Praha - Začíná platit novela zákona, která zpřísňuje mantinely pro veřejné zakázky. Zamezuje tendrům šitým na míru jedné firmě a konec nařizuje i podezřelým losovačkám. Návrh byl schválen s příslibem miliardových úspor každý rok. Jenže má i řadu kritiků. Zadavatelé, tedy státní úřady a samospráva, upozorňují, že nová pravidla pro ně budou znamenat vyšší náklady.
Konec tendrům šitým na míru a podezřelým losovačkám
Stát, kraje a obce ročně budují a nakupují zhruba za 600 miliard korun. Veřejnými zakázkami doteď procházela jen polovina tohoto objemu. I kdyby se podařilo ušetřit jediné procento, bylo by to 6 miliard. A za to je možné postavit i 24 kilometrů dálnic. Nová pravidla snižují limity, od nichž budou muset zadavatelé vypisovat tendry. Kontrolovaných veřejných zakázek tak přibude asi na 70 procent.
Jenže s kontrolou většího počtu tendrů souvisí i více práce pro dohlížející orgány. Třeba antimonopolní úřad právě kvůli novele zákona posiluje rozpočet o 80 milionů ročně navíc, přijal také dalších 100 lidí.
6 minut
Události o kontrole zakázek
A že bude zpřísnění zákona něco stát, říkají i města. Zákon se jim zdá složitý a nezpochybnitelnou zakázku prý budou umět vypsat jen najatí odborníci. Starosta Roudnice nad Labem například upozorňuje na nárůst agendy, a tím i finančních prostředků. „Určitě se bavíme minimálně o desítkách hodin, poměrně velkých. Možná i ve stovkách v případě, že uchazečů je hodně,“ přidává se Petr Knap, vedoucí partner Ernst & Young pro veřejný sektor.
Svaz měst a obcí neuspěl s několika připomínkami, které k novému zákonu měl. Napadá i jeden z jeho pilířů - automatické zrušení tendru, pokud by se přihlásil jediný zájemce. Na celostátní úrovni to podle starostů fungovat může, jenže v regionech nebo v malých obcích prý můžou přijít potíže. „Co když se v té malé obci nikdo jiný než ten jeden nepřihlásí? Co ta obec bude dělat? Nebude opravovat chodníky? Nebude opravovat silnice? Je to naprosto absurdní,“ říká primátor Kladna Dan Jiránek.
Poslední losovačky a tendry s jedinou firmou
Stará pravidla ještě před začátkem platnosti novely na poslední chvíli využily mnohé úřady. Ještě před dvěma týdny losovali třeba v Kralupech nad Vltavou, kde jde o přestavbu obchodního domu za víc než 100 milionů. Český statistický úřad zase vypsal zakázku na dodávku nového softwaru za víc než 80 milionů. Nakonec se přihlásila jen jedna firma. Podle nového zákona by se takový tendr musel zrušit. Mluvčí úřadu Bohumila Beranová ale vysvětluje: „Budeme postupovat podle zákona, který platil, když se zakázka vypisovala.“
Novela nabízí i další novinky, například ekonomické zdůvodnění zakázky měsíc předem, byť půjde o nutné opravy chodníků nebo škol. Navíc k novému zákonu zatím chybí návod, tedy prováděcí vyhláška, která řekne, jak přesně na to. Vláda proto slibuje, že bude na úpravách zákona pracovat dál. „Určitě to nevyřeší všechny problémy. Bude nezbytné dále se tomuto tématu věnovat. Chceme větší transparentnost a efektivnost veřejných zakázek, ale tento zákon představuje jednoznačný pozitivní posun,“ říká premiér Nečas.
„Především je nezbytné pokračovat ve větším tlaku na elektronizaci veřejných zakázek, to znamená větší pořádání elektronických aukcí, které vedou při nákupech ve veřejném sektoru k úsporám až v desítkách procent,“ myslí si.
