Praha – V České republice žije zhruba 21 tisíc dětí v ústavech. Podle odhadů se tam ale až třetina dětí ocitá bezdůvodně a další třetina zde tráví zbytečně dlouhou dobu. To se děje navzdory tomu, že vláda už před časem schválila Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období 2009 až 2011. Na semináři nazvaném Reforma systému péče o ohrožené děti dnes s odborníky jednal ministr práce a sociálních věcí za TOP 09 Jaromír Drábek.
Co je zájem dítěte? 21 tisíc jich žije v ústavech
„Sociálně právní ochrana dětí je vázána na poměrně velké finanční prostředky. Ty prostředky jsou spojené s tím, jakým způsobem se přerozdělují. A tady může být zájem ze strany provozovatelů dětských domovů i jiným forem péče,“ naznačuje psycholog Radek Ptáček, proč se systém péče o děti nedaří reformovat. „Tady se mluví o tom, zda udržet dětské domovy, nebo zda udržet adopci takovou či onakou péči, ale zapomíná se, že by primární otázka měla být, co je zájmem dítěte,“ zdůrazňuje Ptáček.
Prvním zájmem dítěte je zažívat blízký vztah
Tímto způsobem, zdá se, začala uvažovat také česká justice. Podle průlomového verdiktu Nejvyššího soudu z minulého týdne není možné odebírat rodičům děti jenom kvůli špatné finanční situaci rodiny. „Primárním zájmem dítěte pro jeho zdravý, sociální, ale i tělesný vývoj je přítomnost blízké osoby, zažívat blízký vztah. To znamená, že tento moment ve vývoji dítěte výrazně ovlivňuje jeho zdraví,“ upozorňuje Ptáček.
Odborníci se dnes shodli, že stát by měl více pomáhat rodinám, kterým hrozí odebrání dítěte. Pomoc by měla spočívat například v tom, že by odborníci navštěvovali rodiny a radili by rodičům s výchovou. V ústavech by díky tomu skončilo mnohem méně dětí, než je tomu nyní. „Cíl je, aby ústavní výchova nebyla samozřejmým řešením,“ uvedla předsedkyně komise pro rodinu a rovné příležitosti Helena Langšádlová (TOP 09 a Starostové). Doplnila, že podpora by neměla znamenat pouze sociální dávky, ale také pomoc s výchovou potomka. V mnoha případech totiž rodiče nemají problémy s nedostatkem peněz, ale neumějí si s výchovou poradit, chybí jim kompetence.
Součástí reformy by mělo být i nahrazení kojeneckých ústavů jinou formou výchovy. Podle odborníků totiž pobyt v ústavním zařízení poškozuje děti mladší tří let na celý život. „Měli bychom se inspirovat tím, co udělali na Slovensku. Tam děti předávají profesionálním maminkám a dokázali velmi rychle dostat všechny děti do tří let z ústavů,“ podotkla Langšádlová. Zákony, které by tyto novinky zavedly do praxe, by podle ní měly být předloženy v průběhu tohoto roku.
Novorozenci