Praha – Na pořad jednání vládního kabinetu míří návrh zákona o zdravotních službách. V legislativní normě, která má nahradit 45 let starý zákon, dochází k redefinici zdravotní péče, na níž mají pacienti nárok. Současně platný zákon totiž pacientům přiznává nárok na péči podle „dostupných poznatků lékařské vědy“, ústava mu zaručuje nárok na nejlepší možnou péči. Nové znění k tomu ale přidává klíčový aspekt „podle dostupných zdrojů a podmínek“, poskytnutá péče se tedy bude odvíjet od ekonomických možností nemocnic i pacientů. Na zásadní důsledek chystaného zákona dnes upozorňují Hospodářské noviny (HN).
O léčbě rozhodnou peníze
Podle deníku se omezením dosud bezbřehé péče otevírá prostor soukromému připlácení. Předseda správní rady VZP a poslanec ODS Marek Šnajdr pro HN konstatuje, že jde o nastartování debat o standardech a nadstandardech poskytování zdravotní péče. Zákon má přispět k omezování dražších technologií a léků, jejichž vyšší účinnost není prokazatelná. Deník poukazuje na skutečnost, že nepoměr mezi cenou nejnovějších technologií a výší zdrojů ve zdravotnictví, které čerpá z veřejného pojištění, řeší už i Světová zdravotnická organizace. Právě to podle slov Hegerova náměstka Martina Plíška znamenalo východisko pro právní úpravu.
Návrh části zákona o zdravotních službách:
„Pacient má právo na poskytování služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů a za stávajících zdrojů a podmínek a při respektování individuality pacienta.“
Reportáž Jany Čermákové a Olgy Málkové (zdroj: ČT24)
Odborník na zdravotnické právo Ondřej Dostál v HN hovoří o relativizaci standardu jako důsledku legislativní změny. „Když v zákoně zůstane dovětek, že se léčí podle stávajících zdrojů a podmínek, tak tím legalizujeme, že někde bude standard daný níže,“ říká Dostál. Podle jeho slov budou mít lidé v chudším regionu smůlu, protože se dostanou k horší péči a ani se o tom nedozví. „Nikdo nebude mít povinnost jim ji nabízet,“ konstatuje. „Pro nás by bylo mnohem lepší, kdyby tam zůstala zachována informační povinnost. Že by pacient dostal na výběr a mohl si vybrat zdravotnické zařízení jinde,“ uvedla prezidentka Platformy zdravotních pojištěnců Michala Filipiová.
Sám ministr Heger označuje zákonem ustanovenou změnu za jednu z klíčových aspektů zdravotnické reformy. Zdravotnickým zařízením má poskytnout legální možnost léčit i v ekonomicky omezených podmínkách. „Ta regulace je běžná už dnes, není ale ústavně úplně konformní. Lékaři tak mají někdy hrůzu z toho, že dávají méně péče, než je podle ústavy možné,“ říká pro HN Heger. Novela je teď v připomínovém řízení a poslanci by ji mohli dostat na stůl na konci dubna. Pokud vše půjde hladce, tak by mohly změny platit od poloviny roku.