Zlín - Pod peticí proti zvýšení počtu žáků ve třídách ze 16 na 24 je už přes dvacet tisíc podpisů. Podle starostů obcí ministerský návrh bezprostředně ohrožuje 50–70 % všech venkovských škol. Aby se protestem zabýval senátní petiční výbor, tak přitom stačí jen deset tisíc podpisů. Ministerstvo školství sice ještě nic nerozhodlo, vesnice ale upozorňují, že pokud by se tak stalo, povede to k likvidaci vesnického školství a místního kulturního života.
Petice proti reformě základního školství má přes 20 tisíc podpisů
Podle starostů by se změnou financování zanikly nejen školy, ale všechno ostatní, co školy pro děti v dané obci dělají. Vesnické školy jsou totiž na rozdíl od těch městských organizátorem kulturního života místa a na ten by prostě nebylo. Kdyby dostaly vesnické školy méně peněz, všechny tyto aktivity by musely obce zlikvidovat, anebo je zadotovat z vlastních peněz. Obce si přitom spočítaly, že v řadě případů by náklady na udržení školy dosáhly dvaceti až dvaceti pěti procent rozpočtu. Investice by tak musely jít stranou.
„Cílem reformy, kterou ministerstvo předpokládá, je optimálně organizovaná škola, kde by měly být tři třídy v každém ročníku a každá s minimálně 24 žáky. A to je pro vesnické školy likvidační. Řada z nich má po jedné třídě v ročníku, v lavicích sedí v průměru šestnáct dětí. Problémy by měly celé rodiny. Například z Tupes by školáci museli do vzdáleného Uherského Hradiště,“ uvedl Oldřich Vávra (KDU-ČSL) ze Sdružení místních samospráv, které petici celorepublikově organizuje.
Reportáž Gabriely Sluštíkové (zdroj: ČT24)
Důvody jsou podle nich jasné. Zánik vesnických škol a přesun dětí do měst by znamenal problémy nejen pro obce, ale také pro rodiče dětí. „Vůbec si nedovedu představit, že by moje děti musely jezdit samy takovou dálku. V dnešní době bych asi nevydržela strachy. Navíc by to pro děti bylo časově velmi náročné,“ uvedla například maminka jednoho ze žáků tupeské školy Veronika Dudešková.
A stejný problém jako Tupesy by řešili například ve Zlechově, kde je pouze první stupeň se 75 žáky. „Naše škola je kulturním centrem v obci, takže by to bylo tady trochu smutné, kdyby zanikla,“ prohlásila pro změnu zlechovská učitelka Gabriela Marková. V Hradčovicích si zase bez školy nedokážou představit místní život. „Zánikem školy v Hradčovicích by zanikl kus jejího života, a to si nemůžeme dovolit,“ řekl zdejší starosta Jan Popelka (nez.)
Zástupci obcí chtějí po desátém dubnu, kdy by měly dorazit poslední podpisy, s peticí vyrazit za senátory. „Problematický návrh ministerstva školství je potřeba odmítnout jako celek. Byl totiž z ministerstva vypuštěn bez náležité analýzy dopadů na žáka, rodiče, učitele a zřizovatele. Nebezpečný návrh ministra Dobeše naprosto cíleně přesouvá další díl financování regionálního školství na obce a na rodiče. A i když už pan Dobeš ministrem není, máme obavy, aby nebyl schválen,“ dodal Vávra.
Prvního jednání v Senátu, kde se již 20. února konalo veřejné slyšení na téma regionálního školství a kde bylo přes 300 starostů a ředitelů škol, se totiž ministr Dobeš neúčastnil, ačkoliv byl pozván.