Český voják podlehl zranění z Afghánistánu

Olomouc – Vojenská mise v Afghánistánu si vyžádala už pátý život českého občana. V neděli zemřel v olomoucké vojenské nemocnici armádní instruktor Adrian Werner, který byl v červenci tohoto roku těžce zraněn v provincii Vardak. „Armáda ztrácí skvělého profesionála, vojáka tělem i duší, který beze zbytku naplnil slova přísahy a obětoval svůj život pro lepší život jiných,“ prohlásila mluvčí generálního štábu Jana Růžičková.

Rotmistr Adrian Werner z 2. jednotky výcvikového a poradního týmu OMLT utrpěl střelné poranění letos 6. července při útoku na českou předsunutou základnu v provincii Vardak. Po ošetření na místě a ve vojenské nemocnici a kábulském letišti byl o den později přepraven armádním speciálem do České republiky.

Nejprve jej ošetřovali odborníci v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. V srpnu byl po dohodě s rodinou převezen na specializované pracoviště do vojenské nemocnice v Olomouci, kde v neděli svým zraněním podlehl.

2 minuty
Vyjádření mluvčí GŘ Jany Růžičkové
Zdroj: ČT24

Letos dvaatřicetiletý Werner nastoupil v roce 2004 k mechanizovanému praporu v Hranicích na Moravě. V zahraniční misi byl celkem třikrát, dvakrát v Kosovu a naposledy v Afghánistánu, kde působil jako instruktor při výcviku příslušníků afghánské armády.

V Afghánistánu už zemřelo 5 českých vojáků

Války v Afghánistánu se za deset let jejího trvání zúčastnilo více než 7 000 českých vojáků. Werner je pátým příslušníkem ozbrojených sil, který v ní položil život. První český voják zahynul v roce 2007, když ho zavalila lavina kamení a bahna. O rok později byl zabit příslušník speciální jednotky vojenské policie při útoku sebevraha na jihu Afghánistánu.

Nácvik nouzového opuštění vrtulníku.
Zdroj: ČT24/www.mise.army.cz

Třetí voják přišel o život v provincii Lógar poté, co terénním vozem najel na nastraženou nálož. Předposlední oběť zaznamenala armáda letos na konci května. Ve Vardaku zahynul voják, jehož vůz najel na improvizované výbušné zařízení.

Do mise ISAF v Afghánistánu je v současné době zapojeno 130 tisíc vojáků ze 48 států. Příslušníků české armády je nyní v zemi přibližně 720, příští rok by jich mělo být asi o dvě stovky méně.

Přehled úmrtí českých vojáků v zahraničí - mimo Afghánistán

19. února 1991 - V Saúdské Arábii se nešťastnou náhodou zastřelil podporučík československé armády Petr Šmolka

13. ledna 1994 - Český desátník zahynul při dopravní nehodě u chorvatského města Udbina

21. března 1995 - Při havárii na území Chorvatska severozápadně od Korenice zahynul řidič obrněného transportéru OT-64. 

4. srpna 1995 - Při chorvatském ostřelování pozorovacího stanoviště OSN bylo zraněno pět českých vojáků mise UNCRO, z nichž dva svým zraněním podlehli

25. října 1998 - Vrtulník Mi-17 českého kontingentu se zřítil nedaleko hercegovského města Tomislavgrad. V jeho troskách zahynula celá tříčlenná posádka

13. července 2001 - Na následky zranění na základně českého kontingentu v Bosanské Krupě v Bosně zemřel třiadvacetiletý příslušník ženijní roty pátého mechanizovaného praporu v misi SFOR

14. září 2002 - Při nehodě obrněného transportéru OT-64 nedaleko základny poblíž kosovské obce Šajkovac přišli o život dva čeští příslušníci KFOR a další tři byli lehce zraněni

9. května 2003 - Tři čeští vojáci byli zraněni při dopravní nehodě, která se stala asi 150 kilometrů jihovýchodně od Bagdádu. Jeden z vojáků později svým zraněním podlehl v Ústřední vojenské nemocnici v Praze

30. července 2006 - Na základně Šajkovac v jihosrbském Kosovu zemřel po použití střelné zbraně čtyřiatřicetiletý příslušník českého armádního kontingentu v silách KFOR 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...