„Transparentnost chování orgánů veřejné moci, zejména jde-li o nakládání s veřejnými prostředky, je důležitou hodnotou, která může převážit nad zájmem na ochraně soukromí jednotlivých příjemců těchto prostředků. Je též předpokladem a příspěvkem k obnovení důvěry společnosti ve veřejnou moc a její instituce,“ stojí v Baxově prohlášení.
Nedávný rozsudek ostře kritizoval Úřad pro ochranu osobních údajů, podle kterého NSS nadřadil právo na informace právu na soukromí. „Nejvyšší správní soud v tomto svém rozhodnutí nezvládl aplikaci předpisů jednoduchého práva a bez jakéhokoliv relevantního zdůvodnění vyjmul velkou oblast zpracování osobních údajů z působnosti zákona o ochraně osobních údajů,“ píše úřad v nedávném prohlášení.
NSS ve sporném verdiktu uvedl, že úřady musejí žadatelům poskytnout údaje o platech a odměnách svých zaměstnanců. Zákon o svobodném přístupu k informacím se na pracovníky veřejné správy vztahuje kvůli tomu, že jsou odměňováni z veřejných prostředků. Konkrétně NSS vyhověl kasační stížnosti muže, jenž neúspěšně žádal informaci o odměnách konkrétního pracovníka zlínského magistrátu.
