Praha - Občanské fórum (OF) sehrálo rozhodující roli v bourání totalitního režimu a nastartovalo obnovu demokratických poměrů v tehdejším Československu. Nicméně jako hnutí dialogu a tolerance nemohlo svojí podstatou vyhovět společenské poptávce 90. let. Tato příliš různorodá platforma, vytvořená především bývalými členy disentu, proto začala velmi brzy podléhat vnitřním tlakům. Historie OF se tak fakticky uzavřela 23. února 1991. Právě v tento den skončila existence svébytného politického útvaru a na svou politickou dráhu nastoupila Občanská demokratická strana a Občanské hnutí.
Chaos Občanského fóra ukončil nástup Václava Klause, neboť přesvědčil většinu nespokojených regionálních lídrů a přinesl jasný program. Poté, co byl zvolen předsedou, transformoval OF na klasickou pravicovou stranu. Morálním koncem Občanského fóra bylo jeho rozdělení na jednotlivé politické fragmenty, které vyvrcholilo fatálním neúspěchem Občanského hnutí (především bývalí lídři OF) a vítězstvím Občanské demokratické strany ve volbách v roce 1992.
OF vzniklo spontánně dva dny poté, co v Praze 17. listopadu 1989 policie brutálně zakročila na Národní třídě. V pražském Činoherním klubu se na jeho založení podíleli představitelé disentu, církve, oficiálních struktur, kultury a studenti. Neformální hlavou hnutí, které chtělo být alternativou tradičního pojetí politických stran, tedy platformou občanských nezávislých aktivit, se stal tehdy disident Václav Havel.
Jako hlavní opoziční síla se OF ujalo vyjednávání s tehdejší mocí. V krátké době prosadilo vznik nové vlády, kooptaci svých zástupců do parlamentu a první fáze změn vyvrcholila zvolením Václava Havla prezidentem republiky. Ještě v prvních svobodných volbách v červnu 1990 OF přímo triumfovalo a získalo jasnou většinu hlasů, a tím i politickou odpovědnost vůči voličům. Tehdy se začala profilovat polarita Občanského fóra, na jedné straně stojí především bývalí disidenti a zastánci „nepolitické politiky“, na straně druhé pragmatičtí politici typu Václava Klause.
Na odtrženosti tehdejšího vedení OF od nálad a dění v regionech vzpomíná v článku Miroslav Macek, pozdější místopředseda Klausovy ODS. Vybavují se mu nechápavé pohledy pánů Pitharta, Rychetského, Jičínského a Palouše a paní Burešové po drtivém vítězství Václava Klause v předsednických volbách: "Tak dokonale nepřipravenou a překvapenou skupinku jsem od té doby neviděl. A také skupinku, která to Václavu Klausovi do smrti neodpustí. Je pak opět na šťouravých historicích, aby zjistili, kolik že to plakátů s novým předsedou OF Paloušem leželo vytištěno ve sklepích Špalíčku. Ale to už spíše patří k historkám z Nových pověstí českých…"
