Spektrum kandidátů je pestré; straničtí kandidáti i nezávislí uchazeči, bývalí členové KSČ, antikomunisté i političtí chameleoni, tři ženy, osm mužů. Podle socioložky z agentury SC&C Jany Hamanové je mezi kandidáty zastoupena většina hlavních skupin voličů. Chybí jí tam ale člověk, který by až dosud nebyl spjat s politikou, zkušenosti sbíral v soukromé sféře ve svém oboru a stal se v něm úspěšným - takový český „selfmademan.“
„Pokud někdo hledá takového člověka, který by teď chtěl své zkušenosti zohlednit a uplatnit v jiné kariéře, na Hradě, tak takového mezi kandidáty nenajde,“ tvrdí socioložka Hamanová. Podle ní do této kategorie nespadají ani byznysmen Vladimír Dlouhý či donedávna tvář cestovního ruchu v zemi Tomio Okamura. Dlouhý, ač patnáct let mimo politiku, byl totiž dříve ministrem průmyslu a Okamura zase kandidoval do Senátu.
Podle zástupce politologického institutu CEVRO Ladislava Mrklase nemá jasného kandidáta jedna podstatná skupina voličů, byť na první pohled se to současnými nebo bývalými proponenty jejich tezí jenom hemží - příznivci komunistů. O náklonnost KSČM se ucházejí jak Miloš Zeman, tak Jiří Dienstbier, komunistou býval Jan Fischer a v předchozí prezidentské volbě za komunisty kandidovala Jana Bobošíková – také ta by mohla získat část hlasů od voličů KSČM. „První kolo proto může být soubojem kandidátů o komunistické voliče,“ upozorňuje Mrklas.
O hlasy liberálního městského voliče bude rovněž bojovat více kandidátů, pokusí se je oslovit jak straničtí kandidáti, tak i nezávislí Jan Fischer či Táňa Fischerová. Dienstbierovi by ale u středových voličů mohlo uškodit, že se ucházel o přízeň komunistů, podle Mrklase tak bude mít ztíženou úlohu.
Vladimír Franz by měl naopak téměř monopolně získat hlasy mladších ročníků včetně prvovoličů. Jako největšího sběratele protestních hlasů pak vidí Mrklas Tomia Okamuru, který by mohl sehrát stejnou roli jako strana Věci veřejné před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2010.
Sběratelem protestních hlasů by se však mohl stát i Miloš Zeman. Ten by totiž měl získat hodně hlasů od voličů KSČM a právě komunisté jsou podle politologů za posledních 20 let největší protestní stranou v Česku.
Debaty: Zatím spíše oťukávání
Uchazeči o nejvyšší úřad ve státě a Češi s nimi prožívají premiéru v podobě prezidentských debat - jak v médiích, tak na veřejných fórech typu vysokých škol. Česká televize už se všemi uchazeči natočila rozhovor v Interview ČT24 a kandidáti vystoupí také v diskuzním pořadu Hyde Park či Otázkách Václava Moravce.
Jana Hamanová upozorňuje na rozdíl mezi těmito typy diskuzí: zatímco při hromadných debatách kandidátů v aule vysoké školy dochází ke vzájemné konfrontaci – kandidáti na sebe v debatě reagují –, v médiích jsou diskuze poklidnější. Jednotlivé pořady zpravidla modelu jeden moderátor – jeden respondent podle ní spíše připomínají vizitky dotyčných. „Kandidáti tu nemusí argumentovat proti protivníkovi, nemusí reagovat na nečekané situace, nesoutěží o čas pro sebe,“ upozorňuje Hamanová.
To je rozdíl třeba proti USA a částečně také Francie, kde jsou televizní prezidentské debaty pojímany hodně konfrontačně, politici si skáčou do řeči, gestikulují, snaží se opanovat čas i prostor. Podle Hamanové je to věcí politické tradice a český volič dle ní není na takový typ televizní show nastaven. „Nejsem si jistá, že by ji dobře strávil,“ míní socioložka. Tuto roli tak přebírají spíše vystoupení kandidátů na veřejných prostranstvích během kampaně anebo zmíněná akademická fóra.
Ladislav Mrklas zase poukazuje na to, že se u nás prezidentské volby účastní řada kandidátů, kteří přitom nemají reálnou šanci projít do druhého kola. Někteří to prý berou spíše jako snahu zviditelnit svou stranu před parlamentními volbami. Zajímavý je podle něj také přístup k debatám. Zatímco jinde po Evropě si kandidáti více vybírají, kterých debat se zúčastní, v Česku je podle něj debat až příliš. „A kandidáti na nich opakují dokola několik zásadních bodů a dokonce opakují i stejné vtipy,“ upozorňuje Mrklas.
Podle mediálního konzultanta Veselina Vačkova není bez zajímavosti ani fakt, že z debat prezidentských kandidátů zatím nevzešlo nějaké dominantní téma těchto voleb a týmy jednotlivých kandidátů se spíše oťukávají. Nicméně je prý možné, že se podobně dominantní téma, jako byla před volbami do sněmovny 2010 hospodářská krize a situace v Řecku, teprve vynoří, protože do voleb zbývá ještě měsíc.
Kromě Interview ČT24 a Hyde Parku se bude prezidentské volbě věnovat i série lednových debat na ČT24, kterými diváky provede Václav Moravec. Trojice diskuzí z Ostravy, Brna a hlavního města se vždy zúčastní 3–4 kandidáti – kombinaci kandidátů určí ČT podle čísel, která jim přidělí Státní volební komise. Desátého ledna se pak všichni kandidáti utkají v prezidentské superdebatě – dvouhodinové klání odstartuje ve 20:00 na ČT1 i ČT24, moderuje rovněž Václav Moravec.
