Praha - Na některé válečné veterány se zapomíná, Češi třeba bojovali za druhé světové války i na jižní frontě mezi partyzány v bývalé Jugoslávii. Formování jednotek, ze kterých vznikla brigáda Jana Žižky, začalo právě před 70 lety. Odhaduje se, že v řadách jugoslávských partyzánů působilo až 3,5 tisíce Čechů. Zhodnocení svých zásluh se v ČR veteráni dosud nedočkali, zatím o nich například nevyšla ani jediná historická kniha.
Čeští veteráni z řad jugoslávských partyzánů na docenění čekají
Řady bojovníků se rozrůstaly především o krajany, kterých začátkem války v někdejší Jugoslávii žilo na 50 tisíc. Tamní Češi zakládali odbojové organizace a přidávali se k partyzánům, kteří se pod velením Josifa Tita formovali v bosenských horách. „Když se uvidělo, že se Češi hromadně zapojují do národněosvobozeneckého boje, přišlo rozhodnutí vyšší komandy, aby si utvořili samostatnou jednotku,“ popisuje historik v komunitě chorvatských Čechů Václav Herout.
V roce 1943 pak vznikla celá brigáda nazvaná po Janu Žižkovi. Václav Herout dnes o archiv jednotky pečuje, v dobových dokumentech lze rozpoznat vliv komunistické ideologie, kterou se řídilo Titovo partyzánské hnutí. Češi ale jednoznačně usilovali o osvobození od nacismu a s tím došla část partyzánů už v řadách československé armády až do Prahy.
2 minuty
Reportáž Tomáše Vlacha o veteránech Brigády Jana Žižky
Na své bojovníky vzpomínají také v česko-srbské obci Kruščici. Brigádou prošlo na 3,5 tisíce Čechů, 700 se z války nevrátilo. Odkaz partyzánského hnutí společnost dnes vnímá rozporuplně, hlavně v Chorvatsku, kde nacionalisté v 90. letech vypalovali domy a ničili památníky po vesnicích.
