„Mně se nelíbil postup Ústavního soudu, protože pan Melčák nepožadoval vůbec to, aby byly dočasně odloženy volby a termín nebyl určen, on to nechtěl, on chtěl zrušit ústavní zákon,“ řekl ČT24 Lněnička.
Jeho stížnost čítá osm stran a Lněnička ji odůvodňuje tím, že rozhodnutím soudu o odložení voleb je česká společnost ve velké nejistotě. Sám chce, aby byly volby co nejdříve. „Čekám, že dojde ke zklidnění politické situace v ČR, bude dán termín voleb a volby povedou k tomu, že budeme mít novou Poslaneckou sněmovnu, která se bude moci zabývat ekonomickými problémy, například sestavením rozpočtu,“ dodal. Podání stížnosti je jeho ryze soukromou iniciativou, kterou s vedením občanských demokratů nekonzultoval. „Jsme natolik demokratickou stranou, že pokud se někdo z nás cítí dotčen na svých právech, tak nevidím důvod, proč by to mělo vyvolat přemrštěné reakce ze strany vedení ODS,“ řekl. „Myslím, že to je upřímná snaha pomoci. Přestože jsem členem expertní skupiny, která to posuzuje, o tomto kroku jsem nevěděl,“ komentoval to Zdeněk Zajíček.
Rozhovor s Ondřejem Lněničkou
Lněnička také soud požádal, aby odložil vykonatelnost svého úterního rozhodnutí, a tím pádem by se události posledních dní v podstatě anulovaly. Právník doufá, že soud bude jednat stejně rychle jako v Melčákově případu.
Ondřej Lněnička pro ČT24:
„Ústavní soud rozhodl o něčem, co po někom nikdo nechtěl.“
Ústavní soud asi nestihne Lněničkovu stížnost projednat do příštího čtvrtka, kdy veřejně projedná zákon o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny a jeho soulad s ústavním pořádkem. Politici doufají, že Melčákovu stížnost shodí ze stolu
Ústavní soud v úterý předběžně zmrazil volby plánované na 9. a 10. října a rozpoutal tak bouři na české politické scéně. Melčák a jeho právník Jan Kalvoda se domnívají, že jednorázovým ústavním zákonem, kterým na jaře Poslanecká sněmovna zkrátila své funkční období a otevřela cestu k volbám, bylo porušeno Melčákovo právo čtyři roky vykonávat mandát poslance.
Tým právnických expertů vypracoval dvě varianty změny ústavy, jak předčasných voleb docílit bez ohledu na rozhodnutí soudu. Jedna počítá s tím, že by se volby konaly v původním termínu. Tato jednorázová změna ústavy ale v sobě nese rizika, že bude znovu napadena u Ústavního soudu. Pro dřívější termín voleb jsou sociální demokraté. Druhá varianta posouvá volby na listopad, jedná se o trvalou změnu ústavy, která by se vztahovala na jakékoliv další volby a měla by být nenapadnutelná.
