Přijíždí prezident Ázerbájdžánu - země, která pohání každé čtvrté auto v ČR

Praha/Baku - Do Prahy dnes přijíždí ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev, pod jehož vedením se Ázerbájdžán stal jedním z nejautoritativnějších postsovětských států. V čele země stojí od roku 2003. Jeho otec Hejdar Alijev, který byl prezidentem od roku 1993, mu zařídil řadu funkcí a nedlouho před svou smrtí jej jmenoval předsedou vlády. Ilham jej pak vystřídal i v prezidentském křesle. Dvoudenní státní návštěva v České republice se koná na pozvání prezidenta Václava Klause a bude během ní podepsáno několik bilaterálních dohod. Alijev má mimo jiné na programu i schůzku s předsedou Senátu Milanem Štěchem.

S odkazem na hrozbu islámského extremismu Alijevův režim potírá jakékoli známky protivládního odporu, k potlačení opozice využívá tvrdé cenzury a státem ovládané soudy. Západní státy nad tím ale podle Amnesty International přivírají oči v naději na výhodné kontrakty se státem bohatým na ropu a zemní plyn.

Ázerbájdžánská ropa proudí i do České republiky - na pohonné hmoty z ní jezdí zhruba každé čtvrté auto u nás. Vztahy mezi oběma státy se v poslední době zintenzivňují. Prezident Václav Klaus během své loňské návštěvy podepsal několik ázerbájdžánsko-českých dokumentů, které zahrnují například problematiku standardizace a ochrany investic.

Jaro na arabský způsob se u Kaspického moře nekonalo

Počátkem loňského roku požadovaly v metropoli Baku stovky lidí demokratické reformy a respektování lidských práv. Státní úřady proti demonstrantům zakročily a řadu z nich pozatýkaly. Pronásledováni jsou v zemi i novináři. Vláda také zakázala domácím televizním stanicím vysílat od 1. května zahraniční seriály, aby se zamezilo škodám, které páchají v duších mladých Ázerbájdžánců. Alijev už loni nařídil, aby na podporu domácí tvorby bylo ze státní pokladny vynaloženo pět milionů manatů (130 milionů korun).

Baku
Zdroj: ČT24/Wikipedia

Spor o Náhorní Karabach stále není vyřešen

Ázerbájdžán vede s Arménií letitý spor o Náhorní Karabach, enklávu osídlenou většinovými Armény a obklopenou ázerbájdžánským územím. Na přelomu 80. a 90. let minulého století o ni oba státy svedly válku, která stála život nejméně 30 000 lidí. V roce 1994 válka sice skončila příměřím, ale konflikt nebyl dosud urovnán a k pohraničním potyčkám v regionu dochází dodnes. Arménie z Karabachu odmítá stáhnout svá vojska, přestože jednostranně vyhlášenou nezávislost enklávy ani Jerevan diplomaticky neuznal. Příští měsíc se v Ázerbájdžánu koná mezinárodní písňová soutěž Eurovize 2012, Arménie se jí kvůli územnímu sporu nezúčastní.

V březnu ázerbájdžánské bezpečnostní síly zmařily chystaný útok na velvyslanectví USA, Izraele a dalších zemí, který se prý plánoval s podporou íránských revolučních gard. Ázerbájdžán má s Íránem komplikované vztahy a obviňuje svého jižního souseda z exportu radikálního islámu. S Izraelem naopak režim v Baku udržuje těsné styky a bývá označován za jeho nejvěrnějšího spojence v muslimském světě. Baku dodává Jeruzalému ropu výměnou za zbraně a vojenské technologie.

Vydáno pod