil na to, že prezident dal pověření ministerstvu zahraničí k jednání o Lisabonu v době, kdy smlouva vznikala. „Byla vyjednávána s vůlí prezidenta republiky,“ upozornil Kudrna.
Lisabonská smlouva: Zastánci kontra odpůrci
Zastánci smlouvy si od ní slibují jednodušší fungování unie, která je nyní se 27 členy trochu těžkopádná. Proto by místo rotujícího předsednictví měl vzniknout post evropského prezidenta, jednotlivé státy by v mnoha případech přišly o právo veta a zmenšila by se Evropská komise.
Kritici smlouvy varují, že státy přijdou o velkou část své suverenity a že vzroste moc nevolených bruselských byrokratů. Část senátorů dokonce dokument napadla u Ústavního soudu, který posuzoval slučitelnost smlouvy s Ústavou ČR. Soud rozpor mezi Lisabonskou smlouvou a českým právem neshledal.
