Praha - Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí byl považován za „kuriózní úkaz“, pohlíželo se na něj trochu jako na „klauna a šaška“, ovšem teď se ve světle tamních událostí ukazuje, že to je vlastně zločinec, soudí český exprezident Václav Havel, prominentní bojovník za lidská práva a demokracii. Podle něj se v minulosti při jednání s Kaddáfím nadřazovaly ekonomické zájmy hodnotám, které jsou vlastní Evropě, a to je třeba zastavit i při vědomí možných problémů s produkcí ropy. Libye je 12. největším vývozcem ropy na světě.
V Libyi lidé protestují proti vládnoucímu režimu, násilnosti proti civilistům si vyžádaly stovky mrtvých. Demonstrace jsou i jinde v arabském světě, odstartovaly v Tunisku a zasáhly 16 arabských zemí, ale třeba i Írán. Havel v rozhovoru pro ČTK řekl, že Západ by měl nyní trvat na demokratických hodnotách, avšak současně respektovat rozdílnosti tamních kultur.
„Ukazuje se, že jakési základní morální a politické minimum je společné všem kulturním okruhům,“ řekl Havel k šířící se lavině protestů v zemích severní Afriky a dalších arabských státech. Havel míní, že s důrazem na lidská práva a svobody je zároveň třeba zachovat úctu k jinakosti arabských zemí. Je třeba se zaměřit na to, co různé kulturní okruhy spojuje, soudí.
„S tím, že jsou si rovnocenné, rovnoprávné, že žádný z nich nemá hrát dominantní roli a poučovat toho druhého o tom, co má dělat, a vnucovat mu své vlastní politické modely, ale o to víc respektovat nepřekročitelné imperativy, na nichž je schopen se shodnout celý svět, jak o tom svědčí Všeobecná deklarace lidských práv,“ řekl Havel.
Arabské bouře přirovnal Havel k pádu železné opony
„Infekční arabskou vzpouru“ přirovnal významem k pádu železné opony v Evropě, vidí mezi tím podobnosti, propojení, ale i rozdíly. „Koneckonců ty autoritativní arabské režimy vlastně jsou produktem týchž desetiletí, jejichž produktem byla kdysi železná opona,“ řekl. Podobnost vidí i v tom, že takový vývoj žádní experti nepředvídali. „Ukazuje se, že je projevem pýchy, když někdo předstírá, že kompletně rozumí tomu, co se děje,“ uvedl exprezident. Hovořil o skrytých vrstvách ve společnostech, o nichž nikdo neví, co mohou přinést.
Otázkou nyní podle Havla je, jaký má Evropská unie zaujmout postoj k zemím, kterými zmítají protesty. Soudí, že nalézt ho bude neobyčejně náročné: „Protože bude třeba velmi citlivě umět rozlišit, komu jde skutečně o prohloubení lidských práv, svobod, demokracií, od těch, z jejichž rukou by naopak hrozil nějaký jiný typ autoritativního režimu nebo ještě autoritativnějšího než těch, které padají nebo spadnou.“
Havel se zamyslel i nad tím, zda nenastal čas vylepšit Všeobecnou deklaraci lidských práv OSN. „Ta byla ovšem produktem druhé světové války. Je otázka, jestli další krok tímto směrem bude možný opět jen po nějaké katastrofě, nebo zda už bylo varování dost a čas dozrál i v tomto směru k tomu, aby všichni trošku přehodnocovali své postoje,“ uzavřel Václav Havel.
