Olomouc - Vrchní státní zastupitelství v Olomouci se opět ukázalo v podivném světle. Poté, co nepodalo odvolání proti zprošťujícímu rozsudku v kauze ostravských uhlobaronů, nyní zastavilo stíhání manažerů zkrachovalé Union banky v čele s bývalým generálním ředitelem Radovanem Vávrou. Stejně jako v prvním případě neváhalo prosadit své rozhodnutí i přes nesouhlas dozorujícího státního zástupce z Ostravy. A stejně jako v prvním případě toto rozhodnutí vyvolává závažné pochyby a napětí v resortu, kterému šéfuje nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká.
Reportéři ČT: Podivná justice - stíhání manažerů zkrachovalé banky zastaveno
„Postupovali jsme v souladu se zákonem. Pokud nebyly naplněny znaky skutkové podstaty k naplnění trestného činu, nezbylo než trestní stíhání zastavit,“ říká Martin Suchý, náměstek státní zástupkyně z Olomouce.
Po více než šesti a půl letech tak končí kauza, v níž hrozilo vězení čtyřem bývalým vysokým manažerům Union banky v čele s jejím někdejším generálním ředitelem Radovanem Vávrou. Všichni byli původně stíhaní pro trestný čin porušování povinností při správě cizího majetku.
Stíhání manažerů zkrachovalé Union Banky (zdroj: ČT24)
Pochybností je ale v případu stále dost. Nejen o tom, zda prošetřovaná finanční operace ve skutečnosti nebyla učebnicovým příkladem tunelování, ale také o zásazích do případu ze strany náměstka Suchého. Zastavení vyšetřování případu totiž prosadil právě on, a to proti vůli kriminalistů i dozorujícího státní zástupce z Ostravy.
„Měl jsem jiný názor, než zastává stávající vedení. Názor byl v tom, že v tom jednání lze spatřovat znaky trestného činu,“ říká dozorující státní zástupce Alexander Dadam. A Michal Galát, vedoucí expozitury státního zastupitelství Brno tvrdí: „Pokud je zastaveno trestní stíhání za situace, kdy jsou usvědčující důkazy, pak takové usnesení o zastavení trestního stíhání je zcela jistě nezákonné a vadné.“
Kauza začala na podzim 2002, kdy se ostravská Union banka kvůli dluhům přiblížila krachu. Tím se ocitly v ohrožení i vklady více než 130 tisíc klientů. Na scéně se však tehdy objevil investor z Itálie, společnost Invesmart. Firma prezentovala zájem do banky vstoupit a finančně ji podpořit investicí v hodnotě několika miliard.
Vedení si ihned schválilo nárůst odměn
Později vyšlo najevo, že Invesmart není seriozním investorem. Jeden z členů představenstva společnosti už v Česku podnikal a nadělal zde dluhy v řádu desítek milionů korun. Proto se o něj zajímala policie. Navíc se Invesmart pyšnil údajným sídlem na prominentní adrese v holandském Rotterdamu, kde o firmě nikdo nic neslyšel.
Tyto informace si však centrální banka nedokázala zjistit. Vstup Invesmartu do Union banky povolila, a to aniž by Italové investovali jedinou korunu. Italové nejprve rekonstruovali nejvyšší management a na místo generálního ředitele povolali Radovana Vávru, který stál předtím v čele Komerční banky. Vedení si ihned schválilo výrazný nárůst měsíčních odměn. „Nějaká mimořádná odměnu ve výši 810 tisíc korun byla jen v lednu schválena panu generálnímu řediteli,“ informuje Hana Zelenková, bývalá členka dozorčí rady Union Group.
Přestože Union banka nadále balancovala nad propastí krachu, management pod vedením Vávry rozhodl o nákupu nového luxusního nábytku do sídla banky a členům statutárních orgánů, tedy také Italům, vyplácel milionové odměny na reprezentaci a cestovní účely.
Investor nijak nepomohl, naopak desítky milionů odčerpal
V prosinci 2002 došlo k zásadní události, kterou později začala vyšetřovat policie, avšak nyní šetření zastavil náměstek Suchý. Union banka živořila, přesto si zástupci Invesmartu prosadili, že jim bude vyplaceno 65 milionů korun jako náhrada údajných nákladů, které měly vzniknout, když do Union banky vstupovali.
„Vypadá to jako vysoká částka, ale pro investiční společnost ve skutečnosti není. Sotva si někdo může myslet, že 35 milionů je mnoho za projekt, kterému jsme se věnovali 18 měsíců,“ tvrdí Paolo Catalfamo, šéf Invesmartu.
Prvních 35 milionů pak Italové skutečně obdrželi. Zbývajících 30 milionů už neodešlo, neboť banka záhy definitivně zkrachovala. Došlo k absurdní situaci: Invesmart coby investor bance nijak finančně nepomohl, ale naopak z ní desítky milionů korun odčerpal a podepsal se tak podstatně na jejím pádu.
„Pojali jsme podezření, že vyplacení těchto prostředků mohlo být v rozporu se zákonem o bankách, s paragrafem 12. Proto jsme předali celou záležitost orgánům činným v trestním řízení,“ říká Pavel Racocha, bývalý člen bankovní rady ČNB.
Mladí, ambiciózní a loajální úředníci
Kriminalisté operaci prošetřili a došli k závěru, že banka skutečně peníze Italům vyplatila bezdůvodně, a tedy protizákonně. Na jaře 2004 proto detektivové obvinili nejen Italy, ale také čtyři české manažery v čele s Radovanem Vávrou. Protože vyplacení sumy ze své pozice aktivně prosazoval, a to i přes protesty ČNB, stal se právě bývalý ředitel Vávra pro policii a dozorujícího státního zástupce hlavním podezřelým.
Další informace o případu, tiskové zprávy a rozhovory, hledejte na webových stránkách české justice.
„V tuhle chvíli nemám žádný zájem se k té věci vyjádřit. Postupuji podle pokynů advokáta, který říká, abych si své dojmy, pocity a nálady nechal pro sebe,“ reaguje Vávra.
Jak však postupovalo vyšetřování, na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci došlo k zásadním personálním rošádám. Protože se tehdejší vedení úřadu netajilo svou kritikou vůči manipulaci kauzy Čunek, prosadila Vesecká jeho odvolání a na uvolněná místa dosadila sobě loajální úředníky. Tak se do křesla náměstka vyhoupl mladý a ambiciozní Martin Suchý, který do té doby pracoval jako řadový pracovník okresního státního zastupitelství.
Otázka právního názoru. A vnitřního přesvědčení
Nedlouho po svém nástupu do funkce Suchý zasáhl do vyšetřování kauzy Union banka. Od dozorového státního zástupce Alexandra Dadama si vyžádal spis a půl roku prováděl jeho prověrku. Na začátku loňského roku poté doporučil státnímu zástupci, aby stíhání Vávry a dalších zastavil.
V té době pracoval Dadam na případu bezmála pět let a na rozdíl od Suchého znal spis do všech detailů a souvislostí. S názorem svého nadřízeného se proto neztotožnil. „To je otázka právního názoru. Já jsem měl právní názor odlišný od mého vedení,“ říká Dadam.
Suchý proto uložil Dadamovi přímý pokyn stíhání zastavit. Dozorující státní zástupce ale nadále trval na tom, že vyplacení sumy bylo kriminálním činem a pokyn odmítl splnit s odůvodněním, že jej považuje za nezákonný.
„Zachoval bych se stejně jako kolega Dadam, který takový pokyn k zastavení trestního stíhání odmítl, neboť se neztotožňoval s důkazní situací ve věci a s jeho vnitřním přesvědčením,“ hájí Dadama také Michal Galát, vedoucí expozitury v Brně.
Obžalobu smetl ze stolu bez ohledu na opačné názory
Dadam naopak Suchému předložil koncept obžaloby a navrhl poslat všechny podezřelé před soud. Tím se však Suchý odradit nenechal a svůj záměr dovedl až do konce. Rozhodování v kauze Dadamovi odebral, obžalobu smetl ze stolu a bez ohledu na opačné názory všech, kteří se do té doby zabývali vyšetřováním, letos koncem května sám zastavil stíhání obviněných.
„Pokud výsledky přípravného řízení odůvodňují postavení toho obviněného před soud, je státní zástupce povinen podat obžalobu. Zastavit trestní stíhání může pouze v tom případě, je-li nepochybné, že se skutek, který je předmětem trestního stíhání, nestal,“ kometuje případ Josef Kuchta, docent katedry trestního práva právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Rozhodnutí podpořila Renata Vesecká
Přestože pochybností je v kauze více než dost a o případu tak měl podle všeho rozhodovat soud, Suchý se žádných problémů souvisejících se svým zásahem obávat nemusí. V průběhu prázdnin jeho rozhodnutí přezkoumalo nejvyšší státní zastupitelství a v srpnu jej svou aprobací, tedy schválením, tiše podpořila i Renata Vesecká. O případu však sama hovořit odmítá.
Došlo tak k faktické legalizaci odčerpání desítek milionů korun z krachující Union banky ve prospěch podezřelé finanční skupiny, která se tvářila jako investor. Pro Radovana Vávru a ostatní bylo rozhodnutí Suchého jistě dobrou zprávou.
GALERIE
Martin Suchý