Praha – Poslanci by mohli být do budoucna penalizováni za to, že se neúčastní schůzí dolní komory. Navrhuje to předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů Petr Gazdík s tím, že jedinou přípustným důvodem pro absenci na plénu by byla nemoc nebo zahraniční cesta organizovaná sněmovnou. V opačném případě by absentující poslance čekala penalizace v podobě srážky ze mzdy. Gazdík diskusi o tomto opatření otvírá v době, kdy do sněmovny míří návrh na zvýšení mezd zákonodárců a soudců, který v krajním případě počítá se zatížením státního rozpočtu ve výši 1,3 miliardy korun.
Jak na vysoké platy? Tresty za absenci, navrhuje TOP 09
V rámci úsporných opatření parlament předloni snížil platy zákonodárcům o čtyři procenta, a totéž automaticky postihlo i soudce, neboť se na mzdy obou skupin vztahuje totéž zákonné vymezení. V případě soudců ovšem rozhodnutí parlamentu zrušil Ústavní soud. Vláda tak navrhla do roku 2014 platy politiků zmrazit a soudcům se stanovily vyšší základny pro výpočet příjmu pro loňský rok a pro období od letoška do roku 2014. I to ale Ústavní soud odmítl.
Vládní návrh, který předložil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, nyní přichází s tím, že od příštího roku platy všech ústavních činitelů, prezidenta, ministrů, zákonodárců, soudců a dalších budou vycházet z jedné platové základny. Rozpočtově nejméně náročná první varianta počítá s náklady ve výši 102,9 milionů korun, částka zvyšující ohodnocení soudců představuje z této sumy 37,8 milionů. Naopak nejnáročnější varianta navrhuje finanční zátěž ve výši jedné miliardy a 325 milionů korun; soudců by se z této sumy týkalo 848 milionů. O tom, která z pěti variant nakonec dostane zelenou, rozhodnou poslanci sami.
Přehled dodatečných nákladů státního rozpočtu
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík proto nyní přišel s iniciativou, jak zvyšující se platy poslanců usměrnit a zároveň vyřešit otázku nedostatečné docházky na sněmovní jednání. „S rozhodnutím Ústavního soudu o zrušení snížení platů, si myslím, že bychom měli dojít k diskusi o tom, jakým způsobem by měli být poslanci či senátoři ohodnoceni za to, že se neúčastní jednání,“ vysvětluje Gazdík.
Opozice: Trest za absenci ano, ale ne jako fíkový list
O možnosti srážky ze mzdy za absenci na jednání pléna sněmovny či sněmovních výborů se nyní diskutuje uvnitř TOP 09. Podle dosavadních úvah by měla následovat pokaždé, kdy poslanec na jednání chybí; výjimku představují pouze zahraniční cesty pořádané sněmovnou nebo onemocnění. Z omluvenek, které musejí poslanci předkládat z rozhodnutí předsedkyně dolní komory Miroslavy Němcové, tak mají zmizet rodinné nebo osobní důvody. Hlídat by se měla i docházka na jednání výborů.
Sociální demokracie se podle vyjádření jejího předsedy Bohuslava Sobotky diskusi o penalizaci za absenci nebrání; systém srážek z platu by podle něj mohl zabránit tomu, aby poslanci kumulovali funkce a souběžně působili jako starostové a krajští radní. Zároveň ale kritizoval skutečnost, že řešení absence dává strana vládní koalice do přímé souvislosti s nárůstem poslaneckých platů. „Odmítám to, aby se zavedení sankcí za neúčast stalo fíkovým listem pro zvyšování platů ústavních činitelů,“ konstatoval Sobotka.
Evropský parlament jako inspirace:
Inspirací by pro české poslance mohl být systém fungující v Evropském parlamentu. Pokud europoslanec nehlasuje nebo se nepodepíše do prezenční listiny, přijde o denní diety. V průměru jde denně o 256 eur (bezmála 6 a půl tisíce korun).
Takové řešení navrhuje sociální demokracie. „Za sociální demokracii říkám, že jsme připraveni o tomto systému jednat, protože ani mně se nelíbí, že si některý poslanec místo poslanecké schůze vyrazí do hor splnit horolezecký sen,“ uvedl s narážkou na Pavla Béma předseda sociální demokracie Sobotka.
Reportáž Vladimíra Keblúška (zdroj: ČT24)
Navýšení platů, o němž budou poslanci jednat, by se mělo týkat všech ústavních činitelů (čili poslanců, senátorů, premiéra, ministrů a prezidenta) a soudců. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) již dříve připustil, že v době „hubených let“ bude muset o peníze pro ústavní činitele a soudce ochudit jiné rozpočtové kapitoly. Ještě v půlce července totiž vláda neměla na zvyšování platů vyčleněné peníze. „Nezbývá nic jiného než jim v tom návrhu namalovat o těch půl miliardy korun více a někomu jinému namalovat o půl miliardy korun méně,“ uvedl tehdy Kalousek (TOP 09).
Odbory záměr kritizují, vláda se brání, že nemůže jinak
Podle komentátorů se vláda u nepopulárního kroku snažila zbavit zodpovědnosti, když se rozhodla nechat volbu varianty na poslancích; v Poslanecké sněmovně ovšem paradoxně valná většina ministrů zasedá. V důvodové zprávě Nečasův kabinet uvádí, že to bude výrazem rovnosti tří mocí ve státě. „Toto řešení zamezí vzdalování se úrovně platů za výkon jednotlivých funkcí představitelů moci zákonodárné, výkonné a soudní,“ uvádí vláda.
Návrh už odsoudil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil. „Jsem sám zvědav, jak se k tomu postaví parlament. Nejlepší by bylo, kdyby si nepřidali vůbec nic,“ řekl minulý týden po jednání s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem. Také podle místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka není v současné době čas na zvyšování platů ústavních činitelů. Premiér Petr Nečas (ODS) návrh hájí tím, že jde o krok vynucený Ústavním soudem.
GALERIE
Petr Nečas a Miroslav Kalousek autor: Kateřina Šulová, zdroj: ČTK
Rychetský vládní argumentaci oponuje
Nečasův argument ovšem odmítá sám předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Podle něj tento nález rušící zmrazené soudcovské laty rozhodně není argumentem pro zvyšování platů ústavních činitelů. „Toto řízení, stejně jako všechna předchozí, se týkalo výlučně soudců. My jsme nerozhodovali ani o svých platech ani o platech jiných ústavních činitelů,“ řekl pro Český rozhlas.