Ideálním protijedem je v ČR nedostupný fomepizol

Toxikolog Hovda přiveze fomepizol jako dar. Čeští lékaři jej totiž nemají k dispozici, protože podle informací serveru iDNES.cz stojí 200 tisíc korun. Tento protijed je možné podávat i diabetikům nebo lidem s nějakým orgánovým poškozením. Hovda má z Norska pomoci i svými zkušenostmi s pacienty otrávenými metylalkoholem, bude učit české laboranty novou analýzu krve. 

„Přivezli jsme několik balení z nemocnice v Oslu a nějaké nám věnuje výrobce, velmi úspěšně blokuje v játrech enzym, který rozkládá metylalkohol. Ten sám o sobě není jedovatý, při jeho zpracování ale vznikne kyselina mravenčí, která velmi jedovatá je,“ prohlásil Hovda z norského toxikologického informačního centra.

Od výrobce dostal Hovda dvacet balení, což by mělo stačit na léčbu nejméně pěti pacientů. Dalších třicet balení pochází z Norska. „Pracujeme na tom, aby jich bylo ještě víc,“ konstatoval Hovda.

K diagnóze se používá dlouho známá metoda krevních testů. „My děláme to, že jednoduše měříme jedovatý produkt látkové výměny - měříme místo metanolu kyselinu mravenčí,“ dodal lékař. Pokud pacient výsledný produkt v krvi nemá, příčinou onemocnění není metylalkohol.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) dnes odpoledne potvrdil, že přípravek je bezpečný a jeho jakost a účinnost je dostatečně doložena. O stanovisko požádal ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), protože přípravek nemá v Česku registraci. Podle SÚKL je ale dostatečné, že je přípravek registrován v členském státě EU (Francie). Lék by tak měl být od pátku v nemocnicích. 

Šéf ostravského ústavu soudního lékařství Igor Dvořáček se pozastavuje nad tím, že by Hovda měl české lékaře učit, jak léčit otrávené pacienty: „Pokud bych mohl odpovědět za odbornou společnost soudního lékařství a forenzní toxikologie, vyvolá tato informace určitě nejméně úsměv u všech těchto zúčastněných,“ komentoval Dvořáček v rozhovoru pro ČT informace o příjezdu norského toxikologa s tím, že metanol není pro české specialisty ničím složitým. Problém zároveň vidí spíše v tom, že lidé přicházejí pozdě. 

Kdy a proč k otravám metylalkoholem dochází

K otravě metylalkoholem může dojít i nešťastnou náhodou u člověka, který se napije výjimečně. Více ohrožen je ale člověk, který alkohol konzumuje pravidelně, ve velkém množství, pije nekvalitní alkohol a alkohol neznámého původu. Lidé by se měli vyvarovat pít destiláty. U piva a vína je riziko otravy metylalkoholem minimální. Zde však hrozí riziko primární otravy etylalkoholem, je-li konzumované množství piva a vína velké. 

Prvními – nespecifickými - příznaky otravy bývají opilost, zánět a bolesti žaludku. Varovné signály se objevují někdy až po 30 hodinách: poruchy zraku, slepota, křeče, po nichž následují bezvědomí a smrt. Slepota může nastat již po požití 15 ml metylalkoholu, smrt po 30 až 240 ml. Poruchy zraku a v krajním případě i smrt způsobuje kyselina mravenčí, která se objevuje v krvi pacientů v pozdější fázi otravy. 

První pomoc: Etylalkohol podávaný ústy v množství 50–60 ml, což je asi 150 ml 40% destilátu. Hladinu alkoholu je třeba udržovat na 1,0 až 1,5 promile. Proto se dále podává zpravidla kontinuálně 5% etylalkohol v nitrožilní infuzi s pětiprocentní glukózou. Dostatečné dávky alkoholu v léčbě otravy metylalkoholem jsou však individuálně značně rozdílné. (zdroj: Zpráva pro média zpracovaná MUDr. Petrem Popovem, předsedou Společnosti pro návykové nemoci České lékařské společnosti J. E. Purkyně)