Spolupracoval s StB, ale na seznamech už není

Praha – Řada bývalých spolupracovníků StB se u soudu domohla toho, že je ministerstvo vnitra muselo vymazat ze seznamu spolupracovníků StB. Jedním takovým spolupracovníkem byl i uznávaný houslista, původem z Ruska, Boris Monoszon, který byl prvním prokázaným spolupracovníkem KGB u nás. O jeho činorodé aktivitě ale existuje více než stostránkový spis. Ukazuje se, že vyčistit skvrny z minulosti, je poměrně snadné a stačí k tomu školácky pozměnit vlastní rukopis.

Borise Monoszona StB získala v roce 1981. Jako sólista Doležalova kvarteta vyjíždějící často do zahraničí měl proniknout do ruské exilové organizace NTS. To se mu podařilo. Celkem podal čtyřicet agenturních zpráv. Příslušníci StB jeho aktivitu hodnotili v superlativech a jeho služby ocenili celkovou finanční odměnou ve výši tří tisíc korun. Případ je však výjimečný tím, že se zachoval protokol o předání agenta do rukou KGB. Avšak Monoszonovo jméno v seznamech spolupracovníků StB na stránkách ministerstva vnitra záhadně dlouhá léta chybělo.

Teprve po sériích reportáží ČT odvysílaných v roce 2005 byl pan Monoszon zapsán do seznamu spolupracovníků StB vedeném ministerstvem vnitra. Jenže poté Monoszon ministerstvo zažaloval s tím, že ho jako agenta eviduje neoprávněně, a soud překvapivě vyhrál. Podivné na celé věci je, že zde existuje více než stostránkový spis plný konkrétních údajů a důkazů o aktivní spolupráci.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Zmiňovaný svazek má Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Svazek dokonce obsahuje vlastní rukou napsaný vázací akt. Svazek je jeden z velmi zajímavých svazků zachovaných v originále. „Je zajímavý tím, že je v něm doklad o spolupráci se sovětskou státní bezpečností KGB,“ popisuje historik ÚSTR Pavel Žáček. Naskýtá se tedy otázka, jak je možné, že ministerstvo vnitra spor s panem Monoszonem prohrálo. Monoszonova manželka tvrdí, že u písmoznaleckého posudku, který posloužil jako důkaz u soudu, pan Monsozon podváděl, když záměrně komolil písmo.

Při pohledu na písmo, které pan Monoszon předvedl u písmoznalecké zkoušky a které bylo posléze porovnáváno s vázacím aktem, připomíná spíše rukopis školáka. Posudek tehdy vypracoval soudní znalec Jiří Valeška, a to na zakázku advokáta pana Monoszona. „Na základě těch analýz a komparací jsem dospěl k pravděpodobnostnímu závěru, že tu listinu pan Monoszon nenapsal,“ tvrdí Valeška.

Jiří Straka, písmoznalec

„Ten znalec má tady zcela jasnou možnost odmítnout posudek vypracovat. On si zřejmě řekl, tedy podle mého soukromého názoru, tak ať mě oblafne, hlavně když mě zaplatí.“

Podle jiných písmoznalců, konkrétně Miloše Švandy z Kriminalistického ústavu Praha, vše nasvědčuje tomu, že Monoszov se snažil zakrýt to, jak ve skutečnosti píše. „Považuju ten posudek za odborně velmi nekvalitní a postup toho znalce za velmi pro mě nepochopitelný,“ konstatuje další písmoznalec Jiří Straka. Právě Straka byl tehdy soudem požádán o vypracování posudku. Jemu ale poskytli k posouzení jen zkouškové písmo od znalce Valešky, tedy to komolené a nespontánní. A tak stanovil, že závěr nemůže odpovědně učinit, protože nemá dost kvalitního materiálu.

Písmoznalecké posudky ale nebyly jediným důkazem u soudu

U soudu však stejně důležité byly i svědecké výpovědi. Soud ale vyslechl jen další pracovníky StB, kteří si ale na pana Monoszona prý nevzpomínají. Jedním takovým byl kapitán Jaromír Ulč, pracující na desáté správě SNB, a ve spisu Boris je jeho podpis uveden na desítkách dokumentů. Měl být dokonce při podepisování vázacího aktu pana Monoszona. Ten se hájí tím, že Monoszona nezná. „To někdo napsal a někdo tam dal nějaký můj podpis. Já toho člověka neznám osobně,“ tvrdí Ulč.

Jelikož ale strany sporu nenavrhovaly další svědky, soud dále již neprováděl další dokazování. Ministerstvo vnitra neuneslo důkazní břemeno a neprokázalo tedy pravdivost a oprávněnost spisu na jméno Boris Monoszon. A tak ministerstvo vnitra přehazuje odpovědnost za prohrané spory na soudy a naopak. Výsledkem je tedy více než sedmdesát procent prohraných žalob. Z historického hlediska prý ale navíc tyto rozsudky téměř o ničem nevypovídají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

U hlavního nádraží v Praze se srazily dva vlaky. Zraněných jsou desítky

U hlavního nádraží v Praze se ráno srazily dva vlaky. Zraněných jsou podle hasičů desítky. Záchranáři rozvezli do pražských nemocnic několik lidí, kteří utrpěli těžká zranění. Dálkové vlaky jsou podle Českých drah (ČD) odkláněny do jiných stanic v Praze. Kriminalisté a drážní inspektoři nyní zjišťují příčiny a okolnosti nehody.
07:54Aktualizovánopřed 2 mminutami

Minutu po minutěNa Národní třídě lidé zapalují svíčky k připomínce 17. listopadu

Na pražské Národní třídě lidé zapalují první svíčky a připomínají si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva připomene řada akcí po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně Národní třída, kde koná celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Vzpomíná se nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
05:00Aktualizovánopřed 42 mminutami

VideoNová studie říká, že až čtvrtina území si zaslouží vyšší ochranu přírody

Až čtvrtina území Česka by si podle Výzkumného ústavu pro krajinu zasloužila vyšší ochranu přírody. Nyní je to zhruba šestnáct procent. Ministerstvo životního prostředí hodlá s novou studií v budoucnu pracovat, v současné době ale ochranu rozšiřovat nehodlá. Výjimkou je rozjednaný vznik CHKO Krušné hory.
před 2 hhodinami

O čem plánujeme informovat v úterý 17. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šestnáctiletý Čech chtěl odjet do Sýrie mezi teroristy, odhalily bezpečnostní složky

Odjet do Sýrie bojovat mezi teroristy plánoval šestnáctiletý český student. Přesvědčoval k tomu i další lidi ze zahraničí. Mladíka sledovaly tajné služby a nakonec ho zadržela policie. Soud ho potrestal podmínkou a zákazem přístupu na sociální sítě, musí také podstoupit výchovný program. Informace o dosud neznámém případu zjistili Reportéři ČT Adéla Paclíková a Ondřej Golis.
před 12 hhodinami

Vláda zvedá platy úředníků. Obce si stěžují, že na ně nedostanou dost peněz navíc

Svaz měst a obcí kritizuje způsob, jakým vláda zvedá platy úředníků státní správy. Obce s rozšířenou působností totiž za ně zaplatí od Nového roku miliony navíc. Starostové ale tvrdí, že příjmy od státu se jim zvednou méně. Ministerstvo financí slibuje, že rozdíl pokryje vyšším příspěvkem i výnosy z daní.
před 13 hhodinami

Klempíř chce nejprve probrat Evropský akt o svobodě médií, až pak poplatky za ČT a ČRo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) se domnívá, že jednání o změně financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) by nemělo pokračovat, dokud poslanci nezačnou projednávat implementační zákon k Evropskému aktu o svobodě médií (EMFA). Český rozhlas uvedl, že tento akt je nutné nejdříve aplikovat a teprve poté debatovat.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Mlsna se přihlásí do výběrového řízení na šéfa ÚOHS na další období

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna, kterému končí šestileté funkční období na začátku prosince, se přihlásí do výběrového řízení na další funkční období. Řekl to v podcastu Petra Dimuna na serveru Info.cz. Zároveň uvedl, že podá rozklad proti tomu, že mu Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) odebral bezpečnostní prověrku. Podá také trestní oznámení kvůli úniku informací. Mlsna minulý týden řekl, že bezpečnostní prověrka není podmínkou výkonu funkce předsedy ÚOHS.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.