Bendl omezil Lesům ČR těžbu v lesích, o které bude usilovat církev

Praha – Začátek lhůty, od které mohou církve žádat o navrácení majetku v rámci církevních restitucí, se blíží. Počínaje 1. lednem mají církevní subjekty přesně 12 měsíců na to, aby o převod majetku oficiálně zažádaly. V lesích, o které budou církve žádat, se nebude smět nadále těžit dřevo. Ministr zemědělství Petr Bendl totiž státnímu podniku Lesy ČR nařídil, aby v těchto lokalitách činil pouze nezbytně nutná opatření. Reaguje tím na stížnosti a obavy církví, že dochází k drancování lesů, které mají být vydávány.

Les v Olešnici na Moravě a u Červené Řečice na Vysočině představují dva nejznámější případy. Právě v církevních lesích za Červenou Řečicí vytěžil státní podnik za čtrnáct dní tisíc metrů kubických dřeva, zhruba za 2 miliony korun. A podobně tomu bylo i v Olešnici. V obou bude žádat církev o navrácení lesů v rámci restitucí. A v obou případech si také stěžuje na to, že Lesy ČR na poslední chvíli osekávají majetek, který jim mají vrátit.

„Vydal jsem pokyn Lesům ČR, aby v těchto lokalitách dělaly pouze ta opatření, která les potřebuje,“ prohlásil ministr Bendl pro ČT. Lesy ČR se ale brání, podle mluvčího Zbyňka Boublíka podnik hospodaří v souladu se zákonem a bez ohledu, zda jde, či nejde o pozemky, kterých se církevní restituce můžou týkat. Přesto chystají těžbu „pouze v nutném rozsahu“.

3 minuty
Reportáž Pavly Kubálkové
Zdroj: ČT24

Leden se blíží a stát se připravuje na restituční požadavky

Jak konkrétně budou zájemci o navrácení církevního majetku žádat a co čeká jednotlivé úřady, měl představit pracovní seminář na zeměměřičském a katastrálním úřadu. „Pokud si někdo přečetl ten zákon, tak ví přesně, co má dělat. Nicméně aby bylo úplně jasno, z iniciativy ministerstva kultury se dnes schází seminář těch zainteresovaných, kteří mají co do činění s příslušným zákonem,“ zmínil 1. náměstek ministryně František Mikeš.

Samotné ministerstvo už vydalo několik materiálů, které mají restituční proces zprůhlednit. Jeden z nich se týká například termínu tzv. historické právnické osoby. Jde totiž o druh právního subjektu, který existoval právě v době kolem komunistického převratu v roce 1948. „Tyto materiály vznikají a jsou k dispozici. Může se stát, že po dnešním setkání vyplyne důležitost zpracování jednoho metodického materiálu a tam už bychom konkrétně spolupracovali s ministerstvem zemědělství,“ dodal Mikeš.

Církve se při žádosti v prvním kroku obrátí na pozemkový úřad, kterému musí doložit nárok na majetek. Žádost by poté měl posoudit katastrální úřad, definitivní stvrzení poté vydá znovu pozemkový úřad. Církve mají na podání žádostí jeden rok, podle náměstka Mikeše jde o dostatečný čas. „Těch položek, které jsou k vydání, je zhruba 100 tisíc. Ale o ty položky bude žádat řada, třeba stovky jednotlivých církevních subjektů. Jsou to farnosti, řády, kongregace a ty budou žádat jednotlivě o to, co mají ve svém katastrálním území k dispozici.“

Podle ministerstva kultury můžou být žádosti církví úspěšné i v případě, že půjde o majetek, který stát i přes blokační paragraf vydal v minulosti někomu jinému. Původní majitelé by měli být odškodněni.

Obsáhlý spis k případu
Zdroj: ČT24/ČT Brno

Úředníci se musí připravit i na složité dokládání právních vztahů církví prostřednictvím historických dokumentů. Řada z nich přitom může pocházet z 15. nebo 16. století. „Určitě takové listiny nebudou výjimkou. Je tam i několik listin psaných zvláštním historickým písmem - na to se zvlášť těšíme,“ říká s lehkým úsměvem náměstek Pozemkového fondu ČR Petr Šťovíček.

Církve a náboženské společnosti mají dostat od státu kromě 59 miliard korun i majetek za 75 miliard. Musí ale prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat celkovou náhradu 59 miliard během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace.

Stát naopak církvím postupně přestane hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně. Přechodné období majetkové odluky má trvat 17 let. První tři roky bude stát na platy duchovních a administrativy přispívat z rozpočtu plnou částkou, od čtvrtého roku se částka každoročně sníží o pět procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 36 mminutami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 1 hhodinou

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 1 hhodinou

Ve zbraňové amnestii zatím lidé odevzdali stovky zbraní, náboje i granát

V takzvané zbraňové amnestii lidé v Česku od začátku roku odevzdali policii už přes dvě stovky zbraní a více než dva tisíce kusů střeliva. Někdy jde i o kuriozní případy. Například v Královéhradeckém kraji přinesl jeden z oznamovatelů na služebnu torzo granátu. Zbraňová amnestie platí od 1. ledna do konce června. Lidé při ní mohou beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 1 hhodinou

Poslanci projednají odvody živnostníků, čeká je i volba místopředsedy sněmovny

Poslanci by v pátek měli projednávat zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Na programu jsou také změny sněmovního jednacího řádu a novela stavebního zákona. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan.
před 3 hhodinami

Babiš ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Fiala uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
před 7 hhodinami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Wikipedie slaví čtvrt století, významně do ní přispívají také Češi

Přesně před pětadvaceti lety vznikla největší encyklopedie světa. Po anglické verzi začaly brzy přibývat další jazykové mutace Wikipedie, která v současnosti díky zhruba 250 tisícům dobrovolníků obsahuje více než 65 milionů článků ve více než třech stech jazycích. Wikipedie prochází díky své komunitě takzvaných Wikipedistů průměrně 342 úpravami za minutu. Dobrovolní editoři tak odhalí a opraví případný vandalismus v řádu minut.
před 9 hhodinami
Načítání...