Praha – Prezident Klaus udělil milost bývalé dělnické prokurátorce Ludmile Brožové-Polednové, která měla za účast na justiční vraždě Milady Horákové strávit tři roky ve vězení. Hlava státu prý přihlédla k vysokému věku odsouzené i k tomu, že si už Brožová-Polednová část trestu odpykala. Bývalá prokurátorka je ve věku 89 let nejstarším vězněm v Česku. Kromě ní udělil Klaus milost i dalším devíti lidem, většinou ho k tomu vedly humanitární důvody.
Brožová-Polednová stráví Vánoce na svobodě, Klaus ji udělil milost
Brožová-Polednová ještě dnes večer opustila bránu věznice. Fax z prezidentské kanceláře obsahující příkaz k propuštění tří osob, z nichž jedna je Brožová-Polednová, došel do věznice kolem 15:45. Vzhledem k nečekanému rozhodnutí prezidenta a situaci na silnicích dorazili rodinní příslušníci Brožové-Polednové do Světlé až po 21:00. Novinářům bývalá prokurátorka řekla, že pokud jde o případ Horákové necítí vinu. Jako „novicka“ u soudu prý byla hrůzou vyplašená, co to bylo za trestnou činnost: „Přitom ona byla právnička. Já, kdyby se mi to stalo a byla tam veřejnost, bych především řekla, že to není pravda, a ona se přiznávala. Nejvíc mi vadí to, že nejposlednější prokurátor, který se na případu měl učit, je vinen, a není vinen nikdo z nejvyšších soudců.“
Bývalou dělnickou prokurátorku poslal v září 2008 pražský vrchní soud za účast na justiční vraždě pravomocně na šest let do vězení. Prezidentská kancelář však později upozornila na to, že obecné soudy při rozhodování nezohlednily amnestie z let 1953,1955 a 1990, které by se jí mohly týkat. Soud následně rozhodl, že se na Brožovou-Polednovou opravdu dvě amnestie vztahují, a zkrátil jí trest na tři roky. O podmínečné propuštění by bývala mohla požádat po uplynutí dvou třetin trestu, tedy v březnu 2011. Sama odsouzená už dříve žádala o přerušení trestu kvůli vysokému věku, soudy však její požadavek zamítly.
Právnička a demokratická politička Milada Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími „zrádci režimu“ a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti.
Kromě Brožové-Polednové prominul Klaus zbytek trestu například Zlatě Ryšavé, která zabila svého manžela. Matka čtyř dětí ovšem čin spáchala v afektu - muž ji dlouhodobě týral, navíc byla v době vraždy těhotná. Zbytek trestu prominul prezident kvůli nemoci i Boženě Záhumenské, která si odpykávala trest za padělání a pozměňování peněz, krádež a porušování domovní svobody. Vysoký věk byl důvodem udělení milosti Marii Kvardové, kterou soud potrestal za šikanování sestry.
Špatnou sociální situací rodiny zdůvodnil Hrad omilostnění Jany Ernigerové, která řídila vůz bez řidičského oprávnění. Žena je matkou tří dětí. Podobné důvody vedly prezidenta k udělení milosti Iloně Lázničkové, která se dopustila úvěrového podvodu. Žena nemusí nastoupit na 120 dnů do vězení, místo toho odpracuje 240 hodin veřejně prospěšných prací. Lázničková se stará o čtyři děti, jedno z nich je vážně nemocné.
Prezident zmírnil trest i Janu Vincourkovi, který se dopustil podvodu a zpronevěry. Klaus přihlédl k tíživé sociální situaci jeho rodiny se třemi nezletilými dětmi. Mezi omilostněnými je i Jan Hoborov a Ukrajinec Ljubomyr Fedysivov, kteří usedli za volant pod vlivem alkoholu, a také Andrea Matějková, která se dopustila trestného činu poškozování věřitele.
Ludmila Brožová-Polednová, jež byla prokurátorkou v procesu s Miladou Horákovou, byla po více než 600 dnech propuštěna z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou na prezidentskou milost