Hutka: Myslel jsem, že budu v emigraci už nadosmrti

Praha – Písničkář Jaroslav Hutka strávil přes deset let svého života v nucené emigraci. Podle svých slov tehdy nevěřil, že se ještě někdy do bývalého Československa dostane. 25. listopadu 1989 se ale nakonec jako vůbec první exulant domů vrátil. Když se pak odtajnily svazky StB, byl rád, že mezi udavači nebyl nikdo z jeho přátel. Stále ale trvá na tom, že na něj donášel tehdejší šéf Jazzové sekce Karel Srp. O životě v době komunismu a svých zážitcích z exilu diskutoval se studenty pražského Gymnasia Jižní Město, kde vystoupil jako host v rámci projektu společnosti Člověk v tísni: Příběhy bezpráví.

Emigrovat? Zbabělost

Hutka podle svých slov dřív o emigraci nikdy neuvažoval. Po roce 1968 byl naopak radikálně proti: „Považoval jsem to dokonce za zradu. Ani jsem potom neposlouchal Svobodnou Evropu, bral jsem to tehdy strašně tvrdě, že tady člověk musí zůstat a dělat do momentu, kam až to půjde. Počítal jsem, že mě velmi rychle zavřou, trvalo to ale deset let. Komunisti si to vyřizovali mezi sebou, my jsme pro ně byli příliš mladí, aby se o nás v tu chvíli zajímali. Tenkrát jsem byl vzteklý i na Kryla, že utekl, považoval jsem to za zbabělost.“ Čas ale podle něj vše nakonec „nějak rozředil“. 

Havel nebo Havlíček?

Po vzniku Charty 77 se komunisté snažili jejím signatářům znepříjemnit život a ideálně některé dostat natrvalo ven za hranice. Příčinou prvního Hutkova krátkého pobytu ve vězení byla písnička Havlíčku Havle. „Havel byl tehdy zrovna zavřený, tak jsem o něm udělal písničku. Následoval třídenní výslech a otázka byla stále tatáž: 'O kom je ta písnička?' Já jsem pořád říkal, že je to o Havlíčku Borovském… Jeden estébák se mě proto ptal, od kdy si Havlíček říká Havle. Řekl jsem, že je to v epigramech. On pak odešel, a když se vrátil, řekl: 'Měl jste pravdu, jeden soudruh byl v knihovně a našel to tam,'“ popsal zážitek z výslechu.

Nakonec byl obviněn z nedovoleného podnikání, protože se živil jako umělec, i když dle posudku znalců žádným umělcem nebyl: „Estébáci mi říkali, že mám jenom dvě volby, buď emigraci, nebo vězení, že už mě nenechají běhat po ulicích… Moje tehdejší žena mě potom více méně přemluvila, ať emigrujeme, protože to vypadalo, že bych si šel sednout na čtyři roky.“ V říjnu 1978 tak se svou manželkou odjel do Holandska. Oba se tehdy museli vzdát i československého občanství: „Byl to divný pocit, byla to moje první cesta do zahraničí a zároveň jsem odjížděl napořád.“

Když se proto po revoluci řešilo, zda zakázat komunistickou stranu, byl podle svých slov jednoznačně pro a dodnes lituje, že komunisté jako strana stále existují. „Já jsem to chtěl, ale Havel je idealista a tam udělal mizernou chybu. Nechtěl být ten, kdo něco zakazuje, protože by se stejně objevili pod novým jménem. To by mi nevadilo, už by to alespoň bylo obtížnější.“

Akce Asanace

Po vzniku Charty 77 přemýšleli vedoucí komunističtí představitelé v Československu, jak se jejím signatářům pomstít a umlčet ty, kteří proti režimu vystupují. 21. prosince 1977 byl proto vydán rozkaz, na jehož základě se mělo: „Docílit úplného rozložení a izolace hlavních organizátorů akce Charta 77 od ostatních signatářů, u vytipovaných organizátorů této akce dosáhnout vystěhování z ČSSR.“ Možnost emigrovat StB Hutkovi poprvé otevřeně nabídla v červnu roku 1977. K emigraci byli nuceni například i Milan Hlavsa, Svatopluk Karásek, Václav Malý, Karol Sidon, Petr Cibulka nebo Pavel Landovský. Dokument o akci StB s názvem Zpěvák najdete zde.

O generaci na kufrech a dopisech manžela Milady Horákové

Když přijel Hutka do Holandska, neuměl žádnou cizí řeč. Holandsky se ale brzy naučil. Nechtěl podle svých slov „uvíznout na kufru“ jako řada emigrantů, kteří odešli už kolem roku 1948, ale uměli stále jen česky. Takzvaná generace na kufrech totiž podle něj stále čekala, že se vrátí domů, zradila ji ale ruská okupace. „Tam už to vypadalo, že se to zlepšuje, že bude návrat, ale najednou se to celé zablokovalo.“ Znát to podle něj bylo například na dopisech manžela Milady Horákové. V 50. letech byl zatčen spolu s manželkou a dcerou, podařilo se mu ale utéct. Po neúspěšných pokusech o propuštění rodiny nakonec utekl do Německa a později se dostal až do Ameriky. „Každý rok psal kamarádce v Norsku dopis, kde celý rok popsal i s tou nadějí, jak se to politicky zlepšuje. Dopis, který napsal po srpnu 68, už byl najednou velmi zmatený a beznadějný. Za tři roky poté umřel.“ 

„Když jsem jel na návštěvu do Rakouska, jel jsem podél hranice z druhé strany Šumavy. Byl to tehdy absurdní pocit, že kousek dál mám v Českém Krumlově a v Budějovicích hodně kamarádů, kteří jsou nedosažitelní.“    

Samotní Holanďané o situaci v Československu určité informace měli. Podle Hutky ale celkově situaci moc nerozuměli. Mírové hnutí, které v zemi bylo, například věřilo tomu, že východ chce hlavně mír. „Jako emigrant měl člověk jinou zkušenost, zásadní pro mě byla hodnota svobody. Pro ně ne. Oni ji sice měli, ale měl jsem pocit, že ji neumí využít. Byla tam taková frustrace z toho, že promarňují život. Člověk ale o hodnotách ví nejvíc ve chvíli, kdy o ně přichází.“   

„Jardo, prosím tě, to není koncert, my sundaváme vládu.“   

„Když přišel 17. listopad, říkal jsem si, že stejně jako v 68 bude trvat nadšení lidí tak tři týdny a ty jsem chtěl zažít, tak jsem přijel,“ popsal první myšlenky na cestu do Československa. Přiletěl 25. listopadu, kdy shodou okolností probíhala v Praze na Letné jedna s největších demonstrací. Na letišti mu nejprve odmítli dát vízum, nakonec se mu ho podařilo za 70 marek získat, ale jen na 48 hodin. „Venku mě čekala parta lidí a odvezli mě rovnou na Letnou a já jsem jen koukal… Vůbec jsem nepočítal s tím, že se z emigrace někdy vrátím, ty režimy tady vypadaly stabilně, měl jsem pocit, že je to nadosmrti… Zazpíval jsem Krásný je vzduch a pak Stůj břízo zelená. Dav se mnou obě odzpíval a pak ke mně přistoupil Havel a tak jako do ouška mi říká: 'Jardo, prosím tě, to není koncert, my sundaváme vládu.'“  

Několik let po revoluci zpřístupnil parlament utajené spisy StB. Z Hutkova svazku se zachovalo kolem 700 stran (kompletní spis najdete zde). „Když jsem poprvé dostal svůj spis, bylo to takové nové čtení o mně samotném… Příjemné překvapení bylo, že z mého okolí nikdo neudával. Jediný podstatnější udavač byl Karel Srp, tehdejší šéf Jazzové sekce. Od něj se dozvěděli docela podstatné věci… Pamatuju si, že za mnou přišel jazzman, půjčil jsem mu desky a zajímalo ho všechno, co dělám. Vím, o čem jsme tehdy mluvili, to ve spisu prostě i bylo. Před tím navíc byla stránka, že o mně mají málo informací a že za mnou musí někoho poslat. Další stránka už byla návštěva Karla Srpa…. On dodnes sám nevěří, že udával.“ 

Hutka to podle svých slov nechtěl po revoluci už dál řešit, když ale Srp oznámil, že chce kandidovat do Senátu, vše se podle něj změnilo. „Tím mě tak otrávil, že jsem tu informaci pustil ven. Tím jeho kandidatura skončila.“ Srp se ale proti takovým obviněním brání. V roce 2000 dokonce Městský soud pro Prahu 1 rozhodl, že byl ve spisech komunistické StB evidován jako její spolupracovník neoprávněně.

Jaroslav Hutka se narodil 21. dubna 1947 v Olomouci. Studoval na Střední umělecko-průmyslové škole v Praze, studia však nedokončil. V roce 1967 začal vystupovat jako kytarista a zpěvák, nejprve v duu s Vladimírem Veitem, později s Petrem Kalandrou. V roce 1972 se stal iniciátorem folkového sdružení Šafrán, jehož členy byli například Vladimír Merta nebo Vlasta Třešňák. V roce 1978 byl donucen odejít do zahraničí, žil v Holandsku v Rotterdamu. Zpět domů se vrátil 25. listopadu 1989 a začal opět vystupovat. V posledních letech spolupracoval často s kytaristou Radimem Hladíkem. Vydal několik autorských alb, je také autorem několika knih, věnoval se rovněž tvorbě pro děti. Svá autorská alba nyní vydává sám v edici Samopal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslanci schválili zákon o podpoře bydlení

Sněmovna v závěrečném kole schválila vládní předlohu o podpoře bydlení. Opoziční ANO už předem avizovalo, že ji nepodpoří, zákon kritizuje i hnutí SPD. Poslanci se opět nedostali k dokončení závěrečného schvalování školské novely, neprojednali ani sociální novelu. Na programu schůze měli také uzákonění pravidel pro lobbování, které podpořili.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sněmovna podpořila úpravy migračních pravidel

Sněmovna podpořila ve středečním úvodním kole koaliční novelu s úpravou českých azylových a migračních pravidel. Opoziční hnutí ANO a SPD pokládají zpřísnění za nedostatečné a zablokovala schválení předlohy zrychleně už v prvním čtení. Chtějí předkládat pozměňovací návrhy, zamítnutí neprosazovala. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) naopak mluvil o výrazném zpřísnění azylové a migrační legislativy. Novelu nyní posoudí bezpečnostní výbor, na což bude mít měsíční, tedy poloviční lhůtu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rezervy plynu se začínají plnit, koncem března zbývala jen čtvrtina

Tuzemské zásobníky plynu se zase začínají plnit. Nejméně suroviny v nich bylo koncem března, zbývala sotva čtvrtina rezerv. Teď už distributoři nečekají, že by do nich před začátkem nové topné sezony museli sahat. Ačkoliv v posledních měsících plyn zlevňoval, analytici očekávají, že v budoucnu budou ceny stagnovat, a doporučují fixaci.
před 7 hhodinami

Paraguayský soud zamítl žádost o propuštění českého exposlance Wolfa

Paraguayský nejvyšší soud zamítl žádost o propuštění z vazby, kterou podala obhajoba bývalého českého poslance Petra Wolfa. Napsal to deník ABC. Z rozhodnutí soudu vyplývá, že Wolf neuspěl ani se svou žádostí o azyl v zemi, kde se skrýval před českou justicí. Ta ho odsoudila na šest let odnětí svobody za dotační podvody a české úřady tak usilují o jeho vydání.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Školné na vysokých školách není na pořadu dne, shodli se Bek a Plaga

„Pokud nebude propracovaný systém půjček, aby si sociálně slabší mohli studium dovolit, tak školné je bariéra, která by naopak bránila těm talentovaným se dostat na vysokou školu,“ řekl v úterních Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga. S jeho názorem souhlasil i současný šéf resortu Mikuláš Bek (STAN), podle něhož školné není na pořadu dne.
před 14 hhodinami

Lobbování čekají změny, potvrdila sněmovna

Lobbování zřejmě získá zákonná pravidla. Zavede je vládní předloha, kterou schválila s některými úpravami dolní komora. Například z výčtu lobbovaných vyškrtla asistenty poslanců a senátorů, stejně jako členy poradních orgánů vlády kromě Legislativní rady vlády. Návrh zákona, jenž zejména zavede registr lobbistů a lobbovaných, nyní zamíří k posouzení do Senátu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Aktivita klíšťat stoupá. Hlavně je rychle vyndejte, radí parazitolog

Meteorologové hlásí ideální podmínky pro aktivitu klíšťat. Na většině území ji předpovídají na druhém nejvyšším stupni, v dalších dnech se varování ještě rozšíří. Parazit může přenášet řadu nemocí – předně encefalitidu a boreliózu. Parazitolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jan Votýpka zdůrazňuje, že pokud se klíště přisaje, je nejdůležitější ho co nejrychleji vyndat.
před 14 hhodinami
Načítání...