Praha – Večerní bouřka, kterou doprovázel vysoký počet blesků, byla opravdu extrémní. Ve Studiu ČT24 to potvrdil Petr Pešice z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, který podobné úkazy naposledy pamatuje z roku 2005. Meteorologické přístroje včera nad českým nebem napočítaly celkem 40 000 výbojů, v jedné minutě dokonce více než 300.
„Extrémní počet výbojů byl vázán na přechod studené fronty, kdy se ve frontální oblačnosti vytvořilo velké množství bouří, které přecházely přes celou Českou republiku,“ vysvětlil včerejší blýskavé počasí meteorolog Petr Pešice.
Hlavním předpokladem k tomu, aby v atmosféře vznikl tak vysoký počet blesků, je podle něj třeba zvláštních podmínek pro vytváření bouřkové oblačnosti. Příkladem jsou výstupné pohyby, způsobené právě studenou frontou.
Neobvyklost včerejší situace dokládají také údaje Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V nejsilnějších okamžicích bylo napočítáno až 315 výbojů za minutu. „I když toto číslo platí pro celou republiku, je to číslo obrovské,“ poznamenal Pešice. Podle radarů ústavu oblast bleskové aktivity zasahovala přes polovinu území Česka. Blesky se přitom objevují jen v izolovaných bouřkách, na pár místech.
Jak vzniká blesk?
Přestože je blesk jedním ze základních fyzikálních úkazů, jeho princip dodnes není úplně uspokojivě vysvětlen. Teorie přesto říkají, že k výboji dochází v rámci oblaků, buď mezi dvěma oblaky, nebo mezi různými částmi jednoho oblaku. Zde při bouřce stoupají vzhůru částice, jež s sebou nesou elektrický náboj, čímž dochází k oddělení dvou nábojů a vzniku elektrického pole. Blesk tedy v podstatě znamená vybití tohoto elektrického pole, vysvětluje Pešice.
Výskyt blesků čeští meteorologové zaznamenávají pomocí sítě detektorů blesků. „Ta na základě principu triangulace dokáže určit polohu jednotlivých bleskových výbojů,“ dodal Pešice s tím, že blesky lze tímto způsobem lokalizovat s přesností na kilometry. Detektory pokrývají celou střední Evropu.
