Superkoncepce ministra dopravy se nelíbí stavařům

Praha - Svaz podnikatelů ve stavebnictví (SPS) podrobil tvrdé kritice návrh takzvané superkoncepce rozvoje dopravní infrastruktury do roku 2025. Ten nedávno představilo ministerstvo dopravy. Dokument je podle stavařů nedopracovaný a navrhovaný rozsah nových dopravních staveb neodpovídá potřebám Česka. Svaz dnes kritiku zveřejnil na svém webu. „Na základě analýzy jsme nuceni konstatovat, že dokument je defenzivní, nezajišťuje potřebný rozvoj dopravní infrastruktury, je tudíž pro nás neakceptovatelný a jsme nuceni jej odmítnout,“ napsal v otevřeném dopise prezident SPS Václav Matyáš ministru dopravy Vítu Bártovi.

Materiál vznikl na ministerstvu dopravy na základě konzultací s Asociací krajů, Státním fondem dopravní infrastruktury, přepravci a dopravními odborníky. Výhrady vůči návrhu už vyjádřil třeba Jihočeský kraj nebo Svaz dopravy ČR.

Superkoncepce počítá mimo jiné s rozvojem staveb na základě partnerství veřejného sektoru a soukromého kapitálu (takzvané PPP projekty). Tímto způsobem mají vzniknout dvě nové části pražského okruhu, úprava dálnice D1 v úseku Mirošovice–Kývalka a nové silniční úseky D3 Veselí nad Lužnicí–Třebonín a R35 Opatovice–Mohelnice.

Komentář Petra Moose a Václava Matyáše (zdroj: ČT24)

„Předložená superstrategie dopravy předpokládá v optimistické variantě do roku 2025 vybudování 480 kilometrů dálnic a rychlostních komunikací, což není ani polovina z rozsahu, který je potřebný pro dokončení páteřní sítě komunikací,“ uvedl šéf stavařského svazu. Návrh je podle Matyáše navíc v rozporu s politikou územního rozvoje ČR, kterou již schválila vláda.

Peníze by mohlo přinést zdražení dálničních kuponů

Chybějící peníze na dopravní výstavbu by podle již dříve zveřejněného návrhu SPS mohlo státu přinést například zdražení dálničních kuponů či rozšíření silniční daně i na soukromá vozidla. Získané finance by směřovaly do Státního fondu dopravní infrastruktury, který se letos ztenčí zhruba o třetinu na zhruba 61 miliard korun. Do fondu by podle stavařů mohla směřovat také například třetina daní z minerálních olejů.