Koalice uvažuje o navýšení poplatků za zdravotnictví, zlevní recepty

Praha - Rodící se koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných uvažuje o navýšení plateb za lékařské vyšetření u praktického lékaře a ambulatního specialisty ze současných 30 korun na 50. TOP 09 by chtěla navíc zvýšit i platbu za pobyt v nemocnici, zdražila by i návštěvu pohotovosti. Experti ale zároveň navrhují změny v poplatcích za recept. Místo dosavadních 30 korun za položku by se nově mohla platit stejná částka za celý recept. Stropy pro placení poplatků by měly zůstat stejné. Informaci přinesl deník Právo.

Na jeden recept mohou být nyní předepsány maximálně dva druhy léků, což znamená poplatek 60 korun. Koaliční experti nově navrhují 30 korun bez ohledu na to, kolik je druhů léků na receptu napsáno. „Bylo by to ale v kombinaci s tím, že léky, které jsou levné, zhruba do 50 korun, by si pacienti platili sami v plné výši,“ uvedl exministr zdravotnictví Tomáš Julínek.  

TOP 09: Za pobyt v nemocnici i pohotovost by se měla platit stokoruna 

Podle lékaře Vladimíra Pavelky, který v expertní komisi zastupuje TOP 09, by ale poplatky mohly být ještě vyšší. „Za hospitalizaci v nemocnici se dnes platí šedesát korun a mohla by to být stokoruna, za lékařskou službu první pomoci se dnes platí devadesát korun a mohla by to být rovněž stokoruna.“ Strana už před volbami uvedla, že by se spoluúčast pacientů na léčbě měla postupně dostat na evropskou úroveň, tedy na 25 procent. Dnes je zhruba na 16 procentech a většinou se týká doplatků za léky.

Julínek ale upozornil, že jde jen o návrh TOP 09. Osobně si podle svých slov myslí, že poplatky není třeba zvyšovat a že „mohou zůstat ve stejné výši , jako je pacienti platí dosud“. Neshoda ale panuje mimo jiné na tom, že Věci veřejné požadují zrušit platbu za položku na receptu úplně. Konečné slovo tak budou mít až lídři stran v K9. Stejně musí rozhodnout i o připojištění, ze kterého by pacient mohl hradit nadstandardní léčebné výkony. Co ale patří do standardu péče, stále není nikde definované.   

Zvýšení poplatků má podle Pavelky pomoct zdravotnictví v době ekonomické krize a zároveň odlehčit státu. TOP 09 totiž nesouhlasí s tím, aby stát pro příští rok navýšil platby za své pojištěnce, jak navrhuje ministryně Dana Jurásková. „To by od končící vlády nebylo dobré, stát by se tak zadlužil o další miliardy,“ domnívá se Pavelka. O požadavku ministryně bude v pondělí jednat vláda. Kabinet, který dnes podal demisi, už ale podle Jana Fischera nebude podnikat žádné důležité kroky. Jurásková ale upozorňuje, že bez zvýšení plateb za více než šest milionů státních pojištěnců se dostanou VZP a některé menší pojišťovny už v polovině roku 2011 do dluhů a nebudou mít dost peněz na zaplacení stejně kvalitní péče jako letos.

Zdravotní pojišťovny dostávají za zaměstnance měsíčně v průměru 2 700 korun, podnikatelé platí necelých 1 300 korun, osoby bez zdanitelných příjmů 1 080 korun a stát dává za své pojištěnce 723 korun. Stát platí za 58 procent lidí, kteří ale čerpají 80 procent péče. Podíl plateb státu v celkových příjmech zdravotních pojišťoven tvoří jen 22 procent. Zdravotnictvím proteče ročně 240 miliard korun. Mezi lety 2003 až 2007 stouply výdaje pojišťoven o 35 procent, spoluúčast pacientů o 123 procent. S ekonomickou krizí klesl výběr zdravotního pojištění, letos ještě pokrývají pojišťovny výpadek z rezerv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...